Jób 10
1 Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
My soul is disgusted with my life; I will give free vent to my complaint over myself; I will speak in the bitterness of my soul.
2 Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
I will say unto God, Do not condemn me; let me know for what cause thou contendest against me.
3 Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
Is it well for thee that thou shouldst oppress, that thou shouldst reject the labor of thy hands, and shed light upon the counsel of the wicked?
4 Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
Hast thou eyes of flesh? or wilt thou see as a mortal seeth?
5 Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
Are thy days as the days of a mortal, or are thy years as the days of a man,
6 Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
That thou inquirest after my iniquity, and searchest after my sin?
7 Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
Still it is within thy knowledge that I am not wicked, and there is none that can deliver me out of thy hand.
8 Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
Thy hands have carefully fashioned me and made me; every thing is in harmony all round about; and yet thou dost destroy me!
9 Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
Remember, I beseech thee, that as though I were clay hast thou made me; and wilt thou cause me to return again unto the dust?
10 Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
Behold, like milk didst thou pour me out, and like cheese didst thou curdle me.
11 Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
With skin and flesh didst thou clothe me, and with bones and sinews didst thou cover me.
12 Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
Life and kindness didst thou grant me, and thy providence watched over my spirit.
13 Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
And yet these things hadst thou treasured up in thy heart: I know that this was [resolved] within thee.
14 Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
If I have sinned, then dost thou watch me, and from my iniquity thou wilt not declare me guiltless.
15 Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
If I be wicked, woe unto me: and if I be righteous, I can still not lift up my head; I am sated with disgrace, and ever seeing my affliction;
16 Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
And it constantly increaseth; like a fierce lion dost thou hunt for me; and again thou showest thyself continually wonderful on me;
17 Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
Thou ever renewest thy witnesses against me, and causest thy indignation to grow strong against me; changes and multitudes [of sufferings] are around me.
18 Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
Wherefore then didst thou bring me forth out of the womb? Oh that I had perished, and that no eye had seen me!
19 A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
That I were as though I had not been, —had been borne from the womb to the grave.
20 Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
Lo! my days are but few: cease, then, withdraw from me [thy hand], that I may recover my cheerfulness a little.
21 Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
Before I go, and return not, to the land of darkness and the shadow of death,
22 Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
A land of utter gloom, as of the darkness of the shadow of death, without any order, and the light of which is like utter gloom.
