< Jeremiáš 37 >

1 Potom kraloval král Sedechiáš syn Joziášův místo Koniáše syna Joakimova, kteréhož ustanovil králem Nabuchodonozor král Babylonský v zemi Judské.
Babil padixaⱨi Neboⱪadnǝsar Zǝdǝkiyani Yǝⱨudaning zeminiƣa padixaⱨ ⱪildi; xuning bilǝn u Yosiyaning oƣli Yǝⱨoakimning oƣli Koniyaning orniƣa ⱨɵküm süridi.
2 Ale neposlouchal on, ani služebníci jeho, ani lid té země slov Hospodinových, kteráž mluvil skrze Jeremiáše proroka.
U, yaki hizmǝtkarliri, yaki zemindiki hǝlⱪ Pǝrwǝrdigarning Yǝrǝmiya pǝyƣǝmbǝr arⱪiliⱪ eytⱪan sɵzlirigǝ ⱨeq ⱪulaⱪ salmidi.
3 Ač byl poslal Sedechiáš Jehuchale syna Selemiášova a Sofoniáše syna Maaseiášova, kněze, k Jeremiášovi proroku, aby řekli: Modl se medle za nás Hospodinu Bohu našemu.
Padixaⱨ Zǝdǝkiya Xǝlǝmiyaning oƣli Yǝⱨukalni ⱨǝm kaⱨin Maaseyaⱨning oƣli Zǝfaniyani Yǝrǝmiya pǝyƣǝmbǝrning yeniƣa ǝwǝtip uningƣa: «Pǝrwǝrdigar Hudayimizƣa biz üqün dua ⱪilƣaysǝn» — degüzdi
4 Nebo Jeremiáš ještě bydlil svobodně u prostřed lidu, aniž ho ještě byli dali do žaláře.
(xu qaƣda Yǝrǝmiya zindanda ⱪamaⱪliⱪ ǝmǝs idi; u hǝlⱪ arisiƣa qiⱪip-kirixkǝ ǝrkin idi.
5 A vojsko Faraonovo bylo vytáhlo z Egypta; (nebo uslyšavše Kaldejští, kteříž oblehli byli Jeruzalém, pověst o nich, odtrhli od Jeruzaléma).
Pirǝwnning ⱪoxuni Misirdin qiⱪⱪanidi; Yerusalemni ⱪorxiwalƣan Kaldiylǝr bularning hǝwirini anglap Yerusalemdin qekinip kǝtkǝnidi).
6 Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi proroku, řkoucí:
Andin Pǝrwǝrdigarning sɵzi Yǝrǝmiya pǝyƣǝmbǝrgǝ kelip mundaⱪ deyilidi: —
7 Toto praví Hospodin Bůh Izraelský: Takto rcete králi Judskému, kterýž vás poslal ke mně, abyste se radili se mnou: Aj, vojsko Faraonovo, kteréž potáhne vám na pomoc, navrátí se zase do země své Egyptské.
Israilning Hudasi Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Silǝrni manga iltija ⱪildurup izdǝxkǝ ǝwǝtkǝn Yǝⱨuda padixaⱨiƣa mundaⱪ dǝnglar: — Mana, silǝrgǝ yardǝm berimiz dǝp qiⱪip kǝlgǝn Pirǝwnning ⱪoxuni bolsa, ɵz zeminiƣa, yǝni Misirƣa ⱪaytip ketidu.
8 Kaldejští pak navrátí se zase, a bojovati budou proti městu tomuto, a vezmouce je, vypálí je ohněm.
Andin Kaldiylǝr bu xǝⱨǝrgǝ ⱪaytip kelip jǝng ⱪilip uni ixƣal ⱪilidu, uni ot ⱪoyup kɵydüriwetidu.
9 Takto praví Hospodin: Nesvoďte sami sebe, říkajíce: Konečně odtrhnou od nás Kaldejští, neboť neodtrhnou.
Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Ɵz-ɵzünglarni aldap: «Kaldiylǝr bizdin qekinip kǝtkǝn» — demǝnglar; ular kǝtkǝn ǝmǝs!
10 Nýbrž byste pobili všecko vojsko Kaldejských bojujících s vámi, tak že by pozůstali z nich toliko ranění, tiť z stanů svých povstanou, a toto město ohněm vypálí.
Qünki gǝrqǝ silǝr ɵzünglarƣa jǝng ⱪilidiƣan Kaldiylǝrning toluⱪ ⱪoxunini uruwǝtkǝn bolsanglarmu wǝ ularningkidin pǝⱪǝt yarilanƣanlarla ⱪalƣan bolsimu, ularning ⱨǝrbiri yǝnila ɵz qediridin turup bu xǝⱨǝrni ot ⱪoyup kɵydürüwǝtkǝn bolatti.
11 Stalo se pak, když odtrhlo vojsko Kaldejské od Jeruzaléma před vojskem Faraonovým,
Pirǝwnning ⱪoxuni tüpǝylidin Kaldiylǝrning ⱪoxuni Yerusalemdin qekinip turƣan waⱪitta, xu wǝⱪǝ yüz bǝrdi: —
12 Že vycházel Jeremiáš z Jeruzaléma, jíti chtěje do země Beniaminovy, aby tak vynikl z prostředku lidu.
Yǝrǝmiya Binyamindiki zeminƣa yol elip, xu yǝrdiki yurtdaxliri arisidin ɵz nesiwisini igilǝx üqün Yerusalemdin qiⱪⱪanda,
13 Když pak byl v bráně Beniaminské, byl tu hejtman nad stráží, jménem Jiriáš syn Selemiáše, syna Chananiášova, kterýž jal Jeremiáše proroka, řka: K Kaldejským ty ustupuješ.
u «Binyamin dǝrwazisi»ƣa yǝtkǝndǝ, Ⱨananiyaning nǝwrisi, Xǝlǝmiyaning oƣli kɵzǝt begi Iriya xu yǝrdǝ turatti; u: «Sǝn Kaldiylǝrgǝ qekinip tǝslim bolmaⱪqisǝn!» dǝp uni tutuwaldi.
14 Jemuž řekl Jeremiáš: Není pravda, neustupujiť já k Kaldejským. Ale nechtěl ho slyšeti, nýbrž jal Jiriáš Jeremiáše, a dovedl jej k knížatům.
Yǝrǝmiya: «Yalƣan! Mǝn Kaldiylǝr tǝrǝpkǝ ⱪeqip tǝslim bolmaⱪqi ǝmǝsmǝn!» — dedi. Lekin u uningƣa ⱪulaⱪ salmidi; Iriya Yǝrǝmiyani ⱪolƣa elip uni ǝmirlǝr aldiƣa apardi.
15 Tedy rozhněvavše se knížata na Jeremiáše, ubili jej, a dali jej do vězení, do domu Jonatana písaře; nebo z něho byli udělali žalář.
Əmirlǝr bolsa Yǝrǝmiyadin ƣǝzǝplinip uni urƣuzup, uni diwanbegi Yonatanning ɵyidiki ⱪamaⱪhaniƣa solidi; qünki ular xu ɵyni zindanƣa aylandurƣanidi.
16 Když pak vešel Jeremiáš do té jámy a do sklípků jejích, a seděl tam Jeremiáš mnoho dní.
Yǝrǝmiya zindandiki bir gundihaniƣa ⱪamilip, xu yǝrdǝ uzun künlǝr yatⱪandin keyin,
17 Teprv poslav král Sedechiáš, vzal jej, a tázal se ho král v domě svém tajně, řka: Stalo-li se slovo od Hospodina? Jemuž řekl Jeremiáš: Stalo. Potom řekl: V ruku krále Babylonského vydán budeš.
Zǝdǝkiya padixaⱨ adǝm ǝwǝtip xu yǝrdin ordisiƣa elip kǝldi. U xu yǝrdǝ astirtin uningdin: «Pǝrwǝrdigardin sɵz barmu?» dǝp soridi. Yǝrǝmiya: «Bar; sǝn Babil padixaⱨining ⱪoliƣa tapxurulisǝn» — dedi.
18 Při tom řekl Jeremiáš králi Sedechiášovi: Coť jsem zavinil aneb služebníkům tvým, aneb lidu tomuto, že jste mne dali do žaláře tohoto?
Yǝrǝmiya Zǝdǝkiya padixaⱨⱪa iltija ⱪilip: — «Mǝn sanga yaki hizmǝtkarliringƣa yaki bu hǝlⱪⱪǝ nemǝ gunaⱨ ⱪilƣinimƣa, bu zindanƣa ⱪamap ⱪoydunglar?
19 A kdež jsou proroci vaši, kteříž prorokují vám, říkajíce: Nepřitáhneť král Babylonský na vás, ani na zemi tuto?
Silǝrgǝ bexarǝt berip: «Babil padixaⱨi sanga yaki bu zeminƣa jǝng ⱪilixⱪa qiⱪmaydu!» degǝn pǝyƣǝmbǝrliringlar ⱪeni?» — dedi
20 Nyní tedy slyš, žádám, pane můj králi, nechť, prosím, místo má před tebou pokorná prosba má; nedopouštěj mne zase voditi do domu Jonatana písaře, abych tam neumřel.
— «Əmdi i padixaⱨ tǝⱪsir, sɵzlirimgǝ ⱪulaⱪ selixingni ɵtünimǝn; iltijayim aldingda ijabǝt bolsun, dǝp ɵtünimǝn; diwanbegi Yonatanning ɵyigǝ meni ⱪaytⱪuzmiƣaysǝn; sǝn undaⱪ ⱪilsang, xu yǝrdǝ ɵlimǝn».
21 I přikázal král Sedechiáš, aby vsadili Jeremiáše do síně stráže, a dávali jemu pecník chleba na den z ulice pekařů, dokudž by nebyl vytráven všecken chléb v městě. A tak seděl Jeremiáš v síni stráže.
Zǝdǝkiya padixaⱨ pǝrman qüxürüp, Yǝrǝmiyani ⱪarawullarning ⱨoylisida turƣuzuxni, xuningdǝk xǝⱨǝrdiki ⱨǝmmǝ nan tügǝp kǝtmisila, uningƣa ⱨǝrküni «Naway koqisi»din bir nan berilixni tapilidi; xuning bilǝn Yǝrǝmiya ⱪarawullarning ⱨoylisida turdi.

< Jeremiáš 37 >