Jób 10
1 Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.
我厭煩我的性命， 必由着自己述說我的哀情； 因心裏苦惱，我要說話，
2 Dím Bohu: Neodsuzuj mne, oznam mi, proč se nesnadníš se mnou?
對上帝說：不要定我有罪， 要指示我，你為何與我爭辯？
3 Jaký máš na tom užitek, že mne ssužuješ, že pohrdáš dílem rukou svých, a radu bezbožných osvěcuješ?
你手所造的， 你又欺壓，又藐視， 卻光照惡人的計謀。 這事你以為美嗎？
4 Zdali oči tělesné máš? Zdali tak, jako hledí člověk, ty hledíš?
你的眼豈是肉眼？ 你查看豈像人查看嗎？
5 Zdaž jsou jako dnové člověka dnové tvoji, a léta tvá podobná dnům lidským,
你的日子豈像人的日子， 你的年歲豈像人的年歲，
6 Že vyhledáváš nepravosti mé, a na hřích můj se vyptáváš?
就追問我的罪孽， 尋察我的罪過嗎？
7 Ty víš, žeť nejsem bezbožný, ačkoli není žádného, kdo by mne vytrhl z ruky tvé.
其實，你知道我沒有罪惡， 並沒有能救我脫離你手的。
8 Ruce tvé sformovaly mne, a učinily mne, a teď pojednou všudy vůkol hubíš mne.
你的手創造我，造就我的四肢百體， 你還要毀滅我。
9 Pamětliv buď, prosím, že jsi mne jako hlinu učinil, a že v prach zase obrátíš mne.
求你記念－製造我如摶泥一般， 你還要使我歸於塵土嗎？
10 Zdalis mne jako mléka neslil, a jako syření neshustil?
你不是倒出我來好像奶， 使我凝結如同奶餅嗎？
11 Kůží a masem přioděl jsi mne, a kostmi i žilami spojils mne.
你以皮和肉為衣給我穿上， 用骨與筋把我全體聯絡。
12 Života z milosrdenství udělil jsi mi, přesto navštěvování tvé ostříhalo dýchání mého.
你將生命和慈愛賜給我； 你也眷顧保全我的心靈。
13 Ale toto skryl jsi v srdci svém; vím, žeť jest to při tobě.
然而，你待我的這些事早已藏在你心裏； 我知道你久有此意。
14 Jakž zhřeším, hned mne šetříš, a od nepravosti mé neočišťuješ mne.
我若犯罪，你就察看我， 並不赦免我的罪孽。
15 Jestliže jsem bezbožný, běda mně; pakliť jsem spravedlivý, ani tak nepozdvihnu hlavy, nasycen jsa hanbou, a vida trápení své,
我若行惡，便有了禍； 我若為義，也不敢抬頭， 正是滿心羞愧， 眼見我的苦情。
16 Kteréhož vždy více přibývá. Honíš mne jako lev, a jedno po druhém divně se mnou zacházíš.
我若昂首自得，你就追捕我如獅子， 又在我身上顯出奇能。
17 Obnovuješ svědky své proti mně, a rozmnožuješ rozhněvání své na mne; vojska jedna po druhých jsou proti mně.
你重立見證攻擊我， 向我加增惱怒， 如軍兵更換着攻擊我。
18 Proč jsi jen z života vyvedl mne? Ó bych byl zahynul, aby mne bylo ani oko nevidělo,
你為何使我出母胎呢？ 不如我當時氣絕，無人得見我；
19 A abych byl, jako by mne nikdy nebylo, z života do hrobu abych byl vnesen.
這樣，就如沒有我一般， 一出母胎就被送入墳墓。
20 Zdaliž jest mnoho dnů mých? Ponechejž tedy a popusť mne, abych maličko pookřál,
我的日子不是甚少嗎？ 求你停手寬容我， 叫我在往而不返之先－ 就是往黑暗和死蔭之地以先－ 可以稍得暢快。
21 Prvé než odejdu tam, odkudž se zase nenavrátím, do krajiny tmavé, anobrž stínu smrti,
22 Do krajiny, pravím, tmavé, kdež jest sama mrákota stínu smrti, a kdež není žádných proměn, ale sama pouhá mrákota.
那地甚是幽暗，是死蔭混沌之地； 那裏的光好像幽暗。
