Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Behold my eye hath seen all these things, and my ear hath heard them, and I have understood them all.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
According to your knowledge I also know: neither am I inferior to you.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
But yet I will speak to the Almighty, and I desire to reason with God.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Having first shewn that you are forgers of lies, and maintainers of perverse opinions.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
And I wish you would hold your peace, that you might be thought to be wise men.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Hear ye therefore my reproof, and attend to the judgment of my lips.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Hath God any need of your lie, that you should speak deceitfully for him?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Do you accept his person, and do you endeavour to judge for God?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Or shall it please him, from whom nothing can be concealed? or shall he be deceived as a man, with your deceitful dealings?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
He shall reprove you, because in secret you accept his person.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
As soon as he shall move himself, he shall trouble you: and his dread shall fall upon you.
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Your remembrance shall be compared to ashes, and your necks shall be brought to clay.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Hold your peace a little while, that I may speak whatsoever my mind shall suggest to me.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Why do I tear my flesh with my teeth, and carry my soul in my hands?
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Although he should bill me, I will trust in him: but yet I will reprove my ways in his sight.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
And he shall be my saviour: for no hypocrite shall come before his presence.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Hear ye my speech, and receive with Sour ears hidden truths.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
If I shall be judged, I know that I shall be found just.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Who is he that will plead against me? let him come: why am I consumed holding my peace?
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Two things only do not to me, and then from thy face I shall not be hid:
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Withdraw thy hand far from me, and let not thy dread terrify me.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
Call me, and I will answer thee: or else I will speak, and do thou answer me.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
How many are my iniquities and sins? make me know my crimes and offences.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Why hidest thou thy face, and thinkest me thy enemy?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Against a leaf, that is carried away with the wind, thou shewest thy power, and thou pursuest a dry straw.
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
For thou writest bitter things against me, and wilt consume me for the sins of my youth.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Thou hast put my feet in the stocks, and hast observed all my paths, and hast considered the steps of my feet:
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
Who am to be consumed as rottenness, and as a garment that is moth-eaten.
