Jeremiáš 33
1 Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi po druhé, když ještě zavřín byl v síni stráže, řkoucí:
BOEIPA ol tah Jeremiah taengah a pabae la pawk. Te vaengah amah te thongim vongup ah a khoh pueng.
2 Takto praví Hospodin, kterýž učiní to, Hospodin, kterýž sformuje to, potvrdí toho, Hospodin jméno jeho:
BOEIPA loh he a thui. BOEIPA loh hno a saii tih cikngae sak ham a hlinsai. A ming he BOEIPA ni.
3 Volej ke mně, a ohlásímť se, a oznámímť věci veliké a tajné, o nichž nevíš.
Kai he n'khue lamtah nang kan doo bitni. Nang taengah a len neh a cakrhuet la na ming pawt te khaw ka puen bitni.
4 Nebo takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, o domích města tohoto, a o domích králů Judských, kteříž zkaženi býti mají berany válečnými a mečem:
Israel Pathen BOEIPA loh tanglung neh cunghang dongah a voeih he khopuei kah im kawng neh Judah manghai im kawng he khaw a thui.
5 Potáhnouť k boji proti Kaldejským, ale aby naplnili tyto domy mrtvými těly lidskými, kteréž zbiji v hněvě svém a v prchlivosti své, pro jejichž všelikou nešlechetnost skryl jsem tvář svou od města tohoto.
Khalden te vathoh thil ham neh hlang rhok te amih hah sak ham ha pawk coeng. Ka thintoek neh ka kosi ah ka ngawn ni. Amih kah boethae cungkuem ah he khopuei lamloh ka maelhmai ka thuh ni.
6 Aj, já zopravuji je a vzdělám, a uzdravím obyvatele, a zjevím jim hojnost pokoje, a to stálého.
A taengah sadingnah neh hoeihnah ka khuen coeng he. Te dongah amih te ka hoeih sak vetih ngaimongnah neh oltak khobuhnah te amih taengah ka poelyoe sak ni.
7 Nebo přivedu zase zajaté Judské a zajaté Izraelské, a vzdělám je jako prvé,
Judah thongtla rhoek neh Israel thongtla rhoek te ka mael puei vetih amih te lamhma kah bangla ka thoh ni.
8 A očistím je od všeliké nepravosti jejich, kterouž hřešili proti mně, a odpustím všecky nepravosti jejich, kterýmiž hřešili proti mně, a jimiž zpronevěřovali se mně.
Amih kah thaesainah cungkuem lamloh amih te ka caihcil ni. Kai soah tholh uh cakhaw amih kah thaesainah boeih te boeih khodawk ka ngai ni. Kai taengah tholh uh tih kai taengah boekoek uh cakhaw.
9 A toť mi bude k jménu, k radosti, k chvále, a k zvelebení mezi všemi národy země, kteříž uslyší o všem tom dobrém, kteréž já jim učiním, a děsíce se, třásti se budou nade vším tím dobrým a nade vším pokojem tím, kterýž já jim způsobím.
Kamah taengah omngaihnah ming, koehnah la, diklai namtom boeih taengah boeimang la om ni. Amih ham hnothen ka saii boeih te a yaak uh coeng. Te dongah anih ham ka saii hnothen cungkuem neh ngaimongnah cungkuem dongah birhih uh vetih tlai uh ni.
10 Takto praví Hospodin: Na tomto místě, o kterémž vy říkáte: Popléněno jest, tak že není ani člověka ani žádného hovada v městech Judských a na ulicích Jeruzalémských zpustlých, tak že není žádného člověka, ani žádného obyvatele, ani žádného hovada,
BOEIPA loh he ni a thui, he hmuen ah koep a yaak bitni. Nangmih te, “A kaksap la, Judah khopuei ah hlang om pawt tih rhamsa om pawh, Jerusalem vongvoel ah pong coeng, hlang om pawh, khosa om pawh, rhamsa khaw om pawh,” a ti lah ko.
11 Ještěť bude slýchán hlas radosti a hlas veselé, hlas ženicha a hlas nevěsty, hlas řkoucích: Oslavujte Hospodina zástupů, nebo dobrý jest Hospodin, nebo na věky milosrdenství jeho, a obětujících díkčinění v domě Hospodinově, když zase přivedu zajaté země této jako na počátku, praví Hospodin.
“‘Omngaihnah ol neh kohoenah ol, yulokung ol neh vasakung ol, BOEIPA im kah uemonah aka pawk puei rhoek, a sitlohnah kumhal ham neh BOEIPA a then dongah caempuei BOEIPA te uem uh,’ a ti ol neh lum bitni. Khohmuen thongtla te hnukbuet kah bangla ka mael puei,” tila BOEIPA loh a thui.
12 Takto praví Hospodin zástupů: Na místě tomto popléněném, tak že není žádného člověka ani hovada, i ve všech městech jeho bude ještě obydlé pastýřů, kdež by chovali stáda.
Caempuei BOEIPA loh he ni a thui. Hlang neh rhamsa neh om pawt cakhaw a khopuei boeih kah boiva aka dawn kah tolkhoeng ah aka kol boiva neh a kaksap la he hmuen ah koep om bitni.
13 V městech při horách, v městech na rovinách a v městech v straně polední, tolikéž v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma, i v městech Judských, ještě procházívati budou stáda skrze ruce počítajícího, praví Hospodin.
“Tlang kah khopuei ah, kolrhawk khopuei ah khaw, tuithim khopuei ah, Benjamin khohmuen ah, Jerusalem kaepvai ah, Judah khopuei rhoek ah khaw, boiva he aka tae kah kut dongah koep pongpa ni,” tila BOEIPA loh a thui.
14 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vykonám slovo to výborné, kteréž jsem mluvil o domu Izraelovu a o domu Judovu.
BOEIPA kah olphong khohnin ha pawk coeng he. Israel imkhui neh Judah imkhui taengah ol then ka thui te ka thoeng sak ni.
15 V těch dnech a za času toho způsobím to, aby zrostl Davidovi výstřelek spravedlivý, kterýž konati bude soud a spravedlnost na zemi.
Te khohnin neh a tue vaengah David kah duengnah a dawn te ka duei sak vetih khohmuen ah tiktamnah neh duengnah a saii ni.
16 V těch dnech spasen bude Juda, a Jeruzalém bydliti bude bezpečně, a toť jest, což jemu přivolá Hospodin, spravedlnost naše.
Te khohnin ah Judah te daem vetih Jerusalem khaw ngaikhuek la om ni. Te te mamih kah duengnah BOEIPA la a khue ni.
17 Nebo takto praví Hospodin: Nebudeť vypléněn muž z rodu Davidova, ješto by neseděl na stolici domu Judského.
Te dongah BOEIPA loh,” Israel im kah ngolkhoel dongah aka ngol David kah hlang pat mahpawh,” a ti.
18 Z kněží také Levítských nebude vypléněn muž od tváři mé, ješto by neobětoval zápalu, a zapaloval suchou obět, a obětoval obět po všecky dny.
Ka mikhmuh kah Levi khosoih rhoek ham khaw hlang he pat mahpawh. Hmueihhlutnah aka khuen neh khocang aka phum khaw hnin takuem ah hmueih a khueh uh ni.
19 Potom stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:
Te phoeiah BOEIPA ol he Jeremiah taengla koep ha pawk tih,
20 Takto praví Hospodin: Jestliže budete moci zrušiti smlouvu mou se dnem, a smlouvu mou s nocí, aby nebývalo dne ani noci časem svým:
“BOEIPA loh he ni a thui. Khothaih kah ka paipi neh khoyin kah ka paipi he na phae koinih amah tue vaengkah khoyin neh khothaih ah thoeng tangloeng mahpawt nim?
21 Takéť smlouva má zrušena bude s Davidem služebníkem mým, aby neměl syna, kterýž by kraloval na stolici jeho, a s Levítskými kněžími, aby nebyli služebníky mými.
Ka sal David taengkah ka paipi he khaw a taengah aka om tih a ngolkhoel dongah aka manghai a ca rhoek lamloh, kai aka khut Levi khosoih rhoek taeng lamloh pat mahpawh.
22 A jakož nemůže sečteno býti vojsko nebeské, ani změřen býti písek mořský, tak rozmnožím símě Davida služebníka svého, a Levítů mně přisluhujících.
Vaan kah caempuei te tae lek pawt tih tuipuei laivin he a loeng lek moenih. Ka sal David kah tiingan neh kai aka khut Levi rhoek he khaw ka ping sak van ni,” a ti.
23 Opět stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:
BOEIPA ol he Jeremiah taengla koep ha pawk tih,
24 Což nesoudíš, co lid tento mluví, říkaje: Že dvojí čeled, kterouž byl vyvolil Hospodin, již ji zavrhl, a lidem mým že pohrdají, jako by nebyl více národem před oblíčejem jejich.
“He pilnam he balae ti khaw hmu uh pawt nim? A thui vaengah tah, ‘BOEIPA loh amih huiko panit te a coelh dae koep a hnawt,’ a ti uh. Amih mikhmuh kah namtom aka om lamloh ka pilnam te a tlaitlaek uh,” a ti.
25 Takto praví Hospodin: Nebude-liť smlouva má se dnem a nocí, a ustanovení nebes i země zdržáno,
BOEIPA loh he ni a thui. Khoyin neh khothaih kah ka paipi pawt koinih vaan neh diklai kah khosing khaw ka khueh mahpawh.
26 Také símě Jákobovo a Davida služebníka svého zavrhu, abych nebral z semene jeho těch, kteříž by panovati měli nad semenem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým, když zase přivedu zajaté jejich, a smiluji se nad nimi.
Abraham, Isaak neh Jakob kah tiingan aka taemrhai ham Jakob kah tiingan neh ka sal David kah a tiingan lamloh tuek te khaw ka paa ni. Amih khuikah thongtla te ka mael rhoe ka mael puei vetih amih te ka haidam pueng ni.
