Jeremiáš 22
1 Takto řekl Hospodin: Sejdi do domu krále Judského, a mluv tam slovo toto,
BAWIPA ni hettelah a dei, Judah siangpahrang im vah cet nateh hete lawk hah dei pouh.
2 A rci: Slyš slovo Hospodinovo, králi Judský, kterýž sedíš na stolici Davidově, ty i služebníci tvoji i lid tvůj, kteříž chodíte skrze brány tyto.
Oe! Judah siangpahrang Devit e bawitungkhung dawk ka tahung e nang hoi na sannaw hoi, na taminaw hi kâennaw hoi BAWIPA lawk hah thai awh haw.
3 Takto praví Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka; příchozímu tolikéž, sirotku, ani vdově nečiňte křivdy, aniž jich utiskujte, a krve nevinné nevylévejte na místě tomto.
BAWIPA ni hettelah a dei, kalancalah lawkceng awh nateh, thoebonae kut dawk hoi a man awh e naw hah rungngang awh. Imyin hoi na pa ka tawn hoeh e naw, lahmainaw koe lanhoehnae hoi pacekpahleknae sak awh hanh.
4 Nebo budete-li to pilně vykonávati, jistě že poberou se skrze brány domu tohoto králové, sedící místo Davida na stolici jeho, jezdíce na vozích, neb na koních, král s služebníky svými i s lidem svým.
Bangkongtetpawiteh, hete lawk heh na tarawi awh katang boipawiteh, Devit e bawitungkhung dawk e siangpahrangnaw hoi leng hoi marang kâcui hoi ama hoi a sannaw hoi a taminaw hoi longkha dawk a kâen thai awh han ei.
5 Jestliže pak neuposlechnete slov těchto, skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že poušť bude dům tento.
Hatei, hete lawk hah banglahai na ngai awh hoehpawiteh, hete im heh koung a houng han, telah amahoima thoe a kâbo telah BAWIPA ni a ti.
6 Nebo takto praví Hospodin o domu krále Judského: Byl jsi mi jako Galád a vrch Libánský, ale obrátím tě jistotně v poušť jako města, v nichž se bydliti nemůže.
BAWIPA ni Judah imthungkhu koevah, hettelah a dei, nang teh kai hanlah Gilead patetlah hoi, Lebanon mon patetlah doeh na o. Hatei kingdi e kahrawng hoi apinihai a ring hoeh e kho patetlah na coung sak han.
7 A přistrojím na tebe zhoubce, jednoho každého se zbrojí jeho, kteřížto zpodtínají nejvýbornější cedry tvé, a vmecí na oheň.
Nang na kâraphoe hanelah senehmaica sin hoi kâcai han, na rawi e sidar thing hah tâtueng awh vaiteh, hmai hoi a sawi awh han.
8 A když půjdou národové mnozí mimo město toto, a řekne jeden druhému: Proč tak učinil Hospodin městu tomuto velikému?
Miphun moikapap ni hete kho hah rakan awh vaiteh, tamipueng ni amae a imri koevah, Cathut ni hete ka lentoe e khopui hah bangkongmaw hettelah khuet a tho sak vai telah ati awh han.
9 Tedy řeknou: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha svého, a klaněli se bohům cizím a sloužili jim.
Amamae Cathut BAWIPA lawkkamnae hah a ceitakhai awh teh, alouke cathut a bawk awh teh, a thaw a tawk pouh awh dawkvah telah a pathung han.
10 Neplačtež mrtvého, aniž ho litujte, ale ustavičně plačte příčinou toho, kterýž odchází; neboť se nenavrátí více, aby pohleděl na zemi, v níž se narodil.
Kadoutnaw hah khui awh hanh, rabui hai rabui awh hanh. Kahmatnaw hane paleipalang teh puenghoi khuikapkhai awh. Bangkongtetpawiteh, bout a ban thai hoeh han toung dawkvah, a tâconae ram a hmu hoeh han toung dawkvah.
11 Nebo takto praví Hospodin o Sallumovi synu Joziáše, krále Judského, kterýž kraluje místo Joziáše otce svého: Když vyjde z místa tohoto, nenavrátí se sem více.
Bangkongtetpawiteh, Judah siangpahrang Shallum Josiah capa, a na pa Josiah yueng lah kaukkung hete hmuen koehoi ka cet e kong dawkvah, BAWIPA ni hettelah a dei, hivah bout ban mahoeh toe.
12 Ale tam v tom místě, kamž jej zastěhují, umře, a tak země této neuzří více.
San lah a ceikhainae hmuen koe hawvah a due roeroe han, hete ram heh hmawt mahoeh toe.
13 Běda tomu, kdož staví dům svůj s útiskem, a paláce své s křivdou, kterýž bližního svého v službu podrobuje darmo, mzdy pak jeho nedává jemu;
Lanhoehnae lahoi im a sak teh, kalanhoehe lahoi imvannaw a sak teh, a yawn lahoi amahoima, hoi a imri a thayung a hno teh kutphu poe laipalah kaawm e teh lungmathoe hanlah a o.
14 Kterýž říká: Vystavím sobě dům veliký a paláce prostranné, kterýž prolamuje sobě okna, a tafluje cedrovím, a maluje barvou.
Im kalenpoung lah imvan tawn e ka sak han. Hlalangaw hah ka paawng vaiteh, disar thing hoi be ka sak vaiteh, a rong ka paling e ka hluk vai na ka tet nang, lungmathoe hanlah ao.
15 Zdaliž kralovati budeš, že se pleteš v to cedrové stavení? Otec tvůj zdaliž nejídal a nepíjel? Když konal soud a spravedlnost, tedy dobře bylo jemu.
Sidar thing hoi houk na sak kecu dawk siangpahrang lah na pouk maw. Na pa niyah, a ca a nei teh, kalanhoehe lah lawk a ceng nahoehmaw. Hot teh ama hanlah ahawi ngoun.
16 Když soudíval při chudého a nuzného, tedy dobře bylo. Zdaliž mně to není známé? dí Hospodin.
Tami roedeng hoi kavoutthoupnaw koung ka pouk pouh, hottelah ahawi. Hetheh na panue hane kawi nahoehmaw, telah BAWIPA ni a dei.
17 Ale oči tvé i srdce tvé nehledí než lakomství tvého, a abys krev nevinnou proléval, a nátisk a křivdu činil.
Hatei kâsokâroumnae hoi kayonhoehe theinae hoi, repcoungroe hane hoi, kâutnae dueng hah na mit hoi na lung ni a pouk.
18 Protož takto praví Hospodin o Joakimovi synu Joziáše, krále Judského: Nebudouť ho kvíliti: Ach, bratře můj, aneb ach, sestro. Nebudou ho kvíliti: Ach, pane, aneb ach, kdež důstojnost jeho?
Hatdawkvah, Judah siangpahrang Jehoiakim Josiah capa kong dawk, BAWIPA ni hettelah a dei. Aya! ka hmaunawngha hoehpawiteh, Aya! ka tawncanu telah khui awh mahoeh. Aya! Ka pâtukung hoehpawiteh, aya! a sungrennae hah telah khui awh mahoeh.
19 Pohřbem osličím pohřben bude, vyvlečen a vyvržen jsa za brány Jeruzalémské.
Jerusalem longkha alawilah vah, la pakawp e patetlah a pakawp awh han.
20 Vstup na Libán a křič, i na hoře Bázan vydej hlas svůj; křič také přes brody, když potříni budou všickni milovníci tvoji.
Lebanon mon dawk luen awh nateh hram awh. Bashan vah hram awh haw, Abarim hmuen koe hram awh. Bangkongtetpawiteh, na huinaw pueng be a due awh toe.
21 Mluvíval jsem s tebou v největším štěstí tvém, říkávalas: Nebuduť poslouchati. Tať jest cesta tvá od dětinství tvého; neuposlechlas zajisté hlasu mého.
Na kuepcing awh lahunnah, nang koe lawk ka dei hane, nang ni ka thai mahoeh telah na ti. Ka lawk na thai ngai hoeh e heh, na nawca hoi e na nuencang doeh.
22 Všecky pastýře tvé zpase vítr, a milovníci tvoji v zajetí půjdou. Tehdáž jistě hanbiti a styděti se budeš za všelikou nešlechetnost svou.
Kahlî ni nange tukhoumnaw be a ca han. Na huikonaw hah san a toung awh han. Hottelahoi na hawihoehnae dawk kayayeirai phu lahoi na o roeroe hah.
23 Ó ty, kteráž jsi usadila se na Libánu, jenž se hnízdíš na cedroví, jak milostná budeš, když na tě přijdou svírání a bolest jako rodičky!
Oe! Lebanon mon dawk kho ka sak ni teh, sidar thing koe tabu katukkung patawnae na lathueng a pha toteh, pahren ka tho kawi lah na o hanelah ca ka khe e ni pataw a khang e patetlah doeh ao han.
24 Živť jsem já, dí Hospodin, že byť pak byl Koniáš syn Joakima, krále Judského, prstenem pečetním na mé ruce pravé, však tě i odtud strhnu.
Kai ka hring e patetlah BAWIPA ni a dei. Judah siangpahrang Jehoiakim capa, Koniah teh ka kut aranglae min thutnae kuthrawt lah kaawm nakunghai, hote hmuen koehoi na phawk han.
25 A vydám tě v ruku těch, kteříž hledají bezživotí tvého, a v ruku těch, jejichž ty se oblíčeje lekáš, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku Kaldejských.
Thei hanelah na katawngkung, mei hmu hanelah na taki e naw kut dawk, Babilon siangpahrang Nebukhadnezar kut hoi Khaldeannaw e a kut dawk na poe awh han.
26 A hodím tebou i matkou tvou, kteráž tě porodila, do země cizí, tam, kdež jste se nezrodili, a tam zemřete.
Na khenae kho dawk laipalah, ram alouke dawk nang hoi na kakhenkung na manu heh, na tâkhawng vaiteh hawvah na due han.
27 Do země pak, po níž toužiti budete, abyste se navrátili tam, tam se nenavrátíte.
Hateiteh ban han na ngaipoungnae ram dawk na ban mahoeh toe.
28 Zdaliž modlou ničemnou, kteráž roztřískána bývá, bude muž tento Koniáš? Zdali nádobou, v níž není žádné líbosti? Proč by vyházíni byli on i símě jeho, a uvrženi do země, o níž nevědí?
Hete Koniah heh ka rek e hlaam dudam hane kawi lah awmhoeh na maw. Athung vah ngai hane kawi kaawm hoeh e hlaam nahoehmaw. Bangkongmaw ama hoi a catounnaw alawilah, a tâco sak teh, panue boihoeh e ram dawk tâkhawng e lah ao awh vaw.
29 Ó země, země, země, slyš slovo Hospodinovo.
Oe! talai talai talai, BAWIPA e lawk hah thai haw,
30 Takto praví Hospodin: Zapište to, že muž tento bez dětí bude, a že se jemu nepovede šťastně za dnů jeho. Anobrž nepovede se šťastně i tomu muži, kterýž by z semene jeho seděl na stolici Davidově, a panoval ještě nad Judou.
BAWIPA ni hettelah a dei. Hete tami heh ca tawn laipalah a hringyung thung vah a lamthung ka cawn hoeh hate tami doeh. Bangkongtetpawiteh, a catounnaw hai apihai a lamcawn niteh, Devit e bawitungkhung dawk tahung hane hoi, Judah kaukkung lah awm awh mahoeh telah a ti.
