Jób 12
1 Odpověděv pak Job, řekl:
Da antwortete Hiob und sprach:
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
Ja, ihr seid die Leute; mit euch wird die Weisheit sterben!
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
Ich habe so wohl ein Herz als ihr und bin nicht geringer denn ihr; und wer ist, der solches nicht wisse?
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
Wer von seinem Nächsten verlachet wird, der wird Gott anrufen, der wird ihn erhören. Der Gerechte und Fromme muß verlachet sein
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
und ist ein verachtet Lichtlein vor den Gedanken der Stolzen, stehet aber, daß sie sich dran ärgern.
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
Der Verstörer Hütten haben die Fülle und toben wider Gott türstiglich, wiewohl es ihnen Gott in ihre Hände gegeben hat.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
Frage doch das Vieh, das wird dich's lehren, und die Vögel unter dem Himmel, die werden dir's sagen.
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
Oder rede mit der Erde, die wird dich's lehren, und die Fische im Meer werden dir's erzählen.
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
Wer weiß solches alles nicht, daß des HERRN Hand das gemacht hat,
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
daß in seiner Hand ist die Seele alles des, das da lebet, und der Geist alles Fleisches eines jeglichen?
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
Prüfet nicht das Ohr die Rede; und der Mund schmecket die Speise?
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
Ja, bei den Großvätern ist die Weisheit und der Verstand bei den Alten.
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
Bei ihm ist Weisheit und Gewalt, Rat und Verstand.
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
Siehe, wenn er zerbricht, so hilft kein Bauen; wenn er jemand verschleußt, kann niemand aufmachen.
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
Siehe, wenn er das Wasser verschleußt, so wird's alles dürre; und wenn s ausläßt, so kehret es das Land um.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
Er ist stark und führet es aus. Sein ist, der da irret, und der da verführet.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Er führet die Klugen wie einen Raub und machet die Richter toll.
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
Er löset auf der Könige Zwang und gürtet mit einem Gürtel ihre Lenden.
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Er führet die Priester wie einen Raub und lässet es fehlen den Festen.
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
Er wendet weg die Lippen der Wahrhaftigen und nimmt weg die Sitten der Alten.
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
Er schüttet Verachtung auf die Fürsten und macht den Bund der Gewaltigen los.
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Er öffnet die finstern Gründe und bringet heraus das Dunkel an das Licht.
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Er macht etliche zum großen Volk und bringet sie wieder um. Er breitet ein Volk aus und treibet es wieder weg.
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Er nimmt weg den Mut der Obersten des Volks im Lande und macht sie irre auf einem Umwege, da kein Weg ist,
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
daß sie in der Finsternis tappen ohne Licht; und macht sie irre wie die Trunkenen.
