Jób 12
1 Odpověděv pak Job, řekl:
А Јов одговори и рече:
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
Да, ви сте људи, и с вама ће умрети мудрост.
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
И ја имам срце као и ви, нити сам гори од вас; и у кога нема тога?
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
На подсмех сам пријатељу свом, који кад зове Бога одазове му се; на подсмех је праведни и добри.
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
Бачен је луч по мишљењу срећног онај који хоће да попузне.
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
Мирне су колибе лупешке, и без страха су који гневе Бога, њима Бог даје све у руке.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
Запитај стоку, научиће те; или птице небеске, казаће ти.
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
Или се разговори са земљом, научиће те, и рибе ће ти морске приповедити.
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
Ко не зна од свега тога да је рука Господња то учинила?
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
Коме је у руци душа свега живог и дух сваког тела човечијег.
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
Не распознаје ли ухо речи као што грло куша јело?
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
У старца је мудрост, и у дугом веку разум.
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
У Њега је мудрост и сила, у Њега је савет и разум.
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
Гле, Он разгради, и не може се опет саградити; затвори човека, и не може се отворити.
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
Гле, устави воде, и пресахну; пусти их, и испреврћу земљу.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
У Њега је јачина и мудрост, Његов је који је преварен и који вара.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Он доводи саветнике у лудило, и судије обезумљује.
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
Он разрешује појас царевима, и опасује бедра њихова.
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Он доводи кнезове у лудило, и обара јаке.
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
Он узима беседу речитима, и старцима узима разум.
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
Он сипа срамоту на кнезове, и распасује јунаке.
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Он открива дубоке ствари испод таме, и изводи на видело сен смртни.
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Он умножава народе и затире их, расипа народе и сабира.
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Он одузима срце главарима народа земаљских, и заводи их у пустињу где нема пута,
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
Да пипају по мраку без видела, и чини да тумарају као пијани.
