Jób 10
1 Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
“Nga totola ac srungala moul. Lohng pusren torkaskas toasr luk.
2 Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
O God, nimet wotela in koluk nu sik. Fahkma nu sik la mea se nununkeyuk nga kac uh?
3 Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
Mea, wo ke kom arulana akkeokyeyu, Ac kwase ma kom sifacna orala, Na tari kom israsr ke pwapa sulal ma mwet koluk elos oru?
4 Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
Ku liye lom u oana liye lasr uh?
5 Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
Ya moul lom uh fototo oana moul lun mwet uh?
6 Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
Efu ku kom ke kom in sokani na ma koluk nga oru uh Ac iluseni na ma koluk luk uh?
7 Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
Kom etu la wangin ma sufal luk Ac kom etu pac la wangin mwet ku in moliyula liki kom.
8 Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
“Poum pa lumayula ac oreyula, A inge po na ma oreyula ingan pa kunausyula.
9 Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
Esam lah kom oreyula ke fohk kle; Ya kom ac ilyuwi nga in sifilpa folok nu ke fohk?
10 Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
Kom tu sang ku nu sin papa tumuk elan oreyula; Kom akkapyeyuyak insien nina kiuk.
11 Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
Kom lumahla monuk ke sri ac alko, Ac nokomla sri uh ke ikwa ac kolo.
12 Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
Kom ase nu sik moul ac lungse kawil, Ac karinginyuk lom pa oru nga moul na.
13 Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
Tusruktu inge nga etu lah kom ne oru ma inge, A kom nuna akoo na in lukma mu kom ac akkeokyeyu.
14 Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
Kom mutana tawi lah nga ac orala kutena ma koluk Kom in mau tiana nunak munas nu sik.
15 Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
Nga ac tufahna orala ma koluk se, na kom ase mwe ongoiya nu sik, Ac pacl nga oru ma wo uh, wanginna akilenya. Nga arulana keok, ac yoklana mwekin luk.
16 Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
Fin tufahna oasr ma se nga orala tuh wo ouiya, Kom ac sukyu oana lion soko; Kutu pacl uh kom ac oru ma usrnguk in tuh akkeokyeyu.
17 Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
Pacl nukewa kom oru in oasr mwet loh lom in lainyu; Kasrkusrak lom sik uh nuna yokyokelik na; Pacl nukewa kom ac suk ouiya sasu in sang lainyu.
18 Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
“O God, efu ku kom tuh lela in osweyukla nga? Saok ngan tuh misa na meet liki mwet uh liyeyu ah.
19 A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
Nga funu suwoslana liki insien nina kiuk ah nwe ke inkulyuk uh, lukun wona Ac funu tiana osweyukla nga lukun wo pacna.
20 Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
Mea, moul luk uh ac tia apkuran in safla? Tari, fahla likiyu! Lela nga in insewowokin kitin pacl lula luk uh.
21 Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
Nga akuranna som, ac nga ac tia sifil foloko — Som nu ke sie acn su lohsr ac yohk asor we,
22 Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
Sie acn su lohsr ac lullul ac yohk fohs we, Acn se su kalem we uh lohsr pac.”
