Jób 11
1 A odpovídaje Zofar Naamatský, řekl:
Then answered Zophar the Naamathite, and sayde,
2 Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?
Should not the multitude of wordes be answered? or should a great talker be iustified?
3 Žváním svým lidi zaměstknáváš, a posmíváš se, aniž jest, kdo by tě zahanbil.
Should men holde their peace at thy lyes? and when thou mockest others, shall none make thee ashamed?
4 Nebo jsi řekl: Èisté jest učení mé, a čist jsem, ó Bože, před očima tvýma.
For thou hast sayde, My doctrine is pure, and I am cleane in thine eyes.
5 Ješto, ó kdyby Bůh mluvil, a otevřel rty své proti tobě,
But, oh that God would speake and open his lippes against thee!
6 Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.
That he might shewe thee the secretes of wisedome, howe thou hast deserued double, according to right: know therefore that God hath forgotten thee for thine iniquitie.
7 Zdaliž ty stižitelnosti Boží dosáhneš, aneb dokonalost Všemohoucího vystihneš?
Canst thou by searching finde out God? canst thou finde out ye Almighty to his perfection?
The heauens are hie, what canst thou doe? it is deeper then the hell, how canst thou know it? (Sheol h7585)
9 Delší jest míra její než země, a širší než moře.
The measure thereof is longer then the earth, and it is broader then the sea.
10 Bude-li pléniti neb zavírati aneb ssužovati, kdo se na něj bude domlouvati?
If hee cut off and shut vp, or gather together, who can turne him backe?
11 Poněvadž zná lidskou marnost, a vidí nepravost, což by tomu rozuměti neměl?
For hee knoweth vaine men, and seeth iniquitie, and him that vnderstandeth nothing.
12 Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.
Yet vaine man would be wise, though man new borne is like a wilde asse colte.
13 Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;
If thou prepare thine heart, and stretch out thine hands toward him:
14 Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:
If iniquitie be in thine hand, put it farre away, and let no wickednesse dwell in thy Tabernacle.
15 Tedy jistě pozdvihneš tváři své z poškvrny, a budeš nepohnutý, aniž se báti budeš.
The truely shalt thou lift vp thy face without spot, and shalt be stable, and shalt not feare.
16 Nebo se na těžkost zapomeneš, na niž jako na vody, kteréž pominuly, zpomínati budeš.
But thou shalt forget thy miserie, and remember it as waters that are past.
17 K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.
Thine age also shall appeare more cleare then the noone day: thou shalt shine and bee as the morning.
18 Budeš i mysli doufanlivé, maje naději; stánek roztáhneš, i bezpečně spáti budeš.
And thou shalt bee bolde, because there is hope: and thou shalt digge pittes, and shalt lye downe safely.
19 A tak v pokoji budeš, aniž tě kdo předěsí, a mnozí tváři tvé kořiti se budou.
For when thou takest thy rest, none shall make thee afraide: yea, many shall make sute vnto thee.
20 Oči pak bezbožných zkaženy budou, a utíkání jim zhyne; nadto naděje jejich bude jako dchnutí člověka.
But the eyes of the wicked shall faile, and their refuge shall perish, and their hope shalbe sorow of minde.
