Jób 11
1 A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
Alors Sophar de Naama prit la parole et dit:
2 Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
La multitude des paroles restera-t-elle sans réponse, et le bavard aura-t-il raison?
3 Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
Tes vains propos feront-ils taire les gens? Te moqueras-tu, sans que personne te confonde?
4 Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
Tu as dit à Dieu: « Ma pensée est la vraie, et je suis irréprochable devant toi. »
5 Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
Oh! Si Dieu voulait parler, s'il ouvrait les lèvres pour te répondre;
6 Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
s'il te révélait les secrets de sa sagesse, les replis cachés de ses desseins, tu verrais alors qu'il oublie une part de tes crimes.
7 Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
Prétends-tu sonder les profondeurs de Dieu, atteindre la perfection du Tout-Puissant?
Elle est haute comme les cieux: que feras-tu? Plus profonde que le séjour des morts: que sauras-tu? (Sheol h7585)
9 Delší jest míra její než země, a širší než moře.
Sa mesure est plus longue que la terre, elle est plus large que la mer.
10 Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
S'il fond sur le coupable, s'il l'arrête, s'il convoque le tribunal, qui s'y opposera?
11 Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
Car il connaît les pervers, il découvre l'iniquité avant qu'elle s'en doute.
12 Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
A cette vue, le fou même comprendrait, et le petit de l'onagre deviendrait raisonnable.
13 Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
Pour toi, si tu diriges ton cœur vers Dieu, et que tu étendes vers lui tes bras,
14 Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
si tu éloignes l'iniquité qui est dans tes mains, et que tu ne laisses pas l'injustice habiter sous ta tente,
15 Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
alors tu lèveras ton front sans tache, tu seras inébranlable et tu ne craindras plus.
16 Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
Tu oublieras alors tes souffrances, tu t'en souviendras comme des eaux écoulées;
17 K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
L'avenir se lèvera pour toi plus brillant que le midi, les ténèbres se changeront en aurore.
18 Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
Tu seras plein de confiance, et ton attente ne sera pas veine; tu regarderas autour de toi, et tu te coucheras tranquille.
19 A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
Tu reposeras, sans que personne t'inquiète, et plusieurs caresseront ton visage.
20 Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
Mais les yeux des méchants se consumeront: pour eux, point de refuge; leur espérance est le souffle d'un mourant.
