< Jeremiáš 5 >

1 Zběhejte ulice Jeruzalémské, pohleďte nyní, a zvězte, a hledejte v ulicích jeho, naleznete-li muže, jest-li kdo, ješto by činil soud, a vyhledával toho, což pravého jest, a odpustím jemu.
Run ye to and fro through the streets of Jerusalem, and see now, and know, and seek in the broad places thereof, if ye can find a man, if there be any that doeth justly, that seeketh truth; and I will pardon her.
2 Ale i když říkají: Živť jest Hospodin, takovým způsobem křivě přisahají.
And though they say, As the LORD liveth; surely they swear falsely.
3 Ó Hospodine, zdaliž oči tvé nepatří na pravdu? Biješ je, ale necítí bolesti; hubíš je, ale nechtí přijímati kázně. Tvrdší jsou tváře jejich než skála, nechtí se navrátiti.
O LORD, do not thine eyes look upon truth? thou hast stricken them, but they were not grieved; thou hast consumed them, but they have refused to receive correction: they have made their faces harder than a rock; they have refused to return.
4 I řekl jsem já: Snad tito prostí jsou, nerozumně sobě počínají; nebo nejsou povědomi cesty Hospodinovy, soudu Boha svého.
Then I said, Surely these are poor: they are foolish; for they know not the way of the LORD, nor the judgment of their God:
5 Půjdu aspoň k přednějším, a mluviti budu k nim; nebo oni povědomi jsou cesty Hospodinovy, soudu Boha svého. Ale i ti spolu polámali jho, roztrhali svazky.
I will get me unto the great men, and will speak unto them; for they know the way of the LORD, and the judgment of their God. But these with one accord have broken the yoke, and burst the bands.
6 Protož je podáví lev z lesa, vlk večerní pohubí je, pardus číhati bude u měst jejich. Kdožkoli vyjde z nich, roztrhán bude; nebo mnohá jsou přestoupení jejich, rozmohly se převrácenosti jejich.
Wherefore a lion out of the forest shall slay them, a wolf of the evenings shall spoil them, a leopard shall watch over their cities, every one that goeth out thence shall be torn in pieces: because their transgressions are many, [and] their backslidings are increased.
7 Kdež jest to, pročež bych měl odpustiti tobě? Synové tvoji opouštějí mne, a přisahají skrze ty, kteříž nejsou bohové. Jakž jsem jen nasytil je, hned cizoloží, a do domu nevěstky houfem se valí.
How can I pardon thee? thy children have forsaken me, and sworn by them that are no gods: when I had fed them to the full, they committed adultery, and assembled themselves in troops at the harlots’ houses.
8 Ráno vstávajíce, jsou jako koni vytylí; každý k ženě bližního svého řehce.
They were as fed horses in the morning: every one neighed after his neighbour’s wife.
9 Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti? dí Hospodin. A zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
shall I not visit for these things? saith the LORD: and shall not my soul be avenged on such a nation as this?
10 Vstupte na zdi jeho, a zkazte je, a nepřestávejte; svrzte štítky zdí jeho, nebo nejsou Hospodinovy.
Go ye up upon her walls, and destroy; but make not a full end: take away her branches: for they are not the LORD’S.
11 Velice zajisté zpronevěřili se mi dům Izraelský a dům Judský, dí Hospodin.
For the house of Israel and the house of Judah have dealt very treacherously against me, saith the LORD.
12 Sčítali klam na Hospodina, a říkali: Není tak, nikoli nepřijde na nás zlé, a meče ani hladu nepocítíme.
They have denied the LORD, and said, It is not he; neither shall evil come upon us; neither shall we see sword nor famine:
13 Ti pak proroci pominou s větrem, a žádného slova není v nich. Takť se stane jim.
and the prophets shall become wind, and the word is not in them: thus shall it be done unto them.
14 Protož takto praví Hospodin Bůh zástupů: Proto že tak mluvíte, aj, já způsobím, aby slova tvá v ústech tvých byla jako oheň, a lid tento dřívím, kteréž on zžíře.
Wherefore thus saith the LORD, the God of hosts, Because ye speak this word, behold, I will make my words in thy mouth fire, and this people wood, and it shall devour them.
15 Aj, já přivedu na vás národ zdaleka, ó dome Izraelský, dí Hospodin, národ silný, národ starodávní, národ, jehož jazyka nebudeš uměti, ani rozuměti, co mluví.
Lo, I will bring a nation upon you from far, O house of Israel, saith the LORD: it is a mighty nation, it is an ancient nation, a nation whose language thou knowest not, neither understandest what they say.
16 Jehož toul jako hrob otevřený, všickni jsou silní.
Their quiver is an open sepulchre, they are all mighty men.
17 A vytráví obilé tvé a chléb tvůj, požerou syny tvé a dcery tvé, pojí bravy tvé i skot tvůj, pojí vinné kmeny tvé i fíkoví tvé, města tvá hrazená, v nichž ty doufáš, znuzí mečem.
And they shall eat up thine harvest and thy bread, [which] thy sons and thy daughters should eat: they shall eat up thy flocks and thine herds: they shall eat up thy vines and thy fig trees: they shall beat down thy fenced cities, wherein thou trustest, with the sword.
18 A však ani těch časů, dí Hospodin, neučiním s vámi konce.
But even in those days, saith the LORD, I will not make a full end with you.
19 Nebo stane se, když řeknete: Proč nám činí Hospodin Bůh náš všecko toto? že řekneš jim: Jakož jste opustili mne, a sloužili bohům cizozemců v zemi své, tak sloužiti budete cizozemcům v zemi ne své.
And it shall come to pass, when ye shall say, Wherefore hath the LORD our God done all these things unto us? then shalt thou say unto them, Like as ye have forsaken me, and served strange gods in your land, so shall ye serve strangers in a land that is not yours.
20 Oznamtež to v domě Jákobově, a rozhlaste v Judstvu, řkouce:
Declare ye this in the house of Jacob, and publish it in Judah, saying,
21 Slyštež nyní toto, lide bláznivý a nesmyslný, kteříž oči mají a nevidí, kteříž uši mají a neslyší:
Hear now this, O foolish people, and without understanding; which have eyes, and see not; which have ears, and hear not:
22 Což se mne nebudete báti? dí Hospodin. Což před oblíčejem mým nebudete se třásti? Kterýž jsem položil písek za cíl moři ustanovením věčným, jehož nepřekračuje. Ačkoli zmítají se, však neodolají, ačkoli zvučí vlnobití jeho, však ho nepřecházejí.
Fear ye not me? saith the LORD: will ye not tremble at my presence, which have placed the sand for the bound of the sea, by a perpetual decree, that it cannot pass it? and though the waves thereof toss themselves, yet can they not prevail; though they roar, yet can they not pass over it.
23 Ale lid tento má srdce zarputilé a zpurné, odstoupili a odešli.
But this people hath a revolting and a rebellious heart; they are revolted and gone.
24 Ani neřekli v srdci svém: Bojme se již Hospodina Boha našeho, kterýž dává déšť jarní i podzimní časem svým, téhodnů nařízených ke žni ostříhá nám.
Neither say they in their heart, Let us now fear the LORD our God, that giveth rain, both the former and the latter, in its season; that reserveth unto us the appointed weeks of the harvest.
25 Nepravostiť vaše překážku činí těm věcem, a hříchové vaši připravují vás o to dobré.
Your iniquities have turned away these things, and your sins have withholden good from you.
26 Nebo nalézají se v lidu mém bezbožníci; střeže jako čižebníci, kteříž lécejí, stavějí osídla, lidi lapají.
For among my people are found wicked men: they watch, as fowlers lie in wait; they set a trap, they catch men.
27 Jako klece plná ptáků, tak domové jejich plní jsou lsti. Protož zrostli a zbohatli,
As a cage is full of birds, so are their houses full of deceit: therefore they are become great, and waxen rich.
28 Vytylí jsou, lsknou se, nadto umějí se vyhýbati bídám. Pře nesoudí, ani pře sirotka, a však šťastně se jim vede, ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají.
They are waxen fat, they shine: yea, they overpass in deeds of wickedness: they plead not the cause, the cause of the fatherless, that they should prosper; and the right of the needy do they not judge.
29 Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti jich? dí Hospodin. Zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má?
shall I not visit for these things? saith the LORD: shall not my soul be avenged on such a nation as this?
30 Věc užasnutí hodná a hrozná děje se v zemi této.
A wonderful and horrible thing is come to pass in the land;
31 Proroci prorokují lživě, a kněží panují skrze ně, a lid můj miluje to. Èeho byste pak neučinili naposledy?
the prophets prophesy falsely, and the priests bear rule by their means; and my people love to have it so: and what will ye do in the end thereof?

< Jeremiáš 5 >