Jeremiáš 52
1 V jedenmecítma letech byl Sedechiáš, když počal kralovati, a jedenácte let kraloval v Jeruzalémě. Jméno matky jeho bylo Chamutal, dcera Jeremiášova z Lebna.
Zedekiah siangpahrang ah oh naah, saning pumphaeto oh boeh, anih mah saning hathlaito thung Jerusalem to uk. Amno ih ahmin loe Libnah vangpui ih Jeremiah canu Hamutal.
2 I činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, všecko tak, jakž byl dělal Joakim.
Jehoiakim mah Angraeng mikhnuk ah sak ih kahoih ai hmuennawk baktih toengah, anih mah doeh sak.
3 Nebo se to dálo pro rozhněvání Hospodinovo proti Jeruzalému a Judovi, až je i zavrhl od tváři své. V tom zprotivil se Sedechiáš králi Babylonskému.
Jerusalem hoi Judah ih kaminawk angmah hmaa hoi va ving ai karoek to nihcae nuiah Angraeng palungphui. Hnukkhuem ah Zedekiah mah Babylon siangpahrang ih lok to aek.
4 Stalo se pak léta devátého kralování jeho, měsíce desátého, v desátý den téhož měsíce, že přitáhl Nabuchodonozor král Babylonský se vším vojskem svým k Jeruzalému, a položili se u něho, a vzdělali proti němu hradbu vůkol.
To pongah Zedekiah ukhaih saning takawtto haih, khrah hato hoi ni hato naah, Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar loe Jerusalem tuk hanah, angmah ih misatuh kaminawk boih hoiah angzoh o, vangpui to takui o moe, misa buephaih long khaw to takaeh o.
5 A bylo město obleženo až do jedenáctého léta krále Sedechiáše.
Zedekiah siangpahrang ah ohhaih saning hathlai karoek to nihcae mah vangpui to takui o.
6 V kterémžto, měsíce čtvrtého, devátého dne téhož měsíce, rozmohl se hlad v městě, a neměl chleba lid země.
Khrah palito haih, ni takawtto naah loe vangpui thungah caaknaek kha parai moe, prae kaminawk buhcaak han tawn o ai.
7 I prolomeny jsou zdi městské, a všickni muži bojovní utekli, a vyšli z města v noci skrze bránu mezi dvěma zdmi, u zahrady královské, (Kaldejští pak leželi okolo města), a ušli cestou pouště.
Khaldian kaminawk mah vangpui to muk o moe, takui o khoep pongah misatuh kaminawk loe aqum ah cawnh o king; vangpui tapang hnetto salak, siangpahrang takha taeng ih khongkha hoiah tacawt o moe, tangtling bangah a cawnh o.
8 I honilo vojsko Kaldejské krále, a postihli Sedechiáše na rovinách Jerišských, a všecko vojsko jeho rozprchlo se od něho.
Toe Khaldian misatuh kaminawk mah siangpahrang Zedekiah to patom o moe, Jeriko azawn ah kae o; to naah anih ih misatuh kaminawk loe cawnh o king.
9 A tak javše krále, přivedli ho k králi Babylonskému do Ribla v zemi Emat, kdežto učinil o něm soud.
Siangpahrang to naeh o moe, Hamath prae ih Riblah ah, Babylon siangpahrang khaeah hoih o; to ah anih to lokcaek o.
10 I zmordoval král Babylonský syny Sedechiášovy před očima jeho, ano i všecka knížata Judská zmordoval v Ribla.
Babylon siangpahrang mah Zedekiah capanawk to a mikhnuk ah hum pae; Judah angraengnawk boih doeh Riblah ah hum pae.
11 Oči pak Sedechiášovy oslepil, a svázav ho řetězy ocelivými král Babylonský, dal jej dovésti do Babylona, a dal jej do vězení až do dne smrti jeho.
To pacoengah Babylon siangpahrang mah Zedekiah ih mik to taprok pae moe, sumqui hoi taoengh paoengah, Babylon ah caeh haih, anih to dueh ai karoek to thongim thungah pakhrak.
12 Potom měsíce pátého, desátého dne téhož měsíce, léta devatenáctého kralování Nabuchodonozora krále Babylonského, přitáhl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, kterýž sloužíval králi Babylonskému, do Jeruzaléma.
Babylon siangpahrang Nebuchadnezzar angraenghaih saning hathlai takawt, khrah pangato haih, ni hato naah Babylon siangpahrang toepkung, misatuh angraeng Nebuzaradan Jerusalem ah angzoh moe,
13 A zapálil dům Hospodinův, i dům královský, i všecky domy v Jeruzalémě, a tak všecky domy veliké vypálil ohněm.
Angraeng ih im hoi siangpahrang im to hmai hoiah thlaek; Jerusalem ih imnawk, angraengnawk ih im doeh hmai hoiah thlaek pae boih.
14 Všecky také zdi Jeruzalémské vůkol pobořilo všecko vojsko Kaldejské, kteréž bylo s tím hejtmanem nad žoldnéři.
Siangpahrang toepkung misatuh angraeng hoi nawnto kaom, Khaldian kaminawk ih misatuh kaminawk boih mah, Jerusalem taeng ih sipaenawk to phraek pae o king.
15 Přitom z chaterného lidu, totiž ostatek lidu, kterýž byl zůstal v městě, i poběhlce, kteříž byli ustoupili k králi Babylonskému, a jiný obecný lid zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři.
Misatuh angraeng Nebuzaradan mah amtang kaminawk, vangpui thungah kanghmat kaminawk, ban tok sah kop kaminawk, Babylon siangpahrang khaeah kacawn kaminawk hoi anghmat kaminawk to misong ah caeh haih boih.
16 Toliko něco chaterného lidu země zanechal Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, aby byli vinaři a oráči.
Toe Siangpahrang toepkung misatuh angraeng Nebuzaradan mah misur takha thungah toksah kami hoi misurtui pasaw amtang kaminawk to caehtaak sut.
17 Nadto sloupy měděné, kteříž byli v domě Hospodinově, i podstavky i moře měděné, kteréž bylo v domě Hospodinově, ztloukli Kaldejští, a odvezli všecku měď z nich do Babylona.
Khaldian kaminawk loe sum hoi sak ih tungnawk, angthui thaih im tungnawk hoi Angraeng ih im thungah kaom okduk tuili hoi sumnawk to Babylon ah phawh o.
18 Též hrnce. lopaty a nástroje hudebné, a kotlíky a kadidlnice, i všecky nádoby měděné, jimiž sloužili, pobrali.
Long laomnawk, maiphu sohhaih hmuennawk, hmai kamngaeh ataephaih taitaehnawk, kathuk sabaenawk, kathlahnawk hoi Sithaw hmaa ah toksak naah patoh ih laom sabaenawk to nihcae mah lak o boih.
19 I medenice a nádoby k oharkům, s kotlíky a hrnci, a svícny, a kadidlnice a koflíky, a cožkoli zlatého a stříbrného bylo, pobral hejtman nad žoldnéři;
Sui hoi sumkanglung hoiah sak ih kathuk sabaenawk, hmuihoih thlaekhaih sabaenawk, laom sabaenawk, long laomnawk, hmaithawk paaanghaih tungnawk, kathlahnawk hoi boengloengnawk to siangpahrang toepkung misatuh angraeng mah lak boih.
20 Sloupy dva, moře jedno, a volů dvanáct měděných, kteříž byli pod podstavky, jichž byl nadělal král Šalomoun do domu Hospodinova. Nebylo váhy mědi všech těch nádob.
Solomon siangpahrang mah sak ih Angraeng im thungah, tung hnetto, okduk tuili maeto, tuili tlim ah kaom sumkamling hoi sak ih maitaw tae hathlai hnetto, sumkamling hoi sak ih laom sabenawk loe coi tah thai ai khoek to pop.
21 Nebo sloupů těch, osmnácti loket byla výška sloupu jednoho, kterýž okolek měl dvanácti loktů, ztlouští pak čtyř prstů byl dutý.
Tung maeto naah, dong hathlai tazetto sang moe, kalen kangkui ah tah naah dong hathlai hnetto oh; kathah baek palito oh moe, akhaw oh boih.
22 A makovice na něm měděná, a makovice jedné výška pěti loket, a mřežování i jablka zrnatá na té makovici vůkol; všecko bylo měděné. Takovýž byl i sloup druhý s zrnatými jablky.
Tung nuiah kaom sumkamling hoi sak ih ranui khukhaih loe, dong pangato sang, imphu nuiah kaom palok baktih kaom soi ih krang hoi pomegranat thingthai krang loe sumkamling hoiah sak o; kalah thnetto haih tung doeh pomegranat thingthai hoiah anghmong.
23 A bylo jablek zrnatých devadesát a šest po každé straně; všudy jablek zrnatých bylo po stu na mřežování vůkol.
Tung taengah soi ih pomegranat thingthai krang loe qui takawt, tarukto oh; palok baktih kaom imphu nuiah ahnuk ahma soi ih pomegranat thingthai krang loe sangqum boih ah cumvaito oh.
24 Vzal také hejtman nad žoldnéři Saraiáše kněze předního, a Sofoniáše kněze nižšího, a tři strážné prahu.
Siangpahrang toepkung misatuh angraeng mah kalen koek qaima Seraiah, araengh hnetto haih qaima Zephaniah hoi thok toepkung kami thumtonawk to thongim pakhrak hanah naeh.
25 A z města vzal komorníka jednoho, kterýž byl hejtmanem nad muži bojovnými, a sedm mužů, jenž bývali při králi, kteříž nalezeni byli v městě, a předního spisovatele vojska, kterýž popisoval vojsko z lidu země, a šedesáte mužů z lidu země, kteříž nalezeni byli v městě.
Vangpui thungah hnuk ih kaminawk, misatuh kaminawk zaehoikung angraeng, siangpahrang poekhaih paekkungnawk to naeh moe, vangpui thungah hnuk ih, prae kaminawk thungah ca tarik kami lu koek hoi vangpui thungah kaom misatuh kami qui taruktonawk doeh a naeh.
26 Zjímav tedy je Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, přivedl je k králi Babylonskému do Ribla.
Misatuh angraeng Nebuzaradan mah to kaminawk to hoih moe, Babylon siangpahrang khaeah Riblah ah caeh haih.
27 I pobil je král Babylonský, a zmordoval je v Ribla v zemi Emat, a tak zaveden jest Juda z země své.
Hamath prae, Riblah vanpui ah Babylon siangpahrang mah, nihcae to hum. To tiah Judah loe a prae thung hoiah misong ah caeh haih ving.
28 Tenť jest lid, kterýž zavedl Nabuchodonozor léta sedmého, Judských tři tisíce a třimecítma.
Nebuchadnezzar mah misong ah caeh haih ih kaminawk loe saning sarihto thungah Judah kami sang thum, pumphae thumto oh o;
29 Léta osmnáctého Nabuchodonozora zavedl z Jeruzaléma duší osm set třidceti a dvě.
Nebuchadnezzar angraenghaih saning hathlai tazetto naah, Jerusalem ih kaminawk cumvai tazet, qui thumto, hnetto oh o;
30 Léta třimecítmého Nabuchodonozora zavedl Nebuzardan, hejtman nad žoldnéři, Judské, duší sedm set čtyřidceti a pět, všech duší čtyry tisíce a šest set.
saning pumphae thumto naah, siangpahrang Nebuchadnezzar toepkung misatuh angraeng Nebuzaradan mah misong ah hoih ih Judah kaminawk loe cumvai sarih, qui pali, pangato oh; sangqum boih ah kami sang pali, cumvai tarukto phak o.
31 Stalo se také třidcátého sedmého léta po zajetí Joachina krále Judského, dvanáctého měsíce, dvadcátého pátého dne téhož měsíce, povýšil Evilmerodach král Babylonský toho léta, když počal kralovati, Joachina krále Judského, pustiv ho z žaláře.
Judah siangpahrang Jehoiachin misong ah ohhaih saning qui thum, sarih, khrah hathlai hnet, ni pumphae pangato haih, Babylon prae ah Evil-Merodak siangpahrang toksak tangsuekhaih saning ah, anih mah Judah siangpahrang Jehoiachin to prawt moe, thongim thung hoiah loisak.
32 A mluvil s ním dobrotivě, i stolici jeho postavil nad stolice králů, kteříž s ním byli v Babyloně.
Anih to kahoihah lok a thuih pae moe, Babylon ah kaom kalah siangpahrangnawk boih ranui ah anghnuthaih angraeng tangkhang to a paek,
33 Změnil též roucho jeho, kteréž měl v žaláři, a jídal chléb před ním vždycky, po všecky dny života svého.
Jehoiachin loe thongkrakhaih khukbuennawk to angkhring moe, a hing thung siangpahrang hmaa ah buh a caak.
34 Nebo vyměřený pokrm ustavičně dáván byl jemu od krále Babylonského, a to na každý den, až do dne smrti jeho, po všecky dny života jeho.
Babylon siangpahrang mah, anih hanah hing thung, nito pacoeng nito, a duek khoek to caaknaek to paek.
