Jeremiáš 6
1 Shromažďte se, synové Beniaminovi, z prostředku Jeruzaléma, a v Tekoa trubte trubou, a nad Betkarem vyzdvihněte korouhev; nebo viděti zlé od půlnoci, a potření veliké.
便雅憫人哪，你們要逃出耶路撒冷， 在提哥亞吹角， 在伯‧哈基琳立號旗； 因為有災禍與大毀滅從北方張望。
2 Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou.
那秀美嬌嫩的錫安女子， 我必剪除。
3 Ale přitáhnou k ní pastýři s stády svými, rozbijí proti ní stany vůkol, spase každý místo své.
牧人必引他們的羊群到她那裏， 在她周圍支搭帳棚， 各在自己所佔之地使羊吃草。
4 Vyzdvihněte proti ní válku, vstaňte a přitrhněme o poledni. Běda nám, že pomíjí den, že se roztáhli stínové večerní.
你們要準備攻擊她。 起來吧，我們可以趁午時上去。 哀哉！日已漸斜， 晚影拖長了。
5 Vstaňte a přitrhněme v noci, a zkazme paláce její.
起來吧，我們夜間上去， 毀壞她的宮殿。
6 Takto zajisté praví Hospodin zástupů: Nasekejte dříví, a zdělejte proti Jeruzalému náspy. Toť jest to město, kteréž navštíveno býti musí; což ho koli, jen nátisk jest u prostřed něho.
因為萬軍之耶和華如此說： 你們要砍伐樹木， 築壘攻打耶路撒冷。 這就是那該罰的城， 其中盡是欺壓。
7 Jakož studnice vypryšťuje vodu svou, tak ono vypryšťuje zlost svou. Nátisk a zhoubu slyšeti v něm před oblíčejem mým ustavičně, bolest i bití.
井怎樣湧出水來， 這城也照樣湧出惡來； 在其間常聽見有強暴毀滅的事， 病患損傷也常在我面前。
8 Usmysl sobě, ó Jeruzaléme, aby se neodloučila duše má od tebe, abych tě neobrátil v pustinu, v zemi nebydlitelnou.
耶路撒冷啊，你當受教， 免得我心與你生疏， 免得我使你荒涼， 成為無人居住之地。
9 Takto praví Hospodin zástupů: Jistě paběrovati budou jako vinný kmen ostatek Izraele, říkajíce: Sahej rukou svou jako ten, kterýž víno zbírá do putny.
萬軍之耶和華曾如此說： 敵人必擄盡以色列剩下的民， 如同摘淨葡萄一樣。 你要像摘葡萄的人摘了又摘，回手放在筐子裏。
10 Komuž mluviti budu, a kým osvědčovati, aby slyšeli? Aj, neobřezané jsou uši jejich, tak že nemohou pozorovati; aj, slovo Hospodinovo mají v posměchu, a nemají líbosti v něm.
現在我可以向誰說話作見證，使他們聽呢？ 他們的耳朵未受割禮，不能聽見。 看哪，耶和華的話他們以為羞辱， 不以為喜悅。
11 Protož plný jsem prchlivosti Hospodinovy, ustal jsem, drže ji v sobě. Vylita bude i na maličké vně, spolu i na shromáždění mládenců, ovšem pak muž s ženou jat bude, stařec s kmetem.
因此我被耶和華的忿怒充滿，難以含忍。 我要傾在街中的孩童和聚會的少年人身上， 連夫帶妻， 並年老的與日子滿足的都必被擒拿。
12 A dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí Hospodin.
他們的房屋、田地， 和妻子都必轉歸別人； 我要伸手攻擊這地的居民。 這是耶和華說的。
13 Od nejmenšího zajisté z nich, až do největšího z nich, všickni napořád vydali se v lakomství, anobrž od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš.
因為他們從最小的到至大的都一味地貪婪， 從先知到祭司都行事虛謊。
14 A hojí potření dcery lidu mého povrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.
他們輕輕忽忽地醫治我百姓的損傷， 說：平安了！平安了！ 其實沒有平安。
15 Styděli-liž se pak co proto, že ohavnost páchali? Aniž se lid co styděl, aniž jich proroci k zahanbení přivesti uměli. Protož padnou mezi padajícími; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.
他們行可憎的事知道慚愧嗎？ 不然，他們毫不慚愧， 也不知羞恥。 因此，他們必在仆倒的人中仆倒； 我向他們討罪的時候， 他們必致跌倒。 這是耶和華說的。
16 Když takto říkával Hospodin: Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své, tedy říkávali: Nebudeme choditi.
耶和華如此說： 你們當站在路上察看， 訪問古道， 哪是善道，便行在其間； 這樣，你們心裏必得安息。 他們卻說：我們不行在其間。
17 Když jsem pak ustanovil nad vámi strážné, řka: Mějtež pozor na zvuk trouby, tedy říkávali: Nebudeme pozorovati.
我設立守望的人照管你們， 說：要聽角聲。 他們卻說：我們不聽。
18 Protož slyšte, ó národové, a poznej, ó shromáždění, co se děje mezi nimi.
列國啊，因此你們當聽！ 會眾啊，要知道他們必遭遇的事。
19 Slyš, ó země: Aj, já uvedu zlé na lid tento, ovoce myšlení jejich, proto že nepozorují slov mých, ani zákona mého, ale jím pohrdají.
地啊，當聽！ 我必使災禍臨到這百姓， 就是他們意念所結的果子； 因為他們不聽從我的言語， 至於我的訓誨，他們也厭棄了。
20 K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází, a vonná třtina výborná z země daleké? Zápalů vašich nelibuji sobě, aniž oběti vaše jsou mi příjemné.
從示巴出的乳香， 從遠方出的菖蒲 奉來給我有何益呢？ 你們的燔祭不蒙悅納； 你們的平安祭，我也不喜悅。
21 Protož takto praví Hospodin: Aj, já nakladu lidu tomuto úrazů, a zurážejí se o ně otcové, tolikéž i synové, soused i bližní jeho, a zahynou.
所以耶和華如此說： 我要將絆腳石放在這百姓前面。 父親和兒子要一同跌在其上； 鄰舍與朋友也都滅亡。
22 Takto praví Hospodin: Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.
耶和華如此說： 看哪，有一種民從北方而來， 並有一大國被激動，從地極來到。
23 Lučiště i kopí pochytí, každý ukrutný bude, a neslitují se. Hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních jezditi budou, zšikovaní jako muž k boji, proti tobě, ó dcero Sionská.
他們拿弓和槍， 性情殘忍，不施憐憫； 他們的聲音像海浪匉訇。 錫安城啊， 他們騎馬都擺隊伍， 如上戰場的人要攻擊你。
24 Jakž uslyšíme pověst o něm, opadnou ruce naše; ssoužení zachvátí nás, a bolest jako rodičku.
我們聽見他們的風聲，手就發軟； 痛苦將我們抓住， 疼痛彷彿產難的婦人。
25 Nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol.
你們不要往田野去， 也不要行在路上， 因四圍有仇敵的刀劍和驚嚇。
26 Ó dcero lidu mého, přepaš se žíní, a válej se v popele. Vydej se v kvílení, jako po synu jednorozeném, v kvílení přehořké; nebo náhle přitáhne zhoubce na nás.
我民哪，應當腰束麻布，滾在灰中。 你要悲傷，如喪獨生子痛痛哭號， 因為滅命的要忽然臨到我們。
27 Dal jsem tě za věži v lidu tvém, a za baštu, abys spatřoval a zkušoval cesty jejich.
我使你在我民中為高臺，為保障， 使你知道試驗他們的行動。
28 Všickni jsou z zarputilých nejzarputilejší, chodí jako utrhač, jsou ocel a železo, všickni napořád zhoubcové jsou.
他們都是極悖逆的， 往來讒謗人。 他們是銅是鐵， 都行壞事。
29 Prahnou měchy, od ohně mizí olovo, nadarmo ustavičně přepaluje zlatník; nebo zlé věci nemohou býti odděleny.
風箱吹火，鉛被燒毀； 他們煉而又煉，終是徒然； 因為惡劣的還未除掉。
30 Stříbrem falešným nazovou je, nebo Hospodin zavrhl je.
人必稱他們為被棄的銀渣， 因為耶和華已經棄掉他們。
