Jób 12
1 Odpověděv pak Job, řekl:
Et Job reprenant dit:
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
Après tout vous êtes des hommes; est-ce qu'avec vous la sagesse périra?
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
Et moi, j'ai comme vous un cœur.
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
Oui, un homme juste et irréprochable a été livré à la raillerie.
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
Au temps marqué, il devait périr par des mains étrangères; des gens iniques étaient prêts à mettre sa maison au pillage;
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
toutefois que personne ne croie pouvoir faire du mal, puis être rétribué comme l'innocent. Tous ceux qui irritent le Seigneur ne sont pas soudain recherchés.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
Interroge les bêtes des champs et elles te parleront; questionne les oiseaux du ciel et ils t'instruiront.
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
Raconte tout à la terre, sans rien omettre, et elle te répondra; les poissons de la mer te mettront pareillement sur la voie.
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
Qui donc ne reconnaît en tous les êtres que la main du Seigneur les a créés?
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
N'a-t-il pas en sa main la vie de tout ce qui existe et le souffle de tout homme?
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
L'oreille discerne les paroles; le gosier goûte les aliments.
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
La sagesse est le fruit de bien du temps; la science est le fruit de bien des existences.
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
Toute force, toute sagesse viennent de Dieu; lui seul a l'intelligence et la volonté.
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
S'il a démoli, qui rebâtira? S'il a enfermé les hommes qui ouvrira?
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
S'il retient les eaux, la terre se dessèche; s'il les lance toutes à la fois, il la bouleverse et la perd.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
Toute force, toute puissance viennent de Dieu; lui seul a l'intelligence et le savoir.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
C'est lui qui conduit en captivité les conseillers des peuples; et il trouble l'esprit des juges de la terre.
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
Il place les rois sur leurs trônes; il serre la ceinture de leurs reins.
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Il fait d'un prêtre un captif; il renverse les grands des empires.
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
Il modifie à propos le langage des fidèles; il connaît la pensée des anciens.
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
Il répand la honte sur les chefs; il guérit les humbles.
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Il dévoile l'abîme des ténèbres; il amène à la lumière l'ombre de la mort.
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Il égare les nations; il les détruit; il abat les peuples ou il les dirige.
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Il change le cœur des chefs des peuples; il les fait errer en des chemins qu'ils ne connaissaient pas,
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
Où ils marchent à tâtons dans l'obscurité; où il n'y a pas de lumière; où ils sont incertains comme un homme ivre.
