< Jeremiáš 36 >
1 Stalo se pak léta čtvrtého Joakima syna Joziášova, krále Judského, stalo se slovo toto k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:
Yǝⱨuda padixaⱨi Yosiyaning oƣli Yǝⱨoakimning tɵtinqi yili, Yǝrǝmiyaƣa Pǝrwǝrdigardin tɵwǝndiki sɵz kǝldi: —
2 Vezmi sobě knihu, a zapiš do ní všecka slova, kteráž jsem mluvil tobě proti Izraelovi, a proti Judovi, i všechněm národům od toho dne, jakž jsem mluvíval s tebou, ode dnů Joziášových, až do dne tohoto,
Ɵzünggǝ oram ⱪǝƣǝz alƣin; uningƣa Yosiyaning künliridǝ sanga sɵz ⱪilƣinimdin tartip bügünki küngiqǝ Mǝn Israilni ǝyibligǝn, Yǝⱨudani ǝyibligǝn ⱨǝm barliⱪ ǝllǝrni ǝyibligǝn, sanga eytⱪan sɵzlǝrning ⱨǝmmisini yazƣin.
3 Zdali aspoň uslyšíce dům Judský o všem tom zlém, kteréž já myslím učiniti jim, navrátí se jeden každý z cesty své zlé, abych odpustil nepravost jejich a hřích jejich.
Yǝⱨudaning jǝmǝti bǝlkim Mǝn bexiƣa qüxürmǝkqi bolƣan barliⱪ balayi’apǝtni anglap, ⱨǝrbiri ɵzlirining rǝzil yolidin yanarmikin; ular xundaⱪ ⱪilsa, Mǝn ularning ⱪǝbiⱨlikini wǝ gunaⱨini kǝqürüm ⱪilimǝn.
4 Protož zavolal Jeremiáš Bárucha syna Neriášova, i sepsal Báruch do knihy z úst Jeremiášových všecka slova Hospodinova, kteráž mluvil jemu.
Xuning bilǝn Yǝrǝmiya Neriyaning oƣli Baruⱪni qaⱪirdi; Baruⱪ Yǝrǝmiyaning aƣzidin qiⱪⱪanlirini anglap Pǝrwǝrdigarning uningƣa eytⱪan sɵzlirining ⱨǝmmisini bir oram ⱪǝƣǝzgǝ yezip bǝrdi.
5 Potom přikázal Jeremiáš Báruchovi, řka: Já zápověd maje, nemohu jíti do domu Hospodinova.
Yǝrǝmiya Baruⱪⱪa tapilap mundaⱪ dedi: — Ɵzüm ⱪamap ⱪoyulƣanmǝn; Pǝrwǝrdigarning ɵyigǝ kiriximgǝ ruhsǝt yoⱪ; lekin ɵzüng berip kirgin;
6 Protož jdi ty, a čti v knize této, což jsi napsal z úst mých, slova Hospodinova, při přítomnosti lidu v domě Hospodinově, v den postu, též také při přítomnosti všech Judských, kteříž by se z měst svých sešli, čti je,
Pǝrwǝrdigarning ɵyidǝ roza tutⱪan bir künidǝ, sǝn aƣzimdin qiⱪⱪanlirini anglap yazƣan, Pǝrwǝrdigarning bu oram yazmida hatirilǝngǝn sɵzlirini hǝlⱪning ⱪulaⱪliriƣa yǝtküzgin; ⱨǝmmǝ xǝⱨǝrlǝrdin kǝlgǝn Yǝⱨudadikilǝrning ⱪuliⱪiƣimu yǝtküzgin.
7 Zda by snad poníženě a pokorně modléce se před Hospodinem, i navrátili by se jeden každý z cesty své zlé; neboť jest veliký hněv a prchlivost, v níž mluvil Hospodin proti lidu tomuto.
Ular bǝlkim Pǝrwǝrdigar aldiƣa dua-tilawitini ⱪilip ⱨǝrbiri ɵzlirining rǝzil yolidin yanarmikin; qünki Pǝrwǝrdigarning bu hǝlⱪⱪǝ agaⱨlandurƣan ƣǝzipi wǝ ⱪǝⱨri dǝⱨxǝtliktur.
8 I učinil Báruch syn Neriášův všecko, jakž přikázal jemu Jeremiáš prorok, čta v knize té slova Hospodinova v domě Hospodinově.
Neriyaning oƣli Baruⱪ Yǝrǝmiya pǝyƣǝmbǝr uningƣa tapiliƣinining ⱨǝmmisini ada ⱪilip, Pǝrwǝrdigarning ɵyidǝ Pǝrwǝrdigarning sɵzlirini oⱪup jakarlidi.
9 Stalo se pak léta pátého za Joakima syna Joziášova, krále Judského, měsíce devátého, že vyhlásili půst před Hospodinem všemu lidu v Jeruzalémě, a všemu lidu, kteříž se byli sešli z měst Judských do Jeruzaléma.
Yǝⱨuda padixaⱨi Yosiyaning oƣli Yǝⱨoakim tǝhtkǝ olturƣan bǝxinqi yili toⱪⱪuzinqi ayda xundaⱪ boldiki, barliⱪ Yerusalemdikilǝr ⱨǝmdǝ Yǝⱨuda xǝⱨǝrliridin qiⱪip Yerusalemƣa kǝlgǝn barliⱪ hǝlⱪ üqün, Pǝrwǝrdigar aldida bir mǝzgil roza tutuximiz kerǝk dǝp elan ⱪilindi.
10 I četl Báruch z knihy slova Jeremiášova v domě Hospodinově, v pokoji Gemariáše syna Safanova, písaře, na síni hořejší, u dveří brány domu Hospodinova nové, při přítomnosti všeho lidu.
Xu waⱪit Baruⱪ Pǝrwǝrdigarning ɵyigǝ kirip, pütükqi Xafanning oƣli Gǝmariyaning ɵyidǝ turup, Yǝrǝmiyaning sɵzlirini barliⱪ hǝlⱪning ⱪuliⱪiƣa yǝtküzüp oⱪudi; bu ɵy Pǝrwǝrdigarning ɵyining yuⱪiriⱪi ⱨoylisidiki «Yengi dǝrwaza»ƣa jaylaxⱪanidi.
11 Když pak vyslyšel Micheáš syn Gemariášův, syna Safanova, všecka slova Hospodinova z té knihy,
Xafanning nǝwrisi, Gǝmariyaning oƣli Mikaⱨ bolsa yazmidin Pǝrwǝrdigarning sɵzlirining ⱨǝmmisigǝ ⱪulaⱪ saldi.
12 Hned šel do domu královského, do pokoje kancléřova, a aj, tam všecka knížata seděla: Elisama ten kancléř, a Delaiáš syn Semaiášův, a Elnatan syn Achborův, a Gemariáš syn Safanův, a Sedechiáš syn Chananiášův, i všecka knížata.
Andin u padixaⱨning ordisiƣa qüxüp pütükqining ɵyigǝ kiriwidi, mana, ǝmirlǝrning ⱨǝmmisi xu yǝrdǝ olturatti; pütükqi Əlixama, Xemayaning oƣli Delaya, Akborning oƣli Əlnatan, Xafanning oƣli Gǝmariya wǝ Ⱨananiyaning oƣli Zǝdǝkiya ⱪatarliⱪ barliⱪ ǝmirlǝr xu yǝrdǝ olturatti.
13 A oznámil jim Micheáš všecka slova, kteráž slyšel, když četl Báruch v knize při přítomnosti lidu.
Xuning bilǝn Mikaⱨ Baruⱪning sɵzligǝnlirini hǝlⱪning ⱪuliⱪiƣa yǝtküzüp oⱪuƣanda ɵzi angliƣan barliⱪ sɵzlǝrni ularƣa bayan ⱪildi.
14 Protož poslala všecka knížata k Báruchovi Judu syna Netaniášova, syna Selemiášova, syna Chuzova, aby řekl: Tu knihu, v níž jsi četl při přítomnosti lidu, vezmi do ruky své a poď. I vzal Báruch syn Neriášův tu knihu do ruky své, a přišel k nim.
Xuning bilǝn barliⱪ ǝmirlǝr Kuxining ǝwrisi, Xǝlǝmiyaning nǝwrisi, Nǝtaniyaning oƣli Yǝⱨudiyni Baruⱪning yeniƣa ǝwǝtip uningƣa: «Sǝn hǝlⱪning ⱪuliⱪiƣa yǝtküzüp oⱪuƣan oram yazmini ⱪolungƣa elip yenimizƣa kǝl» — dedi. Xuning bilǝn Neriyaning oƣli Baruⱪ oram yazmini ⱪoliƣa elip ularning yeniƣa kǝldi.
15 Kteříž řekli jemu: Seď medle a čti ji před námi. I četl Báruch před nimi.
Ular uningƣa: «Oltur, uni ⱪuliⱪimizƣa yǝtküzüp oⱪup bǝr» — dedi. Baruⱪ uni ularƣa anglitip oⱪudi.
16 Stalo se pak, když uslyšeli všecka slova ta, že předěšeni byli všickni, a řekli Báruchovi: Jistotně oznámíme králi všecka slova tato.
Xundaⱪ boldiki, ular barliⱪ sɵzlǝrni angliƣanda, alaⱪzadǝ bolup bir-birigǝ ⱪarixip: «Bu sɵzlǝrning ⱨǝmmisini padixaⱨⱪa yǝtküzmisǝk bolmaydu» — dedi.
17 Potom otázali se Bárucha, řkouce: Oznam již nám, jak jsi všecka slova ta sepsal z úst jeho?
Andin Baruⱪtin: «Bizgǝ degin ǝmdi, sǝn bu sɵzlǝrning ⱨǝmmisini ⱪandaⱪ yazding? Ularni Yǝrǝmiyaning ɵz aƣzidin anglidingmu?» — dǝp soridi.
18 Jimž řekl Báruch: Z úst svých pravil mi všecka slova tato, a já psal jsem na knihách černidlem.
Baruⱪ ularƣa: «U bu sɵzlǝrning ⱨǝmmisini ɵz aƣzi bilǝn manga eytti, mǝn oram ⱪǝƣǝzgǝ siyaⱨ bilǝn yazdim» — dedi.
19 Tedy řekla ta knížata Báruchovi: Jdi schovej se ty i Jeremiáš, ať žádný neví, kde jste.
Əmirlǝr Baruⱪⱪa: «Barƣin, sǝn wǝ Yǝrǝmiya mɵküwelinglar. Ⱪǝyǝrdǝ bolsanglar ⱨeqkimgǝ bildürmǝnglar» — dedi.
20 Potom vešli k králi na síň, když tu knihu schovati dali v pokoji Elisama kancléře, a oznámili králi všecka slova ta.
Xuning bilǝn ular oram yazmini pütükqi Əlixamaning ɵyigǝ tiⱪip ⱪoyup, ordiƣa kirip padixaⱨning yeniƣa kelip, bu barliⱪ sɵzlǝrni uning ⱪuliⱪiƣa yǝtküzdi.
21 I poslal král Judu, aby vzal tu knihu. Kterýžto vzal ji z pokoje Elisama kancléře, a četl ji Juda při přítomnosti krále, a při přítomnosti všech knížat stojících před králem.
Padixaⱨ Yǝⱨudiyni yazmini elip kelixkǝ ǝwǝtti, u uni Əlixamaning ɵyidin epkǝldi. Yǝⱨudiy uni padixaⱨning ⱪuliⱪiƣa wǝ padixaⱨning yenida turƣan barliⱪ ǝmirlǝrning ⱪulaⱪliriƣa yǝtküzüp oⱪudi.
22 Král pak seděl v domě, v němž v zimě býval, měsíce devátého, a na ohništi před ním hořelo.
Xu qaƣ toⱪⱪuzinqi ay bolup, padixaⱨ «ⱪixliⱪ ɵy»idǝ olturatti; uning aldidiki oqaⱪta ot ⱪalaⱪliⱪ idi.
23 Tedy stalo se, jakž jen přečtl Juda tři listy neb čtyři, že pořezal ji škriptorálem, a házel na oheň, kterýž byl na ohništi, až shořela všecka kniha ta ohněm tím, kterýž byl na ohništi.
Xundaⱪ boldiki, Yǝⱨudiy uningdin üq-tɵt sǝⱨipini oⱪuƣanda, padixaⱨ ⱪǝlǝmtiraxi bilǝn bu ⱪismini kesip, yazmining ⱨǝmmisini bir-birlǝp otta kɵyüp yoⱪiƣuqǝ oqaⱪtiki otⱪa taxlidi.
24 Ale neulekli se, aniž roztrhl roucha svá král a všickni služebníci jeho, kteříž slyšeli všecka slova ta.
Lekin bu barliⱪ sɵzlǝrni angliƣan padixaⱨ yaki hizmǝtkarlirining ⱨeqⱪaysisi ⱪorⱪmidi, ulardin kiyim-keqǝklirini yirtⱪanlar yoⱪ idi.
25 Nýbrž ještě když Elnatan a Delaiáš a Gemariáš přimlouvali se k králi, aby nepálil té knihy, tedy neuposlechl jich.
Uning üstigǝ Əlnatan, Delaya wǝ Gǝmariyalar padixaⱨtin oram yazmini kɵydürmǝslikini ɵtüngǝnidi, lekin u ularƣa ⱪulaⱪ salmidi.
26 Ale přikázal král Jerachmeelovi synu královu, a Saraiášovi synu Azrielovu, a Selemiášovi synu Abdeelovu, aby jali Bárucha písaře a Jeremiáše proroka. Ale skryl je Hospodin.
Padixaⱨ bolsa xaⱨzadǝ Yeraⱨmǝǝl, Azriǝlning oƣli Seraya wǝ Abdǝǝlning oƣli Xǝlǝmiyani pütükqi Baruⱪni wǝ Yǝrǝmiya pǝyƣǝmbǝrni ⱪolƣa elixⱪa ǝwǝtti; lekin Pǝrwǝrdigar ularni yoxurup saⱪlidi.
27 Stalo se pak slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, když spálil král tu knihu a slova, kteráž byl sepsal Báruch z úst Jeremiášových, řkoucí:
Padixaⱨ Baruⱪ Yǝrǝmiyaning aƣzidin anglap yazƣan sɵzlǝrni hatiriligǝn oram yazmini kɵydürüwǝtkǝndin keyin, Pǝrwǝrdigarning sɵzi Yǝrǝmiyaƣa kelip mundaⱪ deyildi: —
28 Vezmi sobě zase knihu jinou, a napiš na ní všecka slova první, kteráž byla v té knize prvnější, kterouž spálil Joakim král Judský.
Yǝnǝ bir oram ⱪǝƣǝzni elip, uningƣa Yǝⱨuda padixaⱨi Yǝⱨoakim kɵydürüwǝtkǝn birinqi oram yazmida hatirilǝngǝn barliⱪ sɵzlǝrni yazƣin.
29 O Joakimovi pak králi Judském rci: Takto praví Hospodin: Ty jsi spálil knihu tuto, pravě: Proč jsi psal v ní, řka: Jistotně přitáhne král Babylonský, a zkazí zemi tuto, a vyhladí z ní lidi i hovada?
Wǝ Yǝⱨuda padixaⱨi Yǝⱨoakimƣa mundaⱪ degin: — Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Sǝn bu oram yazmini kɵydürüwǝtting wǝ Mening toƣruluⱪ: Sǝn buningƣa: «Babil padixaⱨi qoⱪum kelip bu zeminni wǝyran ⱪilidu, uningdin ⱨǝm insanni ⱨǝm ⱨaywanni yoⱪitidu» — dǝp yezixⱪa ⱪandaⱪmu petinding?» — deding.
30 Protož takto praví Hospodin o Joakimovi králi Judském: Nebude míti, kdo by seděl na stolici Davidově, a tělo jeho mrtvé bude vyvrženo na horko ve dne a na mráz v noci.
Xunga Pǝrwǝrdigar Yǝⱨuda padixaⱨi Yǝⱨoakim toƣruluⱪ mundaⱪ dǝydu: — Uning nǝslidin Dawutning tǝhtigǝ olturuxⱪa ⱨeq adǝm bolmaydu; uning jǝsiti sirtⱪa taxliwetilip kündüzdǝ issiⱪta, keqidǝ ⱪirawda oquⱪ yatidu.
31 Nebo trestati budu na něm, a na semeni jeho, i na služebnících jeho nepravost jejich, a uvedu na ně, a na obyvatele Jeruzalémské, i na muže Judské všecko to zlé, o kterémž jsem mluvíval jim, a neposlouchali.
Mǝn uning wǝ nǝslining bexiƣa, hizmǝtkarlirining bexiƣa ⱪǝbiⱨlikining jazasini qüxürimǝn; Mǝn ularning üstigǝ, Yerusalemda turuwatⱪanlarning üstigǝ ⱨǝm Yǝⱨudaning adǝmliri üstigǝ Mǝn ularƣa agaⱨlandurƣan barliⱪ külpǝtlǝrni qüxürimǝn; qünki ular Manga ⱨeq ⱪulaⱪ salmiƣan.
32 I vzal Jeremiáš knihu jinou, a dal ji Báruchovi synu Neriášovu, písaři, kterýž sepsal do ní z úst Jeremiášových všecka slova té knihy, kterouž byl spálil Joakim král Judský ohněm. A ještě přidáno jest k těm slovům mnoho těm podobných.
Xuning bilǝn Yǝrǝmiya baxⱪa bir oram ⱪǝƣǝzni elip Neriyaning oƣli Baruⱪⱪa bǝrdi; u Yǝrǝmiyaning aƣziƣa ⱪarap Yǝⱨuda padixaⱨi Yǝⱨoakim otta kɵydürüwǝtkǝn oram yazmida hatirilǝngǝn ⱨǝmmǝ sɵzlǝrni yazdi; ular bu sɵzlǝrgǝ ohxaydiƣan baxⱪa kɵp sɵzlǝrnimu ⱪoxup yazdi.