Jeremiáš 3
1 Dí dále: Propustil-li by muž ženu svou, a ona odejduc od něho, vdala by se za jiného muže, zdaliž se navrátí k ní více? Zdaliž by hrozně nebyla poškvrněna země ta? Ale ty, ač jsi smilnila s milovníky mnohými, a však navratiž se ke mně, dí Hospodin.
Vetan, pasal khat in ajinu ada-a, amanu chu achemanga michomtoh akichenteng, ajiluipa chu amanu heng’a galutji mong am? Chutitaleh, amanuchun gamsung pumpi chu asuhboh ding ahitai. Israel, nangjong nadongma tamtah angsunga noti banga naum nunga, ibol’a kahenga hung kile kit go nahim? tin Pakaiyin aseiye.
2 Pozdvihni očí svých k vysokým místům, a pohleď, kdes necizoložila? Na cestách usazovalas se jim jako Arab na poušti, a poškvrnila jsi země smilstvím svým a nešlechetností svou.
Khodah in lhangvum lai laiya doiphung hokhu ven, semthu pathen chom chomho chibai nabohlouna mun um am? Gamthip noiya noti bangin, nachangin natouvin, setpi dingin kholche vahle ho nangah in, nachonna ho jouse chun gamsung pumpi asuhboh ahitai.
3 A ačkoli zadržáni jsou podzimní dešťové, a deště jarního nebývalo, však čelo ženy nevěstky majíc, nechtělas se styděti.
Hiche jehtah chun, aphat phat’a hung julhaji go leh dai jong atangtai. Ajeh chu, jumleh ja helouhel in noti bangin, nangma nachontai.
4 Zdali od nynějšího času volati budeš ke mně: Otče můj, ty jsi vůdce mladosti mé?
Ahivang in tuhin kajah’a, “Nangma kapa nahin, kaneova pat neihin khoukhah jing ahi,’’ nati.
5 Zdaliž Bůh držeti bude hněv na věčnost? Zdali chovati jej bude na věky? Aj, mluvíš i pášeš zlé věci, jakž jen můžeš.
“Kachunga lunghang denpon natin chuleh atonsot in nei lunghan denpon nate,’’ nati. Ahin hitia naseivangin, nangman nanop nop in ase naboljingin, nachon namlhah nanga dehpoi,’’ ati.
6 Tedy řekl mi Hospodin za dnů Joziáše krále: Viděl-lis, co činila zpurná dcera Izraelská? Chodívala na každou horu vysokou, i pod každé dřevo zelené, a tam smilnila.
Josiah lengpa nikholaiyin, Pakaiyin kajah’a thu ahinseitai, “Israel in kitahlouhel’a, thilse hichengpi aboldoh hi, namu hitalou ham? Numei aji umkhat michom toh ajon bangin, lhangsanglai jousea thingphungnoi tin’a, noti chon banga achon’a chuleh pathen semthu ho ahou jingkhu, nahetsoh hilou ham?’’
7 A ačkoli jsem řekl, když ty všecky věci ona činila: Nechť se navrátí ke mně, však se nenavrátila. Načež hleděla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská.
Hicheho pikhu gaboldoh jongleh, keima heng’a hung kilekit teidin kanangah’e. Ahivangin amanu ahungkilekit dehpon, chuleh achonthanghoina ho chu, asopinu michavai Judah chun akimudoh sohkit ahitai.
8 Pročež vidělo mi se pro ty všecky příčiny, poněvadž cizoložila zpurná dcera Izraelská, propustiti ji, a dáti jí lístek zapuzení jejího. Však se vždy neulekla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, ale šedši, smilnila také sama.
Israel chu michom toh ajon’a, kitahlou tah’a aumjeh’a, keiman amachu kada-a kadelmang ahichu, asopinu Judah in amusoh ahitai. Ahivangin, michavainu Judah in, hitiho chu kichat in aneidehpoi. Keiya konin amanu avahmangin, noti chon in achontai.
9 I stalo se, že hanebným smilstvím svým poškvrnila země; nebo cizoložila s kamenem i s dřevem.
Amanun noti chon’a achonna chu imalouvin agel’in, thingphung songphung ahouvin, chuleh mitoh ajongin gamsung asubohtai.
10 A však s tím se vším neobrátila se ke mně zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, celým srdcem svým, ale pokrytě, praví Hospodin.
Ahinlah hichengse abolnungin jong, asopinu michavainu Judah chu kahenga lungtheng selin ahung kilekit dehpon, amanun akisih banga abol jouse hi, kilepna-a abolthu ahibouve, tin keima Pakaiyin kasei ahitai.
11 Protož řekl Hospodin ke mně: Ospravedlnila duši svou zpurná dcera Izraelská, více nežli zpronevěřilá Judská.
Chuin Pakaiyin kajah’a, “Israel chu achonchatvai lheh vang'in, asopinu Judah kitah louna sangin athemmona alhomjoi.”
12 Jdi a volej slovy těmito ku půlnoci, a rci: Navrať se, zpurná dcero Izraelská, dí Hospodin, a neoboří se tvář má zůřivá na vás; nebo já dobrotivý jsem, dí Hospodin, aniž držím hněvu na věčnost.
Hijeh chun, Israel henga chenlang, hiche thuhi gaseitan, “Vo Israel, kitahlou kamite nahiuve, tun kahenga hung kilekit tauvin. Ajeh chu keima khoto them leh hepi them kahin, atonsot in nachung’a lunghang jing ponge,’’ ati.
13 Jen toliko poznej nepravost svou, že jsi od Hospodina Boha svého odstoupila, a sem i tam běhala cestami svými k cizím pod každé dřevo zelené, a hlasu mého neposlouchali jste, dí Hospodin.
Nathemmona kihet in, Pakai na Pathen douna-a nachonset naho, thingphungnoi tin’a doilim pathen ho nahouva, chuleh mitoh najon naho chu, phongdoh poupouvin. Nangman kathusei jouse jong nangai poi,’’ tin Pakayin kaphondoh ahitai.
14 Navraťte se synové zpurní, dí Hospodin; nebo já jsem manžel váš, a přijmu vás, jednoho z města, a dva z čeledi, abych vás uvedl na Sion.
Vo kitahlou vahmang chate, keima henga hung kilekit uvin, tin Pakaiyin aseiye. Ijeh inem itileh, keima nangho dinga na Pakaiyu kahi. Keiman nangho munchom chom’a pat’a kalahkhom ding, khopi khat’a mini kalah ding, Israel gamsung’a kahin lepuilut ding nahiuve, “ati.
15 Kdežto dám vám pastýře podlé srdce svého, kteříž pásti vás budou uměle a rozumně.
Chuleh keiman kadeitah, nangho kelngoi chinbanga nachingtup diu khat kapeh ding nahiuve. Aman nangho chunga hetna leh thil hetkhen themna toh tho’a, napuihoi diu ahi.
16 I stane se, když se rozmnožíte a rozplodíte v této zemi za dnů těch, dí Hospodin, že nebudou říkati více: Truhla smlouvy Hospodinovy, aniž jim vstoupí na srdce, aniž zpomenou na ni, ani k ní choditi, aniž bude více u vážnosti.
Chuleh nangho napunbe cheh cheh uva, gamsung chu nadimset teng uleh, Pakai kitepna thingkong naputleuva nakipanau nikholai chu ngaitapouvin nate. Gel jong nageldoh tahlou diu chuleh hiche nikholai chu nalungvil kit tahlou diu, chuleh thingkong jong nasemphat kit tahlou diu ahi,’’ tin Pakaiyin aseiye.
17 V ten čas nazývati budou Jeruzalém stolicí Hospodinovou, a shromáždí se tam všickni národové ke jménu Hospodinovu do Jeruzaléma, a nebudou choditi více podlé zdání srdce svého zlého.
Hiche nikho chuleh, Jerusalem chu Pakai laltouna kiti ding, namtin jouse Jerusalem’a hung kikhom’uva Pakai chu ajabol diu ahi. Chuphatleh amaho louchal tah’a umtalou diu, chuleh alung’uva gitlouna agelbang uva chu chontalou diu ahi.
18 V těch dnech přijdou dům Judský s domem Izraelským, a přiberou se spolu z země půlnoční do země, kterouž jsem v dědictví uvedl otcům vašim;
Chuche nikholeh, Judah leh Israel mite chu asohchannau sahlam gam’a pat’a, hung kilekhom kit uva, keiman apu apateu kapehsa gamsung’a chu hunglut kit’uva, aitih’a gamsung chu aloden diu ahitai.
19 Ač já pravím: Kterakž bych tě počísti mohl mezi syny, a dáti tobě zemi žádostivou, dědictví slavné zástupů pohanských, leč abys mne vzýval, říkaje: Otče můj, a od následování mne abys se neodvracel?
Keiman kanagel chu, “Nanghi kachateho lah’a kasimtha-a, keiman hiche gam leiset hoitah leh aphapen hi, nang kapehdoh nahi. Chuleh nangma keiya kon’a avel’a napotdoh kittah louding ahi.
20 Poněvadž jakož žena zpronevěřuje se manželu svému, tak jste se zpronevěřili mně, dome Izraelský, dí Hospodin.
Ahivangin vo Israel mite! Nangho keiya dingin kitahna beikei nahiuve. Tahbeh mongin, numei kitahloutah khat in ajipa adalhah’a chavaitah’a achon bang’a, nangma naum ahitai, “tin keima Pakaiyin kasei ahitai.
21 Hlas po místech vysokých buď slyšán, pláč pokorné modlitby synů Izraelských. Nebo převrátivše cesty své, zapomněli se na Hospodina Boha svého, řkoucího:
Lhangvum chaivet vut’a kon, ogin nasatah akijai, hichu Israrel chate kana leh thumna ogin ahi. Ajeh chu amahon achenau lampi chu akaleh lam in akilhen un, chuleh Pakai a Pathen’u chu asumiltauvin ahi.
22 Navraťte se, synové zpurní, a uzdravím odvrácení vaše. Rcete: Aj, my jdeme k tobě, nebo ty, Hospodine, jsi Bůh náš.
Pakaiyin aseiye,’’ Kitahna bei kamite, kahenga hung kilekit’uvin, chuleh keiman nakitahlounau lungthim chu kabol dam ding ahi,’’ ati. Amahon adonbut’un, “Nahenga kahungtauve! Ijeh inem itileh, nangma keiho Pakai leh ka Pathen’u nahibouve, atiuvin ahi.
23 Právě marné jest v pahrbcích a v množství hor doufání; zajisté v Hospodinu Bohu našem jest spasení Izraelovo.
Thinglhang jousea semthu doilim ihouva, chuleh molsangvum tin’a doi houna maicham phung iboljouse hi, abon’a pannabei leh kilhep lhahna ahibouve. Tahbeh mongin, Israel dingin huhhingna chu Pakai I Pathen uva bou um ahi.
24 Nebo ohavnost ta zžírala práci otců našich od dětinství našeho, bravy jejich i skoty jejich, syny jejich i dcery jejich.
Neolaiya pat’a ihinmu jing’u, pulehpa ten gimtah’a – akelngoiho ding, aganchaho ding, chuleh achapate leh achanute ding, abol jouseu jong chu pannabei leh kilheplhahna ahibouve.
25 Ležíme v hanbě své, a přikrývá nás pohanění naše, že jsme proti Hospodinu Bohu svému hřešili, my i otcové naši, od dětinství svého až do dne tohoto, a neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha svého.
Eiho tun jum manin tol’ah kijam’u hitin, mihon noisetah’a ibolnau chu kikhuden sah’ute. Ajeh chu eiho leh iputeuvin, Pakai I Pathen’u dounan chonset inaboltauve. Ajeh chu eihon ineolaiyuva pat tuni geiyin I Pathen’u ogin ingaipouvin chuleh ijuitapouve.
