Jeremiáš 22
1 Takto řekl Hospodin: Sejdi do domu krále Judského, a mluv tam slovo toto,
Pakaiyin hitin aseiye, “Nangma Judah lengpa in-ah chesuh inlang, hiche thuhi gaseipeh tan,’’
2 A rci: Slyš slovo Hospodinovo, králi Judský, kterýž sedíš na stolici Davidově, ty i služebníci tvoji i lid tvůj, kteříž chodíte skrze brány tyto.
Juda lengpa, David laltouna toupa, ngaiyin, chule namite leh nasohten jong ngaicheh’uhen.
3 Takto praví Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka; příchozímu tolikéž, sirotku, ani vdově nečiňte křivdy, aniž jich utiskujte, a krve nevinné nevylévejte na místě tomto.
Pakaiyin hitin aseiye, Thu adih in tanpih uvin chule thil adih in bol uvin. Athil kichompih ho chu panhu’uvin lang, amaho chu akibol ganthei nauva kon in huhdoh uvin. Chule nagitlounau chu dalhauvin. Gamchom mileh kholjin miho bolse hih un, chule chagate leh meithai ho chu pumhat in boldauvin. Chule themmona bei mite chunga thisan sodauvin.
4 Nebo budete-li to pilně vykonávati, jistě že poberou se skrze brány domu tohoto králové, sedící místo Davida na stolici jeho, jezdíce na vozích, neb na koních, král s služebníky svými i s lidem svým.
Nanghon kathu nangaiyuleh, hiche mun’a hi, David laltouna-a, David son le pah ho toujing ding ahi. Chutia chu, lengho leh alhachac ho chule asohte, kangtalai leh sakol a tou uva, leng inpi kelkot a chu, lutle potle abol diu ahi.
5 Jestliže pak neuposlechnete slov těchto, skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že poušť bude dům tento.
Amavang, nanghon kathusei hi donlouva nakoi vang ule, keima tah kamin’a kakitepna kasem ahi; Hiche mun hi ahomkeo leh keohel’a kalha ding ahi, tin Pakaiyin aseiye.
6 Nebo takto praví Hospodin o domu krále Judského: Byl jsi mi jako Galád a vrch Libánský, ale obrátím tě jistotně v poušť jako města, v nichž se bydliti nemůže.
Pakaiyin, Judah leng inpi thua hitin aseiye, “Keiding in nangma hi, Gilead lhang leh Lebanon gam hoitah banga chule mihem chennalou gam kasosah ding nahi.
7 A přistrojím na tebe zhoubce, jednoho každého se zbrojí jeho, kteřížto zpodtínají nejvýbornější cedry tvé, a vmecí na oheň.
Keiman nangma sumang ding mi kakou ding, amahon ama cheh manchah ahin kichoi uva, nasuh gamdiu ahi. Amahon, Cedar thing hoilai ho aphuh uva, meiya ahalvam diu ahi.
8 A když půjdou národové mnozí mimo město toto, a řekne jeden druhému: Proč tak učinil Hospodin městu tomuto velikému?
Gam chom chom’a kon hung kholjin namtin vaipin, hiche khopi hinjotpa jousen, ‘Ibol’a Pakaiyin hiche khopi lentah hi ahiti suhmang jeng hitam? tia amaho leh amaho kihoudiu ahi.
9 Tedy řeknou: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha svého, a klaněli se bohům cizím a sloužili jim.
Chutengle, “Amahon Pakai a Pathen’u toh akitepnau asuhkeh jeh uva, kisumang ahiuve,’ ti ahetdoh diu ahi.
10 Neplačtež mrtvého, aniž ho litujte, ale ustavičně plačte příčinou toho, kterýž odchází; neboť se nenavrátí více, aby pohleděl na zemi, v níž se narodil.
Lengpa din kadauvin, lunghempi dauvin, ama chu athi ahitai. Amavang, sohchanga kikaimangpa chu kapiuvin lang, apul douvun. Ajeh chu, aman agamsung ahung mukit louhel ding ahitai.
11 Nebo takto praví Hospodin o Sallumovi synu Joziáše, krále Judského, kterýž kraluje místo Joziáše otce svého: Když vyjde z místa tohoto, nenavrátí se sem více.
Hiche thuhi, apa Josiah khel’a lengchang Jehoahaz chungthu asei ahi. ama chu gal-hinga kikaimang ahin, agam a hung kilekit louding ahi.
12 Ale tam v tom místě, kamž jej zastěhují, umře, a tak země této neuzří více.
Ama chu migam’a thiden ding, agamsung anungmu louhel ding ahi.
13 Běda tomu, kdož staví dům svůj s útiskem, a paláce své s křivdou, kterýž bližního svého v službu podrobuje darmo, mzdy pak jeho nedává jemu;
Pakaiyin hitin aseiye, ‘Ohe ada ahi, lamdih lou tah’a in kisahpa! Thudih louva inpi kehlen’a, aheng akom tohman pelouva goipa, chule pumhat a kulpi kisempa!
14 Kterýž říká: Vystavím sobě dům veliký a paláce prostranné, kterýž prolamuje sobě okna, a tafluje cedrovím, a maluje barvou.
Hichepa hin, ‘Keiman inlentah khat kisah inge, indan tampi sem ing katin chule bangkot tampi Cedar thing in sem inge. Hichu rong sen in hoitah in loi ing kate,’’ ati.
15 Zdaliž kralovati budeš, že se pleteš v to cedrové stavení? Otec tvůj zdaliž nejídal a nepíjel? Když konal soud a spravedlnost, tedy dobře bylo jemu.
amavang, Cedar thinga leng inpi nomtah leh loupitah kisahdoh jeh’a, leng vaipoa kipang ahipoi. Napa Josiah chu neh le don aning lhing set in; ama chu thudihtah ahin, ijakai adih in abol’e. Hijeh chun, Pathen phattheiboh achange.
16 Když soudíval při chudého a nuzného, tedy dobře bylo. Zdaliž mně to není známé? dí Hospodin.
Aman vaicha gentheite apanpin, dihtah in vai ahom e. chule ama din imajouse aphatouvin akhangtouve. Hiche hi hilouham, keima toh kivopjing, kitichu,’’ tin Pakaiyin aseiye.
17 Ale oči tvé i srdce tvé nehledí než lakomství tvého, a abys krev nevinnou proléval, a nátisk a křivdu činil.
Nang invang, namit teni leh nalungthim hi, nangma changseh ding le alamlouva phatchomna muna ding bouvin naming in; monabei nathat in, vaicha gentheite nabol gentheijin, chule hepina umlouvin vai nahom e.
18 Protož takto praví Hospodin o Joakimovi synu Joziáše, krále Judského: Nebudouť ho kvíliti: Ach, bratře můj, aneb ach, sestro. Nebudou ho kvíliti: Ach, pane, aneb ach, kdež důstojnost jeho?
Hijeh chun, Josaih chapa Jehoiakim chung thuhi, Pakaiyin hitin aseiye. “Amapa hi, mihon athini le along a-oplou diu, vo sopipa vo golpa tiajong koima kaplou ding ahi. Amite jeng injong, vo Lengpa, kapu tia akapi umlou ding ahiuve.
19 Pohřbem osličím pohřben bude, vyvlečen a vyvržen jsa za brány Jeruzalémské.
Athi long chu, sangan thisa kivui banga, Jerusalem khopia kon’a kikaidoh’a, kelkot polam’a gakivui ding ahi.
20 Vstup na Libán a křič, i na hoře Bázan vydej hlas svůj; křič také přes brody, když potříni budou všickni milovníci tvoji.
Lebanon’a naloi ho din kapin, chule amaho ding chu Bashan mun’a othong leuvin gasamin. Ab’arim mun’a amaho chu gaholtan, chule amaho din kapin, amaho chu abon'un akisugamtauve.
21 Mluvíval jsem s tebou v největším štěstí tvém, říkávalas: Nebuduť poslouchati. Tať jest cesta tvá od dětinství tvého; neuposlechlas zajisté hlasu mého.
Nangma nakhantoupet in kana hil in, Ahinlah, nangman ngaiseh in naneipoi. Hitia hi, naneolaiya pat a kathusei ngailouva hung umpeh chu nahi.
22 Všecky pastýře tvé zpase vítr, a milovníci tvoji v zajetí půjdou. Tehdáž jistě hanbiti a styděti se budeš za všelikou nešlechetnost svou.
Tua hi, khopi huiyin napankhompi jouse asumang ding chule naloi nagol ho abon’a sohchanga kikaimang ding ahiuve. Chutahle nagitlouna ho jal’a, nangma najah chading chule nakisuh lungdong ding ahi.
23 Ó ty, kteráž jsi usadila se na Libánu, jenž se hnízdíš na cedroví, jak milostná budeš, když na tě přijdou svírání a bolest jako rodičky!
Lebanon gam Cedar thinga kisa leng inpi hoitah sung’a busah chu anom e. Hijongle, numei naosonat tobanga nathoh gimmna ding hesoh gentheina nachunga hung lhung ding ahi.
24 Živť jsem já, dí Hospodin, že byť pak byl Koniáš syn Joakima, krále Judského, prstenem pečetním na mé ruce pravé, však tě i odtud strhnu.
Pakaiyin aseiye, ‘Keima kahing jinge. Juda lengpa Jehoiakim chapa Jehoiachin, keiman nagma kadalhah ding nahi. Keidinga nangma hi kajitlam’a kibut khutjem nahivangin, kasutlhah ding nahi.
25 A vydám tě v ruku těch, kteříž hledají bezživotí tvého, a v ruku těch, jejichž ty se oblíčeje lekáš, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku Kaldejských.
Nanghi, thadinga nahol namelmate khut’a, chule nakichat mama jeng Nebuchadnezzar leh asepaite khut’a kapehdoh nahitai.
26 A hodím tebou i matkou tvou, kteráž tě porodila, do země cizí, tam, kdež jste se nezrodili, a tam zemřete.
Nang le nanu jong hiche gamsung’a kon’a kanodoh ding, chule nangma hiche gamsunga nathi lou ding, migam danga nathiden ding ahi.
27 Do země pak, po níž toužiti budete, abyste se navrátili tam, tam se nenavrátíte.
Chule nagam’a nahung kilekit tah louding ahi.
28 Zdaliž modlou ničemnou, kteráž roztřískána bývá, bude muž tento Koniáš? Zdali nádobou, v níž není žádné líbosti? Proč by vyházíni byli on i símě jeho, a uvrženi do země, o níž nevědí?
Ibol’a Jehoiachin kitipa hi, belkehsa panna neilou banga um hitam? Ibol’a ama leh achate jouse mi gamdanga soh’a kinomang u hitam?
29 Ó země, země, země, slyš slovo Hospodinovo.
Vo leiset, vo gam leiset, Pakai thusei hi ngaiyun!
30 Takto praví Hospodin: Zapište to, že muž tento bez dětí bude, a že se jemu nepovede šťastně za dnů jeho. Anobrž nepovede se šťastně i tomu muži, kterýž by z semene jeho seděl na stolici Davidově, a panoval ještě nad Judou.
Pakaiyin hitin aseiye, Jehoiachin kitipa hi, son leh pah neilou, ahinkho sunga ima boldohlou mipa ahi, tin sunlut un. Ajeh chu achate atute khatcha beh jong, David laltouna touva, Judah gamsung a vaihom ding umlou ding ahi.
