Jeremiáš 9
1 Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.
Na dialuma da si hano amoga nabai ganumu da defea. Amola na si da si hano amoga nabale bubuga: mu da defea. Amai galea, na da eso amola gasia mae fisili, na fi dunu medole legei amo dawa: ma: ne dinanumu defele ba: mu.
2 Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,
Na da hafoga: i sogega wamoaligisu sogebi lamu hanai gala. Amoga, na da na fi dunu yolesili masunu da defea. Bai na fi dunu huluane da molole fa: no bobogesu hou hame dawa: Ilia huluane da hohonosu dunu.
3 A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.
Ilia da eso huluane ogogomusa: ouesala. Moloidafa hou hame be ogogosu hou fawane da amo soge ouligisa. Hina Gode da amane sia: sa, “Na fi dunu da wadela: i hou afae hamone, bu wadela: i hou eno hamonana. Ilia da Na da ilia Gode hame ilegesa.”
4 Každý střez se bližního svého, a ne každému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.
Hohonosu hou da bagade. Amaiba: le, dunu huluane afae afae da ea sama amola ea yolali ilia hou dafawaneyale hame dawa: sa. Yolali fi huluane da Ya: igobe defele, ogogosu dawa: Amola dunu huluane da ea na: iyado ea hou baligiduwane sia: sa.
5 A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.
6 Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.
Ilia da ilia sama dunu huluane ilima ogogosa. Amola ilia moloidafa sia: mu hame dawa: Ilia da ogogole sia: ma: ne, ilia gona: su noga: le olelesa, amola ilia wadela: i hou hamonana amo yolesimu ilia hame dawa: Ilia da nimi bagade fasu hou hamonana, amola ogogosu hou hamonana. Hina Gode da amane sia: sa, “Na fi dunu da Na higale yolesi dagoi.”
7 Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?
Amaiba: le, Hina Gode Bagadedafa da amane sia: sa, “Na da Na fi dunu ouli adoba: su hou defele, ili adoba: mu. Bai Na fi dunu da wadela: i hou hamoi dagoi. Amaiba: le, Na da adoba: su hou fawane ilima hamomu.
8 Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.
Ilia gona: su da medole legesu dadi ganisi defele gala. Ilia da mae fisili, ogogolala. Dunu huluane da ea na: iyadoma asigi sia: sa. Be e da asigi hame - e da ea na: iyado hohonomusa: dawa:
9 Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?
Na da ilima se ima: bela: ? Na da ilia wadela: i hou hamoi, amoma dabe ima: bela: ? Dafawane! Na da se ilima imunu. Na, Hina Gode, da sia: i dagoi.”
10 Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.
Na (Yelemaia) da amane sia: i, “Na da dimu amola didigia: mu. Bai gisi da bioi dagoi amola goumi da wadela: lesi, amola amo sogega, dunu eno da hame ahoa. Wali ohe fi ilia sia: da hame naba amola sio fi amola sigua ohe huluane da hobea: i dagoi.”
11 A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.
Hina Gode da amane sia: sa, “Na da Yelusaleme mugululi, e da isu ligisisu bi defele ba: mu. Amo ganodini, sigua wa: me fawane da esalumu. Yuda moilai bai bagade huluane da hafoga: i wadela: i soge ba: mu amola amo ganodini, dunu da hamedafa esalumu.”
12 Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?
Na da amane adole ba: i, “Hina Gode! Soge da abuliba: le hafoga: i amola wadela: lesi dagoiba: le, dunu huluane da amoga hame ahoa? Amo bai dawa: ma: ne, dunu huluane ilia asigi dawa: su da defele hame. Di da amo ea bai nowama olelebela: ? Dunu afae da eno dunuma alofele olelema: ne, Di da nowama adobela: ?”
13 Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,
Hina Gode da amane bu adole i, “Na fi dunu da Na olelesu amo fisi dagoiba: le, amo hou da ilima doaga: i. Ilia da Na sia: nabawane hame hamosu.
14 Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:
Be ilia dogo da ga: nasi hamone, ilia da ilia eda ilia olelesu defele, Ba: iele ogogosu loboga hamoi ogogosu ‘gode’ ilima nodone sia: ne gadolalusu.
15 Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.
Amaiba: le nabima! Na, Hina Gode Bagadedafa, Isala: ili fi ilia Gode, Na da agoane hamomu. Na da Na fi ilima gamogai ha: i manu imunu, amola wadela: i medosu hano ili moma: ne imunu.
16 Nebo rozptýlím je mezi národy, kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.
Ilia da fifi asi gala amo ilia amola ilia aowalalia da musa: hamedafa dawa: i, amo ganodini esaloma: ne, Na da ili afagogomu. Amola ili dafawanedafa wadela: lesima: ne, Na da dadi gagui wa: i gilisi ilima doagala: ma: ne asunasimu.”
17 Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.
Hina Gode Bagadedafa da amane sia: i, “Wali manebe hou dawa: ma! Didigia: su dawa: uda amo didigia: su gesami hea: lala, amo misa: ne sia: ma!
18 Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.
Yuda dunu ilia da amane sia: i, “Ilia hedolo misini, ninima idigisa gesami hea: ma: ne sia: ma! Amasea, ninia si da si hanoga nabai amola ninia si abo dibi amoga si abo nanegai ba: mu.”
19 Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.
Saione sogega, didigia: su bagade nabima! “Ninia da wadela: lesi dagoi! Ninia da dafawanedafa gogosiasu nabi dagoi. Ninia soge yolesimu. Bai ninia diasu huluane da mugululi, wadela: lesi dagoi.”
20 Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.
Na da amane sia: i, “Dilia uda! Hina Gode Ea sia: nabima amola noga: le dawa: digima! Dilia idiwi ilima da: i dioi didigia: su hou olelema! Amola dilia na: iyado ilima idigisa gesami hea: su olelema.
21 Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.
Bogosu da ninia fo misa: ne agenesi amoga golili misi amola ninia hina bagade ilia diasuga golili misi. Ninia mano moilai logoga esalebe amola ayeligi bidi lasu sogebi amoga esala, amoga bogosu da doaga: i dagoi.
22 (Mluv i to: Takto dí Hospodin: ) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.
Bogoi da: i hodo da iga ligisisu defele soge huluane amoga afagogole dialebe. Bogoi da: i hodo da gagoma amo faisu dunu da udigili damuni, amo defele udigili dialebe ba: sa. Hina Gode da amo sia: dilima alofele sia: ma: ne nama sia: i dagoi.”
23 Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.
Hina Gode da amane sia: sa, “Bagade dawa: su dunu da ilia asigi dawa: su dawa: beba: le, hidale sia: mu da defea hame. Amola gasa bagade dunu ilia gasa dawa: beba: le, hidale sia: mu da defea hame. Amola bagade gagui dunu ilia muni amola liligi dawa: beba: le, hidale sia: mu da defea hame.
24 Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.
Nowa da hidale sia: musa: dawa: sea, e da Na dawa: amola Na hou dawa: amo fawane hidale sia: mu da defea. Bai Na asigi hou da eso huluane diala. Amola Na da hou moloidafa fawane hamosa. Agoaiwane hou fawane, Na da hahawane ba: sa. Na, Hina Gode, da sia: i dagoi.”
25 Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,
26 Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.
Hina Gode da amane sia: sa, “Eso da doaga: mu, amoga Na da dunu fi huluane Idibidi, Yuda, Idome, A:mone, Moua: be amola hafoga: i soge esalebe dunu (amo da ilia ogogosu ‘gode’ ilima nodone dawa: ma: ne ilia dialuma hinabo dadamusa) amo dunu huluane ilima se imunu. Amo dunu huluane da ilia gadofo damui dagoi ba: sa. Gadofo damusu da Na Gousa: su amo ea dawa: digima: ne olelesu. Be ilia da Na Gousa: su hamedafa dawa: digisa. Amo dunu huluane amola Isala: ili dunu da Na Gousa: su hamedafa dawa: digisa.”
