Jób 13
1 Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
Khenah, hae hmuennawk hae ka mik mah hnuk boeh; ka naa mah thaih moe, panoek boeh.
2 Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
Na panoek ih hmuen to, ka panoek toeng; nang pongah ka hnaem kue ai.
3 Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
Toe Thacak Sithaw khaeah ka thuih moe, Sithaw hoi angaek hanah ka koeh.
4 Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
Toe nangcae loe amsawnlok thui kami, tidoeh avang ai siboi ah ni na oh o.
5 Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
Lok apae ai ah na oh o duem nahaeloe, nangmacae palunghahaih ah om tih.
6 Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
Ka thuih han ih lok to tahngai oh loe, pahni hoiah ka thuih han ih lok hae tahngai oh.
7 Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
Sithaw kasae na thuih o han maw? Anih to na ling o han maw?
8 Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
Anih mikhmai maw na khet o han? Sithaw han lok na aek pae o han maw?
9 Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
Anih mah ang khet o naah hoih, tiah thui tih maw? Kami aling baktiah Sithaw to aling thai maw?
10 V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
Tamquta hoi mikhmai na khet o nahaeloe, anih mah na thuitaek o tih.
11 Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
A lensawkhaih loe nang han zitthok ai maw? Anih zit thohhaih na nuiah krah mak ai maw?
12 Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
Nangcae panoek thaihaih loe maiphu baktiah ni oh, nangcae abuephaih ahmuen doeh long hoiah sak ih abuephaih ah ni oh.
13 Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
Anghngai o duem ah, lok ka thuih han vop; to pacoengah kawbaktih hmuen doeh ka nuiah pha nasoe.
14 Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
Toe kai loe ka ngan hae kaek moe, ka hinghaih hae ban hoi ka sin han.
15 By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
Anih mah kai na hum cadoeh, a nuiah oephaih ka tawn vop tih; a hmaa ah zae loihhaih lok to ka thuih han vop.
16 Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
Anih loe kai pahlonghaih ah om tih; amoek kaminawk loe a hmaa ah angzo o mak ai.
17 Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
Ka lok hae palung tang hoi tahngai oh; ka thuih ih lok hae naa patueng oh.
18 Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
Khenah, vaihi kaimah kawng taphong hanah ka oh coek, ka zaehaih loih tih boeh, tiah ka panoek.
19 Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
Mi mah maw kai hae zaehaih net tang tih? To tiah zaehaih na net nahaeloe, lok apae ai ah kang hngai duem moe, ka duek halat han boeh.
20 Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
Hmuen hnetto khue ni kang hnik; nang paek nahaeloe na hmaa hoiah kang hawk ving mak ai.
21 Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
Kai khae hoi na ban to azuk ving ah, na zitthohhaih hoiah na pazih hmah.
22 Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
To pacoengah na kawk ah, kang pathim han; to tih ai boeh loe kai ka thuih hmaloe han, to pacoengah nang mah pathim ah.
23 Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
Ka sakpazaehaih hoi zaehaih nazetto maw oh? Ka sakpazaehaih hoi ka zaehaih to na patuek ah.
24 Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
Tipongah mikhmai na hawk moe, na misa ah nang suek loe?
25 Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
Takhi mah hmuh ih thingqam to na zit maw? Kangqo thingqam to na patom han maw?
26 Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
Kakhaa parai ka zaehaih to na pakuem moe, thendoeng nathuem ah ka sak ih zaehaih atho to vaihi kai han nang tongsak boeh.
27 A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
Ka khok ah thlong nang thuk moe, ka caehhaih loklamnawk boih to na khet; ka cawh ih khokkong doeh na parui boih.
28 Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.
To tiah raihaih tongh kami loe, kaqong hmuen baktih, karaa mah caak ih laihaw kaprawn baktiah, thazok moe, anghmat zuep boeh.
