Jób 11
1 A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
Then Zophar, the Naamathite, answered,
2 Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
“Shouldn’t the multitude of words be answered? Should a man full of talk be justified?
3 Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
Should your boastings make men hold their peace? When you mock, will no man make you ashamed?
4 Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
For you say, ‘My doctrine is pure. I am clean in your eyes.’
5 Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
But oh that God would speak, and open his lips against you,
6 Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
that he would show you the secrets of wisdom! For true wisdom has two sides. Know therefore that God exacts of you less than your iniquity deserves.
7 Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
“Can you fathom the mystery of God? Or can you probe the limits of the Almighty?
They are high as heaven. What can you do? They are deeper than Sheol. What can you know? (Sheol h7585)
9 Delší jest míra její než země, a širší než moře.
Its measure is longer than the earth, and broader than the sea.
10 Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
If he passes by, or confines, or convenes a court, then who can oppose him?
11 Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
For he knows false men. He sees iniquity also, even though he doesn’t consider it.
12 Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
An empty-headed man becomes wise when a man is born as a wild donkey’s colt.
13 Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
“If you set your heart aright, stretch out your hands toward him.
14 Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
If iniquity is in your hand, put it far away. Don’t let unrighteousness dwell in your tents.
15 Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
Surely then you will lift up your face without spot. Yes, you will be steadfast, and will not fear,
16 Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
for you will forget your misery. You will remember it like waters that have passed away.
17 K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
Life will be clearer than the noonday. Though there is darkness, it will be as the morning.
18 Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
You will be secure, because there is hope. Yes, you will search, and will take your rest in safety.
19 A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
Also you will lie down, and no one will make you afraid. Yes, many will court your favor.
20 Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
But the eyes of the wicked will fail. They will have no way to flee. Their hope will be the giving up of the spirit.”
