Jób 12
1 Odpověděv pak Job, řekl:
And Job answers and says:
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
“Truly—you [are] the people, and wisdom dies with you.
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
I also have a heart like you, I am not fallen more than you, And with whom is there not like these?
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
I am a laughter to his friend: He calls to God, and He answers him, A laughter [is] the perfect righteous one.
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
A torch—despised in the thoughts of the secure Is prepared for those sliding with the feet.
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
The tents of spoilers are at peace, And those provoking God have confidence, Into whose hand God has brought.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
And yet, now ask [one of] the beasts, And it shows you, And a bird of the heavens, And it declares to you.
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
Or talk to the earth, and it shows you, And fishes of the sea recount to you:
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
Who has not known in all these, That the hand of YHWH has done this?
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
In whose hand [is] the breath of every living thing, And the spirit of all flesh of man.
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
Does the ear not try words? And the palate taste food for itself?
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
With the very aged [is] wisdom, And [with] length of days [is] understanding.
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
With Him [are] wisdom and might, To Him [are] counsel and understanding.
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
Behold, He breaks down, and it is not built up, He shuts against a man, And it is not opened.
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
Behold, He keeps in the waters, and they are dried up, And He sends them forth, And they overturn the land.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
With Him [are] strength and wisdom, His the deceived and deceiver.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Causing counselors to go away [as] a spoil, Indeed, He makes fools of judges.
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
He has opened the bands of kings, And He binds a girdle on their loins.
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Causing ministers to go away [as] a spoil And strong ones He overthrows.
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
Turning aside the lip of the steadfast, And the reason of the aged He takes away.
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
Pouring contempt on princes, And the girdle of the mighty He made feeble.
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Removing deep things out of darkness, And He brings out to light death-shade.
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Magnifying the nations, and He destroys them, Spreading out the nations, and He quiets them.
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Turning aside the heart Of the heads of the people of the land, And He causes them to wander In vacancy—no way!
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
They feel darkness, and not light, He causes them to wander as a drunkard.”
