< Jób 10 >

1 Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
Yt anoieth my soule of my lijf; Y schal lete my speche ayens me, Y schal speke in the bitternesse of my soule.
2 Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
Y schal seie to God, Nyle thou condempne me; schewe thou to me, whi thou demest me so.
3 Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
Whether it semeth good to thee, if thou `falsli chalengist and oppressist me, the werk of thin hondis; and if thou helpist the counsel of wickid men?
4 Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
Whethir fleischli iyen ben to thee, ethir, as a man seeth, also thou schalt se?
5 Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
Whether thi daies ben as the daies of man, and `thi yeeris ben as mannus tymes;
6 Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
that thou enquere my wickidnesse, and enserche my synne?
7 Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
And wite, that Y haue do no `wickid thing; sithen no man is, that may delyuere fro thin hond?
8 Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
Thin hondis han maad me, and han formed me al in cumpas; and thou castist me doun so sodeynli.
9 Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
Y preye, haue thou mynde, that thou madist me as cley, and schalt brynge me ayen in to dust.
10 Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
Whether thou hast not mylkid me as mylk, and hast cruddid me togidere as cheese?
11 Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
Thou clothidist me with skyn and fleisch; thou hast ioyned me togidere with boonys and senewis.
12 Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
Thou hast youe lijf and mercy to me, and thi visiting hath kept my spirit.
13 Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
Thouy thou helist these thingis in thin herte, netheles Y woot, that thou hast mynde of alle thingis.
14 Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
If Y dide synne, and thou sparidist me at an our; whi suffrist thou not me to be cleene of my wickidnesse?
15 Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
And if Y was wickid, wo is to me; and if Y was iust, Y fillid with turment and wretchidnesse `schal not reise the heed.
16 Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
And if Y reise `the heed for pride, thou schalt take me as a lionesse; and thou turnest ayen, and turmentist me wondirli.
17 Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
Thou gaderist in store thi witnessis ayens me, and thou multipliest thin yre, `that is, veniaunce, ayens me; and peynes holden knyythod in me.
18 Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
Whi hast thou led me out of the wombe? `And Y wolde, that Y were wastid, lest an iye `schulde se me.
19 A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
That Y hadde be, as if Y were not, and `were translatid, ethir borun ouer, fro the wombe to the sepulcre.
20 Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
Whether the fewnesse of my daies schal not be endid in schort? Therfor suffre thou me, that Y biweile `a litil my sorewe,
21 Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
bifor that Y go, and turne not ayen, to the derk lond, and hilid with the derknesse of deth, to the lond of wrecchidnesse and of derknessis;
22 Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
where is schadewe of deeth, and noon ordre, but euerlastynge hidousnesse dwellith.

< Jób 10 >