Jeremiáš 22
1 Takto řekl Hospodin: Sejdi do domu krále Judského, a mluv tam slovo toto,
He ni BOEIPA loh a thui. Judah manghai im ah cet lamtah he ol he pahoi thui pah.
2 A rci: Slyš slovo Hospodinovo, králi Judský, kterýž sedíš na stolici Davidově, ty i služebníci tvoji i lid tvůj, kteříž chodíte skrze brány tyto.
Te vaengah, “David ngolkhoel ah aka ngol Judah manghai nang neh, na sal rhoek, he vongka longah aka pawk na pilnam loh BOEIPA ol hnatun uh,’ ti nah.
3 Takto praví Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka; příchozímu tolikéž, sirotku, ani vdově nečiňte křivdy, aniž jich utiskujte, a krve nevinné nevylévejte na místě tomto.
BOEIPA loh he ni a thui. Tiktamnah neh duengnah te saii lamtah haemtaekkung kut lamkah a rheth rhoek te huul laeh. Yinlai cadah neh nuhmai te vuelvaek boel lamtah huet boeh. He hmuen ah ommongsitoe thii te long sak boeh.
4 Nebo budete-li to pilně vykonávati, jistě že poberou se skrze brány domu tohoto králové, sedící místo Davida na stolici jeho, jezdíce na vozích, neb na koních, král s služebníky svými i s lidem svým.
He kah ol he na vai rhoe na vai van daengah ni David kah a ngolkhoel dongah aka ngol manghai rhoek khaw, leng dong neh a marhang dongah aka ngol a sal khaw, a sal rhoek neh a pilnam khaw he im vongka lamloh a pongpa eh.
5 Jestliže pak neuposlechnete slov těchto, skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že poušť bude dům tento.
Tedae he ol he na ngai pawt atah kamah loh BOEIPA kah olphong neh ka toemngam coeng dongah he im he imrhong la poeh ni.
6 Nebo takto praví Hospodin o domu krále Judského: Byl jsi mi jako Galád a vrch Libánský, ale obrátím tě jistotně v poušť jako města, v nichž se bydliti nemůže.
Te dongah BOEIPA loh Gilead kah Judah manghai im te a thui. Nang tah kai taengah Lebanon som bangla na om cakhaw nang te khopuei khosoek la ka khueh pawt vetih khosa rhoek loh khosa uh mahpawt nim?
7 A přistrojím na tebe zhoubce, jednoho každého se zbrojí jeho, kteřížto zpodtínají nejvýbornější cedry tvé, a vmecí na oheň.
Nang te hlang kutyook la kang hoep vetih a hnopai neh na lamphai thinghloe te a vung phoeiah hmai khuila a voeih ni.
8 A když půjdou národové mnozí mimo město toto, a řekne jeden druhému: Proč tak učinil Hospodin městu tomuto velikému?
He khopuei te namtom loh muep a poeng vaengah hlang loh a hui taengah, “Balae tih BOEIPA loh he khopuei tanglue taengah he he a saii?” a ti uh ni.
9 Tedy řeknou: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha svého, a klaněli se bohům cizím a sloužili jim.
Te vaengah, “A Pathen BOEIPA kah paipi te a hnoo uh tih pathen tloe te a bawk uh, amih taengla tho a thueng uh dongah,” a ti uh ni.
10 Neplačtež mrtvého, aniž ho litujte, ale ustavičně plačte příčinou toho, kterýž odchází; neboť se nenavrátí více, aby pohleděl na zemi, v níž se narodil.
Aka duek ham te rhap uh boel lamtah anih te suem uh boeh. Aka cet ham te rhap lammah rhap uh. Koep ha mael hae pawt vetih a pacaboeina kah khohmuen te hmu voel mahpawh.
11 Nebo takto praví Hospodin o Sallumovi synu Joziáše, krále Judského, kterýž kraluje místo Joziáše otce svého: Když vyjde z místa tohoto, nenavrátí se sem více.
He tah a napa Josiah yueng la aka manghai, Judah manghai Josiah capa Shallum kawng ni BOEIPA loh a thui. Anih tah he hmuen lamloh nong coeng tih he la koep ha pawk voel mahpawh.
12 Ale tam v tom místě, kamž jej zastěhují, umře, a tak země této neuzří více.
Tedae te hmuen ah anih te a poelyoe uh vetih pahoi duek ni. Te vaengah he khohmuen he hmu voel mahpawh.
13 Běda tomu, kdož staví dům svůj s útiskem, a paláce své s křivdou, kterýž bližního svého v službu podrobuje darmo, mzdy pak jeho nedává jemu;
Anunae a im aka thoh khaw duengnah nen moenih. Te dongah a imhman khaw tiktamnah neh om pawh. A hui te a hoeihae la thotat tih anih te a bisai pang pae pawh.
14 Kterýž říká: Vystavím sobě dům veliký a paláce prostranné, kterýž prolamuje sobě okna, a tafluje cedrovím, a maluje barvou.
Kamah ham im len ka thoh eh aka ti tih imhman aka hoengpoek sak loh amah ham tah bangbuet te a buet phoeiah lamphai neh a ci tih pangcik neh a koelh.
15 Zdaliž kralovati budeš, že se pleteš v to cedrové stavení? Otec tvůj zdaliž nejídal a nepíjel? Když konal soud a spravedlnost, tedy dobře bylo jemu.
Nang na manghai dongah nim na pa kah lamphai dongah a lungoe. A caak tih a ok moenih a? Duengnah neh tiktamnah a saii dongah maco anih ham a then tangloeng te.
16 Když soudíval při chudého a nuzného, tedy dobře bylo. Zdaliž mně to není známé? dí Hospodin.
Mangdaeng neh khodaeng kah dumlai dongah a laitloek then tangloeng. Te khaw kamah kah mingnah moenih a? He tah BOEIPA kah olphong ni.
17 Ale oči tvé i srdce tvé nehledí než lakomství tvého, a abys krev nevinnou proléval, a nátisk a křivdu činil.
Na mik neh na lungbuei om pawt tih ommongsitoe thii long sak ham dongah, hnaemtaeknah dongah, phaepnah saii ham bueng ni na mueluemnah te.
18 Protož takto praví Hospodin o Joakimovi synu Joziáše, krále Judského: Nebudouť ho kvíliti: Ach, bratře můj, aneb ach, sestro. Nebudou ho kvíliti: Ach, pane, aneb ach, kdež důstojnost jeho?
Te dongah BOEIPA loh he ni a thui. Judah manghai Josiah capa Jehoiakim kawng dongah anih te rhaengsae uh mahpawh. Anunae ka manuca neh anunae ka ngannu aih anih te rhaengsae uh mahpawh. Anunae boeipa neh anunae a mueithennah aih.
19 Pohřbem osličím pohřben bude, vyvlečen a vyvržen jsa za brány Jeruzalémské.
Jerusalem vongka kah a voel la voeih ham a sol vetih laak kah phuel ah a up ni.
20 Vstup na Libán a křič, i na hoře Bázan vydej hlas svůj; křič také přes brody, když potříni budou všickni milovníci tvoji.
Lebanon la cet lamtah pang lah. Bashan ah na ol huel lamtah Abarim lamloh pang laeh. Na lungnah boeih khaw khaem uh coeng.
21 Mluvíval jsem s tebou v největším štěstí tvém, říkávalas: Nebuduť poslouchati. Tať jest cesta tvá od dětinství tvého; neuposlechlas zajisté hlasu mého.
Na ommongnah khuiah nang te kan thui coeng dae, “Ka hnatun mahpawh,” na ti. Ka ol na hnatun pawt khaw na camoe lamkah na longpuei rhoe ni he.
22 Všecky pastýře tvé zpase vítr, a milovníci tvoji v zajetí půjdou. Tehdáž jistě hanbiti a styděti se budeš za všelikou nešlechetnost svou.
Nang aka dawn boeih khaw khohli loh a luem puei vetih nang aka lungnah te tamna la cet uh ni. Te vaengah na yak uh vetih na boethae cungkuem dongah na hmaithae uh ni.
23 Ó ty, kteráž jsi usadila se na Libánu, jenž se hnízdíš na cedroví, jak milostná budeš, když na tě přijdou svírání a bolest jako rodičky!
Lebanon kah khosa rhoek, lamphai dongah bubuk rhoek, tharhui bungtloh ca om bangla nang soah ha pawk vaengah metlam nim na huei ve.
24 Živť jsem já, dí Hospodin, že byť pak byl Koniáš syn Joakima, krále Judského, prstenem pečetním na mé ruce pravé, však tě i odtud strhnu.
Kai hingnah BOEIPA kah olphong ni. Judah manghai Jehoiakim capa Koniah pataeng ka bantang kut dongkah kutbuen la om ngawn cakhaw te lamloh te nang kan dul coeng.
25 A vydám tě v ruku těch, kteříž hledají bezživotí tvého, a v ruku těch, jejichž ty se oblíčeje lekáš, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku Kaldejských.
Na hinglu aka toem kut neh nang loh na rhih kut dongah nang te kan tloeng ni. Amih mikhmuh ah Babylon manghai Nebukhanezar kut neh Khalden kut ah kan tloeng ni.
26 A hodím tebou i matkou tvou, kteráž tě porodila, do země cizí, tam, kdež jste se nezrodili, a tam zemřete.
Namah neh nang aka cun na nu te khaw kho tloe la kang hut vetih na thaang pawt nah ah te pahoi na duek ni.
27 Do země pak, po níž toužiti budete, abyste se navrátili tam, tam se nenavrátíte.
Te khohmuen la a hinglu aka khuen rhoek tah mael ham akhaw na mael uh voel mahpawh.
28 Zdaliž modlou ničemnou, kteráž roztřískána bývá, bude muž tento Koniáš? Zdali nádobou, v níž není žádné líbosti? Proč by vyházíni byli on i símě jeho, a uvrženi do země, o níž nevědí?
Koniah hlang phop kah a hnaep he patangnah ni nama? Anih ham hnopai khaw a ngaih moenih. Balae tih amah neh a tiingan rhoek khaw a hut vetih ming pawt kho la a voeih eh?
29 Ó země, země, země, slyš slovo Hospodinovo.
Khohmuen, Khohmuen, khohmuen oeh! BOEIPA ol he hnatun laeh.
30 Takto praví Hospodin: Zapište to, že muž tento bez dětí bude, a že se jemu nepovede šťastně za dnů jeho. Anobrž nepovede se šťastně i tomu muži, kterýž by z semene jeho seděl na stolici Davidově, a panoval ještě nad Judou.
BOEIPA loh he ni a thui. He kah hlang he cakol hlang la daek laeh. Amah tue vaengah thaihtak pawt vetih a tiingan lamkah khaw thaihtak mahpawh. David ngolkhoel dongah aka ngol hlang neh Judah khuiah koep aka taemrhai khaw om mahpawh.
