< Jób 12 >

1 Odpověděv pak Job, řekl:
Job loh a doo tih,
2 V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
Na pilnam khaw nangmih taengkah cueihnah a duek ham tueng pai.
3 I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
Tedae kai khaw nangmih bangla thinko ka khueh. Nangmih lamloh ka yalh sut moenih. Te dongah u taengah nim he bang a om pawt eh?
4 Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
Pathen taengah ka pang khaw a hui taengah nueihbu la ka om. A cuemthuek neh a dueng khaw nueihbu la a doo.
5 Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
Mongkawt kah kopoek ah yoethaenah he nueihbu la om tih a kho aka paloe ham a tawn pah bangla om.
6 Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
Rhoelrhak kah dap te dingsuek lah tih, Pathen kah a tlai thil khaw a ciip la om. Te long te a kut dongah Pathen a khuen.
7 Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
Tedae rhamsa rhoek te dawt laeh lamtah nang n'thuinuet bitni. Vaan kah vaa long khaw nang taengla ha puen bitni.
8 Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
Diklai taengah khaw lolmang lamtah nang n'thuinuet vetih tuitunli kah nga loh nang hamla han tae bitni.
9 Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
He he BOEIPA kut loh a saii tila te boeih khuikah aka ming pawt te unim?
10 V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
A kut dongah mulhing boeih kah hinglu neh hlang pumsa boeih kah mueihla khaw om.
11 Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
Lai caak a ten bangla olthui te hna loh a nuemnai moenih a.
12 Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
Patong taengah cueihnah om tih khohnin aka sen te a lungcuei om.
13 Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
A taengah cueihnah om tih a taengah thayung thamal, cilsuep neh lungcuei khaw om.
14 Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
A koengloeng phoeiah tah thoh uh thai pawt tih hlang te a tlaeng phoeiah tah a ong pa uh thai moenih.
15 Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
Tui te a kueng tih kak coeng ke. Te te a hlah bal tih diklai a khuk.
16 U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
Sarhi neh lungming cueihnah khaw amah hut, aka taengphael neh aka palang khaw amah hut.
17 On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
Ol aka uen te khotling la a khuen tih laitloek rhoek te a yan.
18 Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
Manghai rhoek kah thuituennah a ah pah tih amih kah cinghen te hailaem a khih pah.
19 On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
Khosoih rhoek te khotling la a khuen tih khangmai rhoek khaw a paimaelh.
20 On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
A tangnah kah a ka khaw a baeh tih patong rhoek a omih khaw a loh pah.
21 On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
Hlangcong rhoek soah nueihbu a hawk tih sokca cihin khaw hlong coeng.
22 On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
Hmaisuep lamkah a dung khaw phoe coeng tih dueknah hlipkhup te vangnah khuila a khuen.
23 On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
Namtom te a puel sak phoeiah a milh sak. Namtom te a yaal tih a mawt.
24 On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
Diklai pilnam boeilu kah lungbuei a doek pah tih amih te hinghong ah longpuei pawt la kho a hmang sak.
25 Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
Vangnah om pawt vaengah hmaisuep a phatuem uh tih yurhui bangla amih te kho a hmang sak.

< Jób 12 >