< Jób 13 >

1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Lo, mine eye hath seen all [this], mine ear hath heard and understood it.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
What ye know, [the same] do I know also: I am not inferior unto you.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Surely I would speak to the Almighty, and I desire to reason with God.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
But ye are forgers of lies, ye are all physicians of no value.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Oh that ye would altogether hold your peace! and it should be your wisdom.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Hear now my reasoning, and hearken to the pleadings of my lips.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Will ye speak unrighteously for God, and talk deceitfully for him?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Will ye respect his person? will ye contend for God?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Is it good that he should search you out? or as one deceiveth a man, will ye deceive him?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
He will surely reprove you, if ye do secretly respect persons.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
Shall not his excellency make you afraid, and his dread fall upon you?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Your memorable sayings [are] proverbs of ashes, your defences [are] defences of clay.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Hold your peace, let me alone, that I may speak, and let come on me what wilt.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Wherefore should I take my flesh in my teeth, and put my life in mine hand?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Though he slay me, yet will I wait for him: nevertheless I will maintain my ways before him.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
This also shall be my salvation; for a godless man shall not come before him.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Hear diligently my speech, and let my declaration be in your ears.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Behold now, I have ordered my cause; I know that I am righteous.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Who is he that will contend with me? for now shall I hold my peace and give up the ghost.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Only do not two things unto me, then will I not hide myself from thy face:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Withdraw thine hand far from me; and let not thy terror make me afraid.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Then call thou, and I will answer; or let me speak, and answer thou me.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
How many are mine iniquities and sins? make me to know my transgression and my sin.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Wherefore hidest thou thy face, and holdest me for thine enemy?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Wilt thou harass a driven leaf? and wilt thou pursue the dry stubble?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
For thou writest bitter things against me, and makest me to inherit the iniquities of my youth:
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Thou puttest my feet also in the stocks, and markest all my paths; thou drawest thee a line about the soles of my feet:
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Though I am like a rotten thing that consumeth, like a garment that is moth-eaten.

< Jób 13 >