Jób 11
1 A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
Then Sophar the Minaean answered and said,
2 Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
He that speaks much, should also hear on the other side: or does the fluent speaker think himself to be righteous? blessed [is] the short lived offspring of woman.
3 Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
Be not a speaker of many words; for is there none to answer you?
4 Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
For say not, I am pure in my works, and blameless before him.
5 Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
But oh that the Lord would speak to you, and open his lips to you!
6 Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
Then shall he declare to you the power of wisdom; for it shall be double of that which is with you: and then shall you know, that a just recompence of your sins has come to you from the Lord.
7 Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
Will you find out the traces of the Lord? or have you come to the end [of that] which the Almighty has made?
Heaven [is] high; and what will you do? and there are deeper things than those in hell; what do you know? (Sheol h7585)
9 Delší jest míra její než země, a širší než moře.
Or longer than the measure of the earth, or the breadth of the sea.
10 Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
And if he should overthrow all things, who will say to him, What have you done?
11 Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
For he knows the works of transgressors; and when he sees wickedness, he will not overlook [it].
12 Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
But man vainly buoys himself up with words; and a mortal born of woman [is] like an ass in the desert.
13 Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
For if you have made your heart pure, and lift up [your] hands towards him;
14 Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
if there is any iniquity in your hands, put if far from you, and let not unrighteousness lodge in your habitation.
15 Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
For thus shall your countenance shine again, as pure water; and you shall dive yourself of uncleanness, and shall not fear.
16 Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
And you shall forget trouble, as a wave that has passed by; and you shall not be scared.
17 K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
And your prayer [shall be] as the morning star, and life shall arise to you [as] from the noonday.
18 Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
And you shall be confident, because you have hope; and peace shall dawn to you from out of anxiety and care.
19 A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
For you shall be at ease, and there shall be no one to fight against you; and many shall charge, and make supplication to you.
20 Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
But safety shall fail them; for their hope is destruction, and the eyes of the ungodly shall waste away.
