Jeremiáš 42
1 Potom přistoupili všecka knížata vojsk, i Jochanan syn Kareachův i Jazaniáš syn Hosaiášův, i všecken lid, od nejmenšího až do největšího,
Pea naʻe haʻu ʻo ofi ʻae houʻeikitau kotoa pē, mo Sohanani ko e foha ʻo Kalia, pea mo Seasania ko e foha ʻo Hosaia, pea mo e kakai kotoa pē mei he iiki ʻo aʻu ki he lalahi,
2 A řekli Jeremiášovi proroku: Uslyš medle nás v ponížené prosbě naší, a modl se za nás Hospodinu Bohu svému, za všecken ostatek tento, nebo nás maličko zůstalo z mnohých, jakž oči tvé nás vidí,
Pea naʻa nau lea kia Selemaia ko e palōfita, “ʻOku mau kole kiate koe, tuku ke lelei ʻi ho ʻao ʻemau kole, pea hūfia ʻakimautolu kia Sihova ko ho ʻOtua, koeʻuhi ko kimautolu kotoa pē ʻoku toe; (he ko e toenga tokosiʻi ʻakimautolu ʻoe tokolahi, ʻo hangē ko ia ʻoku ke mamata ki ai: )
3 Ať nám oznámí Hospodin Bůh tvůj cestu, po níž bychom jíti, a co činiti měli.
Koeʻuhi ke fakahā kiate kimautolu ʻe Sihova ko ho ʻOtua ʻae hala te mau ʻalu ai, pea mo e meʻa te mau fai.”
4 Jimž řekl Jeremiáš prorok: Uslyšel jsem. Aj, já modliti se budu Hospodinu Bohu vašemu podlé slov vašich, a cožkoli vám odpoví Hospodin, oznámím vám; nezatajím před vámi slova.
Pea pehē ʻe Selemaia, “Ko e palōfita kiate kinautolu, kuo u fanongo kiate kimoutolu; vakai, te u lotu kia Sihova ko homou ʻOtua ʻo hangē ko hoʻomou ngaahi lea; pea ʻe hoko ʻo pehē, ko e meʻa kotoa pē ʻe tali ai ʻe Sihova kiate kimoutolu, te u fakahā ia kiate kimoutolu; ʻe ʻikai te u taʻofi ha meʻa meiate kimoutolu.”
5 Oni zase řekli Jeremiášovi: Nechť jest Hospodin mezi námi svědkem pravým a věrným, jestliže podlé každého slova, pro něž poslal tě Hospodin Bůh tvůj k nám, tak se chovati nebudeme.
Pea naʻa nau toki pehē kia Selemaia, “Ke ʻiate kitautolu ʻa Sihova ko e fakamoʻoni angatonu mo moʻoni, kapau ʻe ʻikai te mau fai ʻo hangē ko e ngaahi meʻa kotoa pē ʻaia ʻe fekau ai koe ʻe Sihova ko ho ʻOtua kiate kimautolu.
6 Buď dobré aneb zlé, hlasu Hospodina Boha našeho, pro nejž tě vysíláme k němu, uposlechneme, aby nám dobře bylo, když uposlechneme hlasu Hospodina Boha našeho.
Kapau ʻoku lelei ia pe kovi, te mau talangofua ki he leʻo ʻo Sihova ko hotau ʻOtua, ʻaia ʻoku mau fekau koe ki ai; koeʻuhi ke lelei ia kiate kimautolu, ʻoka mau ka talangofua ki he leʻo ʻo Sihova ko hotau ʻOtua.”
7 Stalo se pak po přeběhnutí desíti dnů, když se stalo slovo Hospodinovo k Jeremiášovi,
Pea naʻe hoko ʻo pehē ʻi he hili ʻae ʻaho ʻe hongofulu, naʻe hoko mai ʻae folofola ʻa Sihova kia Selemaia.
8 Že povolal Jochanana syna Kareachova, a všech knížat vojsk, kteříž s ním byli, i všeho lidu, od nejmenšího až do největšího,
Pea ne ui kia Sohanani ko e foha ʻo Kalia, mo e houʻeikitau kotoa pē naʻe ʻiate ia, pea mo e kakai kotoa pē ʻo fai mei he iiki ʻo aʻu ki he lalahi,
9 A řekl jim: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský, k němuž jste mne poslali, abych rozprostíral poníženou prosbu vaši před oblíčejem jeho:
Pea ne pehē kiate kinautolu, “ʻOku pehē mai ʻa Sihova, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli, ʻaia naʻa mou fekau au ki ai ke ʻatu hoʻomou kole ʻi hono ʻao;
10 Jestliže navrátíce se, zůstanete v zemi této, zajisté že vzdělám vás, a nezkazím, anobrž vštípím vás, a nevypléním; neboť lituji toho zlého, kteréž jsem učinil vám.
‘Kapau ʻoku mou loto ke nofo ʻi he fonua ni te u langa ʻakimoutolu pea ʻe ʻikai veteki hifo ʻakimoutolu, te u tō ʻakimoutolu pea ʻe ʻikai taʻaki hake ʻakimoutolu: he ʻoku ou fakatomala ʻi he kovi kuo u fai kiate kimoutolu.
11 Nebojtež se krále Babylonského, jehož se bojíte, nebojte se ho, dí Hospodin; neboť s vámi jsem, abych vás vysvobozoval, a vytrhoval vás z ruky jeho.
Pea ʻoua naʻa manavahē ki he tuʻi ʻo Papilone, ʻaia ʻoku mou manavahē ki ai;’ ʻoku pehē ʻe Sihova, ‘ʻOua naʻa manavahē kiate ia: he ʻoku ou ʻiate kimoutolu ke fakamoʻui ʻakimoutolu, pea ke fakahaofi ʻakimoutolu mei hono nima.
12 Nadto způsobím vám milost, aby se slitoval nad vámi, a dal se vám navrátiti do země vaší.
Pea te u fakahā ʻeku ngaahi ʻaloʻofa kiate kimoutolu, koeʻuhi ke ne ʻofa kiate kimoutolu, pea pule kiate kimoutolu ke mou liliu ki homou fonua.
13 Ale řeknete-li: Nezůstaneme v zemi této, neposlouchajíce hlasu Hospodina Boha svého,
“‘Pea kapau te mou lea ʻo pehē, “ʻE ʻikai te mau nofo ʻi he fonua ni,” pe fai talangofua ki he leʻo ʻo Sihova ko homou ʻOtua.
14 A říkajíce: Nikoli, ale do země Egyptské vejdeme, kdež neuzříme boje, ani zvuku trouby neuslyšíme, a chleba lačněti nebudeme, pročež tam se osadíme:
ʻO lea pehē, ‘ʻE ʻikai; ka te mau ʻalu ki he fonua ko ʻIsipite, pea ʻe ʻikai te mau mamata ai ki he tau, pe fanongo ki he meʻalea, pe fiekaia, pea te mau nofo ʻi ai:”’
15 Protož nyní slyštež slovo Hospodinovo, ostatkové Judští: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Jestliže vy zarputile na tom zůstanete, abyste vešli do Egypta, a vejdete-li, abyste tam pobyli,
Pea ko ia mou fanongo ni ki he folofola ʻa Sihova, ʻakimoutolu ʻae toenga ʻo Siuta; ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli; ‘Kapau, ʻoku pau ke hanga atu homou mata ke ʻalu ki ʻIsipite, pea ʻāunofo ʻi ai;
16 Jistě stane se to, že meč, kteréhož se bojíte, tam v zemi Egyptské vás postihne, a hlad, jehož se obáváte, přijde na vás v Egyptě, a tam pomřete.
Pea ʻe hoko ʻo pehē, ko e heletā ʻaia naʻa mou manavahē ki ai, te ne tuli ʻo maʻu ʻakimoutolu ʻi he fonua ko ʻIsipite, pea mo e honge, ʻaia naʻa mou manavahē ki ai, te ne muimui ʻo ofi kiate kimoutolu ʻi ʻIsipite, pea te mou mate ʻi ai.
17 Tak se stane všechněm těm mužům, kteříž uložili předce jíti do Egypta, aby tam byli pohostinu, že zhynou mečem, hladem a morem, a nezůstane z nich žádného, aniž kdo znikne toho zlého, kteréž já uvedu na ně.
Pea ʻe hoko ʻo pehē ki he kau tangata kotoa pē, ʻe fakahangatonu honau mata ke ʻalu ki ʻIsipite ke ʻāunofo ki ai; te nau mate ʻi he heletā, mo e honge, pea mo e mahaki fakaʻauha: pea ʻe ʻikai toe ha tokotaha ʻiate kinautolu, pe hao mei he kovi ʻaia te u fakahoko kiate kinautolu.’
18 Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Jakož vylit jest hněv můj a prchlivost má na obyvatele Jeruzalémské, tak vylita bude prchlivost má na vás, když vejdete do Egypta, a budete k proklínání, a k užasnutí, a k zlořečení, a za útržku; nadto neuzříte více místa tohoto.
He ʻoku pehē ʻe Sihova ʻoe ngaahi kautau, ko e ʻOtua ʻo ʻIsileli; ‘ʻO hangē kuo lilingi ʻeku tuputāmaki mo hoku houhau ki he kakai ʻo Selūsalema; ʻe pehē hono lilingi atu ʻa hoku houhau kiate kimoutolu, ʻoka mou ka ʻalu ki ʻIsipite: pea te mou hoko ko e fehiʻanekina, mo e meʻa fakaofo, mo e fakamalaʻia, pea mo e ongoongo kovi; pea ʻe ʻikai te mou toe mamata ki he potu ni.’
19 K vámť mluví Hospodin, ó ostatkové Judští: Nevcházejte do Egypta. Jistotně vězte, (neboť se vám dnes osvědčuji),
“Kuo folofola ʻe Sihova kiate kimoutolu ʻo pehē, ʻakimoutolu ʻae toenga kakai ʻo Siuta; “ʻOua naʻa mou ʻalu ki ʻIsipite: ka mou ʻilo fakapapau kuo u akonaki kiate kimoutolu ʻi he ʻaho ni.
20 Poněvadž jste se neupřímě ke mně měli v myšleních svých, poslavše mne k Hospodinu Bohu vašemu, řkouce: Modl se za nás Hospodinu Bohu našemu, a všecko, jakžť koli dí Hospodin Bůh náš, tak nám oznam, a učiníme,
He naʻa mou fai kākā ʻi homou loto, ʻi hoʻomou fekau au kia Sihova ko homou ʻOtua, ʻo pehē, ‘Hūfia ʻakimautolu kia Sihova ko hotau ʻOtua; pea hangē ko e meʻa kotoa pē ʻoku folofola ʻaki ʻe Sihova ko hotau ʻOtua, ko ia ʻe fakahā kiate kimautolu, pea te mau fai ia.’
21 Když pak oznamuji vám dnes, však neposloucháte hlasu Hospodina Boha vašeho hned v ničemž, pročež mne k vám poslal:
Pea kuo u fakahā ia kiate kimoutolu ʻi he ʻaho ni; ka ʻoku ʻikai te mou talangofua ki he leʻo ʻo Sihova ko homou ʻOtua, ʻi ha meʻa ʻe taha ʻaia kuo ne fekau ai au kiate kimoutolu.
22 Protož pravím, vězte jistotně, že mečem, hladem a morem pomřete v tom místě, kamž se vám zachtělo jíti, abyste tam byli pohostinu.
Pea ko ia mou ʻilo fakapapau, te mou mate ʻi he heletā, mo e honge, pea mo e mahaki fakaʻauha, ʻi he potu ʻaia ʻoku mou holi ke ʻalu ʻo ʻāunofo ai.”
