< Jób 10 >

1 Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
My soul is weary of my life. I will give free reign to my complaint. I will speak in the bitterness of my soul.
2 Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
I will say to God, Do not condemn me. Show me why thou contend with me.
3 Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
Is it good to thee that thou should oppress, that thou should despise the work of thy hands, and shine upon the counsel of the wicked?
4 Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
Have thou eyes of flesh? Or do thou see as man sees?
5 Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
Are thy days as the days of man, or thy years as man's days,
6 Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
that thou inquire after my iniquity, and search after my sin,
7 Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
although thou know that I am not wicked. And there is none that can deliver out of thy hand?
8 Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
Thy hands have made me and fashioned me together round about, yet thou destroy me.
9 Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
Remember, I beseech thee, that thou have fashioned me as clay. And will thou bring me into dust again?
10 Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
Have thou not poured me out as milk, and curdled me like cheese?
11 Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
Thou have clothed me with skin and flesh, and knit me together with bones and sinews.
12 Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
Thou have granted me life and loving kindness, and thy visitation has preserved my spirit.
13 Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
Yet these things thou hid in thy heart. I know that this is with thee.
14 Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
If I sin, then thou mark me. And thou will not acquit me from my iniquity.
15 Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
If I be wicked, woe to me. And if I be righteous, yet I shall not lift up my head, being filled with shame, and looking upon my affliction.
16 Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
And if my head exalts itself, thou hunt me as a lion. And again thou show thyself marvelous upon me.
17 Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
Thou renew thy witnesses against me, and increase thine indignation upon me. Changes and warfare are with me.
18 Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
Why then have thou brought me forth out of the womb? I would have given up the spirit, and no eye had seen me.
19 A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
I should have been as though I had not been. I should have been carried from the womb to the grave.
20 Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
Are not my days few? Cease then, and let me alone, that I may take comfort a little
21 Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
before I go where I shall not return, to the land of darkness and of the shadow of death,
22 Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
the land dark as midnight, of the shadow of death, without any order, and where the light is as midnight.

< Jób 10 >