Jeremiáš 6
1 Shromažďte se, synové Beniaminovi, z prostředku Jeruzaléma, a v Tekoa trubte trubou, a nad Betkarem vyzdvihněte korouhev; nebo viděti zlé od půlnoci, a potření veliké.
“Benyaminfo, munguan nkɔbɔ mo ho aguaa! Munguan mfi Yerusalem! Monhyɛn torobɛnto no wɔ Tekoa! Munsi frankaa no wɔ Bet-Hakerem! Efisɛ amanehunu bobɔw fi atifi fam, ɔsɛe bi a ɛyɛ hu.
2 Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou.
Mɛsɛe Ɔbabea Sion, ɔhoɔfɛfo sɔɔnɔ no.
3 Ale přitáhnou k ní pastýři s stády svými, rozbijí proti ní stany vůkol, spase každý místo své.
Nguanhwɛfo ne wɔn nguankuw bɛba abetia no; wobesisi wɔn ntamadan atwa ne ho ahyia, wɔn mu biara bɛhwɛ ne kyɛfa so.”
4 Vyzdvihněte proti ní válku, vstaňte a přitrhněme o poledni. Běda nám, že pomíjí den, že se roztáhli stínové večerní.
“Munsiesie mo ho ne no nkɔko! Monsɔre, momma yɛnkɔtow nhyɛ ne so owigyinae! Nanso hwɛ, onwini redwo, na anwummere sunsuma reware.
5 Vstaňte a přitrhněme v noci, a zkazme paláce její.
Enti monsɔre, momma yɛnkɔtow nhyɛ ne so anadwo na yɛnsɛe nʼaban ahorow!”
6 Takto zajisté praví Hospodin zástupů: Nasekejte dříví, a zdělejte proti Jeruzalému náspy. Toť jest to město, kteréž navštíveno býti musí; což ho koli, jen nátisk jest u prostřed něho.
Nea Asafo Awurade se ni: “Muntwitwa nnua no ngu fam na muntwa Yerusalem ho dantaban. Ɛsɛ sɛ wɔtwe kuropɔn yi aso; nhyɛso ahyɛ no ma.
7 Jakož studnice vypryšťuje vodu svou, tak ono vypryšťuje zlost svou. Nátisk a zhoubu slyšeti v něm před oblíčejem mým ustavičně, bolest i bití.
Sɛnea abura puw ne nsu no, saa ara na opuw nʼamumɔyɛ. Wɔte awurukasɛm ne ɔsɛe nka wɔ ne mu; ne yare ne nʼapirakuru wɔ mʼanim daa.
8 Usmysl sobě, ó Jeruzaléme, aby se neodloučila duše má od tebe, abych tě neobrátil v pustinu, v zemi nebydlitelnou.
Fa kɔkɔbɔ, Yerusalem, anyɛ saa metwe me ho afi wo ho na mama wʼasase ada mpan a obiara ntumi ntena so.”
9 Takto praví Hospodin zástupů: Jistě paběrovati budou jako vinný kmen ostatek Izraele, říkajíce: Sahej rukou svou jako ten, kterýž víno zbírá do putny.
Nea Asafo Awurade se ni: “Ma wonyiyi Israel nkae no mu yiye sɛnea woyiyi bobe mu yiye no; fa wo nsa fa mman no so bio, sɛ obi a ɔretetew bobe aba.”
10 Komuž mluviti budu, a kým osvědčovati, aby slyšeli? Aj, neobřezané jsou uši jejich, tak že nemohou pozorovati; aj, slovo Hospodinovo mají v posměchu, a nemají líbosti v něm.
Hena na metumi akasa akyerɛ no na mabɔ no kɔkɔ? Hena na obetie me? Wɔn aso asisiw enti wɔnte asɛm. Awurade asɛm yɛ akyiwade ma wɔn, na wɔn ani nnye ho.
11 Protož plný jsem prchlivosti Hospodinovy, ustal jsem, drže ji v sobě. Vylita bude i na maličké vně, spolu i na shromáždění mládenců, ovšem pak muž s ženou jat bude, stařec s kmetem.
Nanso Awurade abufuwhyew ahyɛ me ma, na mintumi nkora so. “Hwie gu mmofra a wɔwɔ mmɔnten so ne mmerante a wɔahyia; ɛbɛka okunu ne ɔyere, mmasiriwa, wɔn a onyin ahunhuan wɔn no so.
12 A dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí Hospodin.
Wɔbɛdan wɔn afi ama afoforo, wɔn mfuw ne wɔn yerenom bɛka ho; sɛ meteɛ me nsa wɔ wɔn a wɔte asase no so a,” sɛnea Awurade se ni.
13 Od nejmenšího zajisté z nich, až do největšího z nich, všickni napořád vydali se v lakomství, anobrž od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš.
“Efi akumaa so kosi ɔkɛse so, wɔn nyinaa yɛ adifudepɛfo de pɛ ahonya; adiyifo ne asɔfo te saa, wɔn nyinaa yɛ asisifo.
14 A hojí potření dcery lidu mého povrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.
Wɔtoto me nkurɔfo apirakuru te sɛnea ɛnyɛ hu. Wɔka se, ‘Asomdwoe, asomdwoe’ wɔ mmere a asomdwoe nni hɔ.
15 Styděli-liž se pak co proto, že ohavnost páchali? Aniž se lid co styděl, aniž jich proroci k zahanbení přivesti uměli. Protož padnou mezi padajícími; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.
Wɔn ani wu wɔ wɔn animguase nneyɛe no ho ana? Dabi da, wɔn ani nnwu koraa; wonnim fɛre mpo. Enti wɔbɛtotɔ wɔ atɔfo mu; wɔbɛhwehwe ase, sɛ metwe wɔn aso a,” sɛnea Awurade se ni.
16 Když takto říkával Hospodin: Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své, tedy říkávali: Nebudeme choditi.
Eyi ne nea Awurade se, “Munnyina nkwantanan no so na monhwɛ; mummisa tete akwan no, mummisa faako a ɔkwan pa no da na monnantew so, na mubenya home ama mo akra. Nanso mokae se, ‘yɛnnantew so.’
17 Když jsem pak ustanovil nad vámi strážné, řka: Mějtež pozor na zvuk trouby, tedy říkávali: Nebudeme pozorovati.
Mede awɛmfo sisii mo so na mekae se, ‘Muntie torobɛnto nnyigyei no!’ Nanso mokae se, ‘Yɛrentie.’
18 Protož slyšte, ó národové, a poznej, ó shromáždění, co se děje mezi nimi.
Ɛno nti monyɛ aso, mo amanaman; mo a moyɛ nnansefo, monhwɛ, monhwɛ nea ɛbɛto wɔn.
19 Slyš, ó země: Aj, já uvedu zlé na lid tento, ovoce myšlení jejich, proto že nepozorují slov mých, ani zákona mého, ale jím pohrdají.
Tie, wo asase: Mede amanehunu reba saa nnipa yi so, wɔn nneyɛe so aba, efisɛ wɔantie me nsɛm na wɔapo me mmara.
20 K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází, a vonná třtina výborná z země daleké? Zápalů vašich nelibuji sobě, aniž oběti vaše jsou mi příjemné.
Nnuhuam a efi Seba anaa ahwerew pa a efi akyirikyiri asase so fa me ho bɛn? Minnye wo hyew afɔre no nto mu, wʼafɔrebɔ ahorow no nsɔ mʼani.”
21 Protož takto praví Hospodin: Aj, já nakladu lidu tomuto úrazů, a zurážejí se o ně otcové, tolikéž i synové, soused i bližní jeho, a zahynou.
Ɛno nti, nea Awurade se ni: “Mede akwanside begu saa nkurɔfo yi anim. Agyanom ne mmabarima nyinaa behintiw wɔ so; yɔnkonom ne nnamfonom bɛyera.”
22 Takto praví Hospodin: Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.
Sɛnea Awurade se ni: “Monhwɛ, nsraadɔm bi reba, wofi atifi fam asase so; wɔrehwanyan wɔn afi nsase ano.
23 Lučiště i kopí pochytí, každý ukrutný bude, a neslitují se. Hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních jezditi budou, zšikovaní jako muž k boji, proti tobě, ó dcero Sionská.
Wokurakura bɛmma ne mpeaw; wɔn tirim yɛ den, na wonni ahummɔbɔ. Wɔn nnyigyei te sɛ po asorɔkye. Sɛ wɔtete wɔn apɔnkɔ so a, wɔba te sɛ mmarima a wɔrekɔ ɔko. Wɔrebɛtow ahyɛ wo so, Ɔbabea Sion.”
24 Jakž uslyšíme pověst o něm, opadnou ruce naše; ssoužení zachvátí nás, a bolest jako rodičku.
Yɛate wɔn ho nsɛm, na yɛn nsa sesa yɛn ho sɛ nea awuwu. Awerɛhow akyekyere yɛn yɛte yaw sɛ ɔbea a ɔreko awo.
25 Nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol.
Mfi adi nkɔ wuram na nnantew akwan no so, efisɛ ɔtamfo no wɔ afoa, na baabiara ayɛ hu.
26 Ó dcero lidu mého, přepaš se žíní, a válej se v popele. Vydej se v kvílení, jako po synu jednorozeném, v kvílení přehořké; nebo náhle přitáhne zhoubce na nás.
Me nkurɔfo, mumfura atweaatam na mommunummunum wɔ nsõ mu, momfa adwadwotwa yaayaw nni awerɛhow sɛnea wosu ma ɔbabarima koro, efisɛ ɔsɛefo no bɛba yɛn so mpofirim.
27 Dal jsem tě za věži v lidu tvém, a za baštu, abys spatřoval a zkušoval cesty jejich.
“Mayɛ wo obi a ɔsɔ agude hwɛ na me nkurɔfo dadeben, a wobɛhwɛ na woasɔ wɔn akwan ahwɛ.
28 Všickni jsou z zarputilých nejzarputilejší, chodí jako utrhač, jsou ocel a železo, všickni napořád zhoubcové jsou.
Wɔn nyinaa yɛ atuatewfo a wɔyɛ den, wɔnenam di nseku. Wɔyɛ kɔbere ne dade; wɔn nyinaa yɛ wɔn ade wɔ porɔwee kwan so.
29 Prahnou měchy, od ohně mizí olovo, nadarmo ustavičně přepaluje zlatník; nebo zlé věci nemohou býti odděleny.
Afa no bɔ mframa dennen de ogya nan sumpii no, nanso ɔnan no yɛ ɔkwa. Entumi nyiyii bɔne no mfii wɔn mu ɛ.
30 Stříbrem falešným nazovou je, nebo Hospodin zavrhl je.
Wɔfrɛ wɔn dwetɛ a wɔapo, efisɛ Awurade apo wɔn.”
