Jób 10
1 Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
U A uluhua ko'u naau i kuu ola ana; E waiho iho au i kuu ulono ana ia'u iho; E olelo aku au maloko o ka ehaeha o kuu naau.
2 Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
E i aku au i ke Akua, Mai hoohewa mai oe ia'u; E hoike mai oe i ka mea au e hakaka mai nei me au.
3 Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
He mea maikai anei ia oe, e hookaumaha, A e hoowahawaha i ka hana a kou lima, A e hoomalamalama ae maluna o ka manao o ka poe hewa?
4 Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
O ko ke kino mau maka anei kou? Ua ike anei oe e like me ka ike ana a ke kanaka?
5 Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
Ua like anei kou mau la me na la o ke kanaka? Ua like anei kou mau makahiki me na la o ke kanaka,
6 Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
I ninau mai ai oe i kuu hala, A imi mai ai hoi i ko'u hewa?
7 Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
Ma kou ike aohe o'u hewa; Aohe mea nana e hoopakele mai kou lima aku.
8 Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
Ua hana kou mau lima ia'u, A ua hoopaa mai oe ia'u a puni; Aka, ke luku mai nei oe ia'u.
9 Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
Ke noi aku nei au ia oe e hoomanao, Ua hana mai oe ia'u, e like me ka lepo; A e hoihoi anei oe ia'u i ka lepo?
10 Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
Aole anei oe i ninini iho ia'u me he waiu la, A i hoopaakiki mai hoi ia'u, me he waiupaa la?
11 Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
Ua uhi mai oe ia'u i ka ili a me ka io, A ua hoopaa mai oe ia'u i na iwi a me na olona.
12 Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
Ua hana mai oe iloko i ke ola a me ka pomaikai, A ua malama mai kou kiai ana i kuu uhane.
13 Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
O keia mau mea kau i huna'i iloko o kou naau: Ua ike no wau, aia no me oe keia mea.
14 Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
Ina e hana hewa au, alaila hoomanao mai no oe ia'u, Aole oe e kela mai ia'u, mai ko'u hewa aku.
15 Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
Ina ua hewa au, auwe hoi wau; Ina ua pono au, aole wau e hookiekie i ko'u poo. Ua piha au i ka hilahila; A ua ike au i kuu poino;
16 Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
Ina e hookiekieia auanei ia, Ke hoohalua nei oe ia'u, me he liona la: A hoike hou mai oe ia oe iho he mana maluna o'u.
17 Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
Ke hoala hou nei oe i kou mau hoike ku e ia'u, A ke hoonui nei i kou inaina ia'u; A ke hoomahuahua mau nei na puali kaua ia'u.
18 Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
No ke aha la hoi oe i lawe mai ai ia'u, mai ka opu mai: Ina ua make au ilaila, A ua ike ole ka maka ia'u!
19 A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
Ina ua like au me he mea ola ole la, Ina ua laweia'ku au mai ka opu aku, a ka luakupapau.
20 Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
Aole anei he uuku ko'u mau la? U'oki pela, a e waiho ia'u, i oluolu iki iho ai au,
21 Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
Mamua o kuu hele ana'ku i kahi aole au e hoi hou mai, I ka aina pouli, a me ka malu make;
22 Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
He aina poeleele e like me ka pouli; He malu make, aohe mea i hooponoponoia, A o ka malamalama, ua like ia me ka pouli.
