Jeremiáš 6
1 Shromažďte se, synové Beniaminovi, z prostředku Jeruzaléma, a v Tekoa trubte trubou, a nad Betkarem vyzdvihněte korouhev; nebo viděti zlé od půlnoci, a potření veliké.
本雅明子民，請你們逃出耶路撒冷，在特科亞吹號，在貝特革楞豎立旗幟! 因為有一個災禍，即一個巨大的毀滅，已由北方隱約出現。
2 Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou.
熙雍女郎仿佛美麗的草場，
3 Ale přitáhnou k ní pastýři s stády svými, rozbijí proti ní stany vůkol, spase každý místo své.
牧童領著自己的羊群坰她進發，在她四週張設帳幕，各據一方牧放。
4 Vyzdvihněte proti ní válku, vstaňte a přitrhněme o poledni. Běda nám, že pomíjí den, že se roztáhli stínové večerní.
「請你們備戰，向她進攻；來，讓我們在正午就上前進攻! 我們真不幸! 因為日已偏西，暮影已長!
5 Vstaňte a přitrhněme v noci, a zkazme paláce její.
不妨! 就趁夜上去，破壞她的閭闕。」
6 Takto zajisté praví Hospodin zástupů: Nasekejte dříví, a zdělejte proti Jeruzalému náspy. Toť jest to město, kteréž navštíveno býti musí; což ho koli, jen nátisk jest u prostřed něho.
因為萬軍的上主這樣說：6.「他們該砍伐她的樹木，雀起壁壘，圍攻耶路撒冷，這該受罰的城市，因為在那裏充滿了壓榨。
7 Jakož studnice vypryšťuje vodu svou, tak ono vypryšťuje zlost svou. Nátisk a zhoubu slyšeti v něm před oblíčejem mým ustavičně, bolest i bití.
泉源怎樣湧出泉水，她就怎樣湧出邪惡；從那裏只可聽到強暴和迫害，我金看見疾病和瘡痍。
8 Usmysl sobě, ó Jeruzaléme, aby se neodloučila duše má od tebe, abych tě neobrátil v pustinu, v zemi nebydlitelnou.
耶路撒冷! 你應接受訓戒，免得我的心疏遠你，使你荒涼，成為沒有人居住的地方。」
9 Takto praví Hospodin zástupů: Jistě paběrovati budou jako vinný kmen ostatek Izraele, říkajíce: Sahej rukou svou jako ten, kterýž víno zbírá do putny.
萬軍的上主這樣說：「你應像收拾葡萄，把以色列的遺民收拾淨盡；又如收割的人 向枝條再伸出你的手來。」
10 Komuž mluviti budu, a kým osvědčovati, aby slyšeli? Aj, neobřezané jsou uši jejich, tak že nemohou pozorovati; aj, slovo Hospodinovo mají v posměchu, a nemají líbosti v něm.
我應對誰說，應警告誰，使他們聽信我呢﹖看，他們的耳朵遲鈍不靈，不能留心細聽；看，上主的話對他們已成了笑柄，一點也不感興趣
11 Protož plný jsem prchlivosti Hospodinovy, ustal jsem, drže ji v sobě. Vylita bude i na maličké vně, spolu i na shromáždění mládenců, ovšem pak muž s ženou jat bude, stařec s kmetem.
為此，我滿懷上主火憤怒，我已無法再控制：「只得將憤怒發洩在街上的孩童和青年的隊伍身上，因為男人和女人，年長和年老的人，都要被擄去；
12 A dostanou se domové jejich jiným, též pole i ženy, když vztáhnu ruku svou na obyvatele této země, dí Hospodin.
他們的住它、莊田和妻室，都要歸他人，因為我要向本地的居民伸出我的手──上主的斷語。」
13 Od nejmenšího zajisté z nich, až do největšího z nich, všickni napořád vydali se v lakomství, anobrž od proroka až do kněze všickni napořád provodí faleš.
實在，從最小的到最的，都貪財圖利；從先知到司祭，都欺詐行事，
14 A hojí potření dcery lidu mého povrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.
草率治療我人民的瘡痍說：「好了，好了! 」其實卻沒有好。
15 Styděli-liž se pak co proto, že ohavnost páchali? Aniž se lid co styděl, aniž jich proroci k zahanbení přivesti uměli. Protož padnou mezi padajícími; v čas, v němž je navštívím, klesnou, praví Hospodin.
他們既彿事可憎，就應當知恥；可是，他們不但毫不知恥，反而連羞愧也不知道是什麼；為此，他們要與倒斃者一同倒斃，在我降罰他們時，都要一厥不振──上主說。
16 Když takto říkával Hospodin: Zastavte se na cestách, a pohleďte, a vyptejte se na stezky staré, která jest cesta dobrá, i choďte po ní, a naleznete odpočinutí duši své, tedy říkávali: Nebudeme choditi.
上主這樣說：「你們應站在交叉路口，觀察探問舊路；那一條是好路，就在那路上走，你們的的心靈必獲安寧。」他們卻答說：「我們偏不走。」
17 Když jsem pak ustanovil nad vámi strážné, řka: Mějtež pozor na zvuk trouby, tedy říkávali: Nebudeme pozorovati.
我給你們派駐哨兵，你們連注意號聲! 」他們卻答說：「我們偏不注意。
18 Protož slyšte, ó národové, a poznej, ó shromáždění, co se děje mezi nimi.
為此，萬民! 你們必需細聽；群眾! 你們應知道他們的遭遇。
19 Slyš, ó země: Aj, já uvedu zlé na lid tento, ovoce myšlení jejich, proto že nepozorují slov mých, ani zákona mého, ale jím pohrdají.
大地注意：看，我必給這百姓帶來災禍，作他們失節的的苦果，因為他們沒有聽從我的言辭，拋棄了卜法律。
20 K čemuž mi kadidlo z Sáby přichází, a vonná třtina výborná z země daleké? Zápalů vašich nelibuji sobě, aniž oběti vaše jsou mi příjemné.
那些來自舍巴的乳香，出自遠方的香蒲，於我有何用﹖你們的全燔祭不受悅納，你的犧牲不樂我意。
21 Protož takto praví Hospodin: Aj, já nakladu lidu tomuto úrazů, a zurážejí se o ně otcové, tolikéž i synové, soused i bližní jeho, a zahynou.
為此，上主這樣說：「看，我將這人民設下絆腳石，使父子一起絆倒，使鄰居和朋友同趨滅亡。」
22 Takto praví Hospodin: Aj, lid přitáhne z země půlnoční, a národ veliký povstane od končin země.
上主這樣說：「看，有一個民族從北方前來，有一個強大的異邦從地極興起，
23 Lučiště i kopí pochytí, každý ukrutný bude, a neslitují se. Hlas jejich jako moře zvučeti bude, a na koních jezditi budou, zšikovaní jako muž k boji, proti tobě, ó dcero Sionská.
緊握弓戈，殘忍無情，像海嘯一般喧嚷，騎著戰馬，萬眾一心，嚴陣準備向你進攻，熙雍女郎! 」
24 Jakž uslyšíme pověst o něm, opadnou ruce naše; ssoužení zachvátí nás, a bolest jako rodičku.
我們聽到了這消息，束手無策，不勝憂慮，痛苦得有如臨產的婦女。
25 Nevycházejte na pole, a na cestu nechoďte; nebo meč nepřítele a strach jest vůkol.
你們不要到田間去，不要在路上徘徊，因為敵人正在撕殺，四處令人恐怖。
26 Ó dcero lidu mého, přepaš se žíní, a válej se v popele. Vydej se v kvílení, jako po synu jednorozeném, v kvílení přehořké; nebo náhle přitáhne zhoubce na nás.
我的女兒──人民──你該穿上麻衣，輾轉於灰塵，悲哀傷心痛哭，如喪獨子，因為劫奪者要突然來襲擊我們!
27 Dal jsem tě za věži v lidu tvém, a za baštu, abys spatřoval a zkušoval cesty jejich.
我立了你作我人民的查察員，原是為叫你認識並考察他們的行徑。
28 Všickni jsou z zarputilých nejzarputilejší, chodí jako utrhač, jsou ocel a železo, všickni napořád zhoubcové jsou.
他們盡是極頑固的叛徒，往來散播流言，確是壞透了的破銅爛鐵。
29 Prahnou měchy, od ohně mizí olovo, nadarmo ustavičně přepaluje zlatník; nebo zlé věci nemohou býti odděleny.
風箱猛吹，雖有烈火，但鉛仍不溶化；煉工徒然鍛煉，渣滓總煉不掉。
30 Stříbrem falešným nazovou je, nebo Hospodin zavrhl je.
人都稱他們為「拋棄的銀渣，」因為上主已將他們拋棄。
