Jób 12
1 Odpověděv pak Job, řekl:
Giobbe allora rispose:
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
E' vero, sì, che voi siete la voce del popolo e la sapienza morirà con voi!
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
Anch'io però ho senno come voi, e non sono da meno di voi; chi non sa cose simili?
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
Ludibrio del suo amico è diventato chi grida a Dio perché gli risponda; ludibrio il giusto, l'integro!
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
«Per la sventura, disprezzo», pensa la gente prosperosa, «spinte, a colui che ha il piede tremante».
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
Le tende dei ladri sono tranquille, c'è sicurezza per chi provoca Dio, per chi vuol ridurre Dio in suo potere.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
Ma interroga pure le bestie, perché ti ammaestrino, gli uccelli del cielo, perché ti informino,
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
o i rettili della terra, perché ti istruiscano o i pesci del mare perché te lo faccian sapere.
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
Chi non sa, fra tutti questi esseri, che la mano del Signore ha fatto questo?
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
Egli ha in mano l'anima di ogni vivente e il soffio d'ogni carne umana.
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
L'orecchio non distingue forse le parole e il palato non assapora i cibi?
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
Nei canuti sta la saggezza e nella vita lunga la prudenza.
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
In lui risiede la sapienza e la forza, a lui appartiene il consiglio e la prudenza!
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
Ecco, se egli demolisce, non si può ricostruire, se imprigiona uno, non si può liberare.
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
Se trattiene le acque, tutto si secca, se le lascia andare, devastano la terra.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
Da lui viene potenza e sagacia, a lui appartiene l'ingannato e l'ingannatore.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Rende stolti i consiglieri della terra, priva i giudici di senno;
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
scioglie la cintura dei re e cinge i loro fianchi d'una corda.
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Fa andare scalzi i sacerdoti e rovescia i potenti.
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
Toglie la favella ai più veraci e priva del senno i vegliardi.
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
Sui nobili spande il disprezzo e allenta la cintura ai forti.
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Strappa dalle tenebre i segreti e porta alla luce le cose oscure.
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Fa grandi i popoli e li lascia perire, estende le nazioni e le abbandona.
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Toglie il senno ai capi del paese e li fa vagare per solitudini senza strade,
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
vanno a tastoni per le tenebre, senza luce, e barcollano come ubriachi.
