< Jób 11 >
1 A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
Or Sophar le Minéen, prenant la parole, dit:
2 Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
Celui qui parle tant, à son tour écoutera: l'homme verbeux semble-t-il juste? Le fils de la femme qui vit peu est béni.
3 Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
Ne te répands pas en longs discours, puisque nul ne plaide contre toi.
4 Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
Surtout, garde-toi de dire: Je suis pur dans mes œuvres; je suis irréprochable devant Dieu.
5 Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
Car par quel moyen le Seigneur pourrait-il te répondre et ouvrir les lèvres en même temps que toi?
6 Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
Ensuite il te donnera la force du sage deux fois plus que ne l'ont ceux qui te ressemblent; tu reconnaîtras alors que le Seigneur t'a rétribué justement, selon tes péchés.
7 Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
Découvriras-tu les traces du Seigneur? Es-tu parvenu jusqu'aux dernières limites de ce que le Tout-Puissant a créé?
8 Vyšší jest nebes, což učiníš? Hlubší než peklo, jakž porozumíš? (Sheol )
Le ciel est haut, que feras-tu? L'abîme est profond, que feras-tu? (Sheol )
9 Delší jest míra její než země, a širší než moře.
Les dimensions de la terre, l'étendue des mers ne te sont-elles pas inconnues?
10 Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
S'il plaît au Seigneur de bouleverser toutes ces choses, qui lui dira: Qu'avez-vous fait?
11 Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
Seul il connaît les œuvres des déréglés; s'il voit des choses vaines, il ne tiendra point de n'en rien savoir.
12 Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
L'homme nage au hasard s'il n'a d'autres guides que des raisonnements; le mortel né de la femme est isolé comme l'âne sauvage.
13 Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
Si tu as purifié ton cœur, élève tes mains vers Dieu.
14 Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
Si tes mains sont chargées de quelque iniquité, hâte-toi de la rejeter au loin; elle ne doit point passer la nuit dans ta demeure.
15 Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
Alors ton visage brillera comme une onde pure; tu ôteras tes vêtements sordides, et tu n'éprouveras plus de crainte.
16 Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
Tu oublieras tes souffrances; elles auront passé comme une vapeur, et ta raison sera raffermie.
17 K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
Ta prière ressemblera à l'étoile qui annonce l'aurore; ta vie se lèvera au Midi.
18 Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
Tu seras plein de confiance, parce que l'espérance ne t'aura pas abandonné; de tes soucis, de tes peines naîtra la paix.
19 A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
Tu jouiras du repos et n'auras plus d'ennemis; la foule inconstante des hommes te reviendra.
20 Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
Cependant le salut délaissera les impies; leur espoir sera leur perte, et leurs yeux fondront en larmes.