< Jeremiáš 9 >

1 Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.
‌ʻAmusiaange ʻeau ko e vai ʻa hoku ʻulu, mo e matavai ʻoe loʻimata ʻa hoku mata, ke u tangi ʻi he ʻaho mo e pō, koeʻuhi ko kinautolu kuo mate ʻi he ʻofefine ʻo hoku kakai?
2 Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,
‌ʻAmusiaange ʻeau ke u maʻu ʻi he toafa, ʻae fale tali fononga; koeʻuhi ke u tukuange hoku kakai, pea ʻalu ʻiate kinautolu! He ko e kau angahala ʻakinautolu kotoa pē, ko e fakataha ʻoe kau tangata kākā.
3 A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.
“Pea ʻoku nau teke honau ʻelelo, ke loi ʻo hangē ko ʻenau kaufana; ka ʻoku ʻikai te nau toʻa, koeʻuhi ko e moʻoni ʻi māmani; he kuo nau ʻalu mei he kovi ki he kovi, pea ʻoku ʻikai te nau ʻilo au,” ʻoku pehē ʻe Sihova.
4 Každý střez se bližního svého, a ne každému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.
“Mou taki taha vakai ki hono kaungāʻapi, pea ʻoua naʻa mou tui ki ha tokoua: koeʻuhi ʻe fai fakakākā ʻae tokoua kotoa pē, pea ko e kaungāʻapi kotoa pē ʻe ʻalu fano mo e fakakovi.”
5 A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.
Pea te nau taki taha kākaaʻi hono kaungāʻapi, pea ʻikai te nau lea ki he moʻoni; kuo nau ako honau ʻelelo ke lea loi, pea ʻoku nau fakaongosiaʻi ʻakinautolu ʻi he fai kovi.
6 Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.
Pea ko ho nofoʻanga ʻoku ʻi he lotolotonga ʻoe kākā; koeʻuhi ko e kākā ʻoku ʻikai te nau fie ʻilo au, ʻoku pehē ʻe Sihova.
7 Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?
Ko ia ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, “Vakai, Te u fakavela ke vai ʻakinautolu, pea ʻahiʻahiʻi ʻakinautolu; he ko e hā te u fai koeʻuhi ko e ʻofefine ʻo hoku kakai?
8 Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.
‌ʻOku tatau honau ʻelelo mo e ngahau kuo fanaʻi; ʻoku ne lea ʻaki ʻae kākā: ʻoku ne lea fakafiemālie ʻi hono ngutu ki hono kaungāʻapi, ka ko hono loto ʻoku toka malumu ki ai.”
9 Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?
Pea ʻoku pehē ʻe Sihova, “ʻIkai te u tautea koeʻuhi ko e ngaahi meʻa ni? Pea ʻikai ʻe totongi ʻe hoku laumālie ki he puleʻanga pehē?
10 Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.
Te u tangi mo tangilāulau koeʻuhi ko e ngaahi moʻunga, pea te u tangi koeʻuhi ko e ngaahi nofoʻanga ʻi he toafa, he kuo nau vela ʻo ʻosi, ko ia ʻoku ʻikai ʻalu atu ai ha taha; pea ʻoku ʻikai fanongo ʻi ai ki he leʻo ʻoe fanga manu; kuo puna ʻo mole mei ai ʻae manu ʻoe ʻatā mo e manu ʻoe fonua; kuo nau ʻalu.
11 A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.
“Pea te u ngaohi ʻa Selūsalema, Ko e tuʻunga ʻotoʻota, pea ko e ʻana ʻoe fanga talākoni; pea te u fakalala ʻae ngaahi kolo ʻo Siuta, ke taʻehakakai ʻi ai.”
12 Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?
Ko hai ha tangata poto, te ne ʻilo eni? Pea ko hai ia kuo folofola ki ai ʻae folofola ʻa Sihova, ke ne fakahā pe ko e hā hono ʻuhinga ʻoe ʻauha ʻae fonua, pea ʻoku vela ʻo ʻosi ia ʻo hangē ko e toafa, ko ia ʻoku ʻikai ʻalu atu ai ha taha?”
13 Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,
Pea ʻoku pehē ʻe Sihova, “Koeʻuhi kuo nau liʻaki ʻeku fono ʻaia naʻaku tuku ʻi honau ʻao, pea ʻoku ʻikai te nau talangofua ki hoku leʻo, pe ʻeveʻeva ai;
14 Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:
Ka kuo nau muimui ki he mahalo ʻa honau loto, pea ʻia Peali, ʻaia naʻe ako ʻe heʻenau ngaahi tamai kiate kinautolu.”
15 Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.
Ko ia ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli: “Vakai, Te u fafanga ʻaki ʻae kakai ni ʻae meʻa kona, pea te u foaki kiate kinautolu ʻae huhuʻa kona ʻoe ʻahu ke nau inu.
16 Nebo rozptýlím je mezi národy, kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.
Pea te u fakamovetevete ʻakinautolu ʻi he kakai hiteni, ʻaia naʻe ʻikai te nau ʻilo ki ai pe ko ʻenau ngaahi tamai: pea te u fekau ʻae heletā ke muimui ʻiate kinautolu kaeʻoua ke u fakaʻosi ʻakinautolu.”
17 Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.
ʻOku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, “Mou fakakaukau, pea ui ki he kau fefine tangi ke nau haʻu, pea mo e kau fefine poto ke nau omi:
18 Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.
Pea ke nau fakatoʻotoʻo, mo tangi koeʻuhi ko kitautolu, koeʻuhi ke tafe ʻae loʻimata ʻi hotau mata, pea ha ʻae vai ʻi hotau laumata.
19 Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.
He ʻoku ongo mai mei Saione ʻae leʻo ʻoe tangi, ʻo pehē, ‘Kuo vetea ʻakitautolu, kuo tau puputuʻu lahi, koeʻuhi kuo tau tukuange ʻae fonua, pea kuo kapusi ʻakitautolu ʻi hotau ʻapi.’”
20 Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.
Ka neongo ia, ke mou fanongo, ʻakimoutolu ʻae kau fefine ki he folofola ʻa Sihova, pea ongoʻi ʻe homou telinga ʻae folofola ʻa hono fofonga, pea ako ʻae tangi ki hoʻomou fānau fefine, pea ako ke taki taha tangi ʻa hono kaungāʻapi.
21 Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.
He kuo hake ʻae mate ki he ngaahi kātupa; pea kuo hū ia ki he ngaahi fale fakaʻeiʻeiki, ke tutuʻu ʻae fānau mei tuʻa, pea mo e kau talavou ʻi he ngaahi hala.”
22 (Mluv i to: Takto dí Hospodin: ) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.
‌ʻOku pehē ʻe Sihova, “Ke ke lea,” ʻo pehē, “Naʻa mo e ngaahi ʻangaʻanga ʻoe kau tangata ʻe tō ia ki he ʻataʻatā ʻoe ngoue, ʻo hangē ko ha kinohaʻa, pea tatau mo e falukunga ʻoku toe, ʻoka hili ʻae ututaʻu, koeʻuhi ʻe ʻikai tānaki ʻakinautolu ʻe ha taha.”
23 Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.
ʻOku pehē ʻe Sihova, “ʻOua naʻa polepole ʻae tangata poto ʻi heʻene poto, pe ko e tangata mālohi ʻi heʻene mālohi, pea ʻoua naʻa polepole ʻae tangata maʻu meʻa ʻi heʻene koloa.
24 Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.
Ka ko ia ʻoku polepole ke polepole ʻi he meʻa ni, koeʻuhi ʻoku ne poto mo ʻiloʻi au, Ko au ko Sihova ʻoku ou faʻa manavaʻofa, mo fakamaau, mo angatonu ʻi māmani:” he ʻoku pehē ʻe Sihova, “ʻOku ou fiefia ʻi he ngaahi meʻa ni.”
25 Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,
ʻOku pehē ʻe Sihova, “Vakai, ʻoku haʻu ʻae ngaahi ʻaho te u tautea ai ʻae kamu fakataha mo e taʻekamu;
26 Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.
Ko ʻIsipite, mo Siuta, mo ʻItomi, pea mo e fānau ʻa ʻAmoni, mo Moape, mo kinautolu ʻoku ʻi he ngaahi potu mamaʻo, mo kinautolu ʻoku nofo ʻi he toafa: he ʻoku taʻekamu ʻae ngaahi kakai ni kotoa pē, pea ʻoku taʻekamu ʻae loto ʻo ʻIsileli kotoa pē.”

< Jeremiáš 9 >