Jeremiáš 2
1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
Immay ti sao ni Yahweh kaniak a kinunana,
2 Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.
“Mapanmo iwaragawag kadagiti lapayag ti Jerusalem. Kunaem, 'Kastoy ti kuna ni Yahweh: Linagipko para iti apgsayaatam ti kinapudnom iti katulaganta idi agtutuboka, ti ayatmo idi tiempo a nagtulagta nga agasawata, idi sinurotnak idiay let-ang, a daga a saan a namulaan.
3 Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin.
Naidaton kenni Yahweh ti Israel, ti immuna a bunga ti apit! Amin a nangan manipud kadagiti immuna a bunga ket nakabasol! Dakesto ti mapagtengda—kastoy ti pakaammo ni Yahweh.'”
4 Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského.
Denggenyo ti sao ni Yahweh, O balay ni Jacob ken tunggal pamilia iti balay ti Israel.
5 Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,
Kastoy ti kuna ni Yahweh, “Ania aya ti biddut a nasarakan dagiti ammayo kaniak, ta immadayoda iti panangsurotda kaniak? Ta sinurotda dagiti awan serserbina a didiosen ket nagbalinda met nga awan serserbina?
6 Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?
Saanda man laeng a sinaludsod, 'Sadino ti ayan ni Yahweh, a nangiruar kadatayo iti daga ti Egipto? Sadino ti ayan ni Yahweh, a nangidalan kadatayo idiay let-ang, iti daga ti Araba, iti abut iti daga a namaga ken kasta unay ti kinasipngetna, daga nga awan iti lumablabas ken awan iti agnanaed?'
7 Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.
Ngem impankayo iti daga ti Carmel, tapno kanenyo ti bunga daytoy ken dagiti dadduma a nasayaat a banbanag! Ngem idi immaykayo, tinulawanyo ti dagak, pinagbalinyo a makarimon ti tawidko!
8 Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili.
Saan a sinaludsod ti padi, 'Sadino ti ayan ni Yahweh?' ken saan nga inkankano dagiti nalalaing iti linteg! Nagbasol kaniak dagiti agpaspastor. Nagipadto dagiti profeta para kenni Baal ken nagdaydayawda kadagiti awan mamaayna a banbanag.
9 Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím.
Isu nga akusarankayo latta—kastoy ti pakaammo ni Yahweh—ken akusarak dagiti annak dagiti annakyo.
10 Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.
Ta bumallasiwkayo kadagiti igid ti baybay ti Kitim ket kitaenyo. Mangibaonkayo kadagiti mensahero a mapan idiay Kedar ket ammoen ken kitaenyo no adda iti kas iti daytoy a napasamak idi.
11 Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.
Adda aya nasion a nangisukat kadagiti diosna, nupay saan a pudno a dios dagitoy? Ngem insukat dagiti tattaok ti dayagda iti awan maitulongna kadakuada.
12 Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin.
Agkintayegkayo, dakayo a langlangit gapu iti daytoy! Makigtot ken agbutengkayo—kastoy ti pakaammo ni Yahweh.
13 Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.
Ta nakaaramid kaniak dagiti tattaok iti dua a kita iti kinadakes: Pinanawanda dagiti ubbog iti sibibiag a danum gapu iti panagkalida kadagiti bubon para kadakuada, nadadael a bubon a saan a makargaan iti danum!
14 Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež?
Tagabu kadi ni Israel? Saan kadi a naipasngay isuna iti pagtaengan? Apay ngarud a nagbalin isuna a samsam?
15 Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.
Nagngernger dagiti urbon a leon kenkuana. Nagariwawada iti kasta unay ket pinagbalinda a nakabutbuteng ti dagana! Nadadael dagiti siudadna ket awan ti agnanaed.
16 Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.
Kasta met a kinalboandaka dagiti tattao ti Memfis ken Tafanes ken pinagbalindaka a tagabu!
17 Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své?
Saan kadi a sika met laeng ti nangaramid iti daytoy iti bagim idi immadayoka kenni Yahweh a Diosmo, kabayatan nga idaldalannaka?
18 A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?
Ita ngarud, apay a magnaka iti dalan nga agturong idiay Egipto ken uminomka iti danum ti Sihor? Apay a magnaka iti dalan nga agturong idiay Asiria ken uminomka iti danum ti Karayan Eufrates?
19 Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů.
Matubtubngarka gapu iti kinadangkesmo, ken madusdusaka gapu iti panangtallikudmo kaniak. Isu a panunotem ti maipapan iti daytoy ket amirisem a nadangkes ken nasaem ti ipaay kenka ti panangtallikudmo kaniak, Siak, a ni Yahweh a Diosmo, ken ti saanmon a panagbuteng kaniak—kastoy ti pakaammo ni Yahweh nga Apo a Mannakabalin amin.
20 Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko.
Ta dinadaelko ti sangol nga adda kenka idi un-unana nga al-aldaw; pinugsatko dagiti kawarmo. Ngem kinunam latta, 'Saanak nga agserbi!' agsipud ta nagrukbabka iti tunggal nangato a turod ken iti sirok ti tunggal nalangto a kayo, sika a mannakikamalala.
21 Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?
Ngem siak a mismo ti nangimula kenka a kas iti napili nga ubas, maysa a napintas a bukel. Ngem anian ta nagbalbaliwka kaniak, nagbalinka a kasla nalungtot nga ubas nga awan serserbina!
22 Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.
Ta uray no dalusam ti bagim iti karayan wenno agusarka iti napigsa a sabon, ti basolmo ket mansa latta iti sangoanak—daytoy ti pakaammo ti Apo a ni Yahweh.
23 Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých.
Kasano a maibagam, 'Saanak a natulawan! Saanak a nagdayaw kadagiti Baal?' Kitaem ti kababalinmo kadagiti tanap! Ammirisem ti inaramidmo, sika a napartak a kamelio a taray a taray!
24 Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.
Naatapka nga asno, a naruam iti let-ang, agtartarigagay iti biag ken agal-al-al iti awan serserbina nga angin! Siasino ti makapasardeng iti daytoy inton agmaya? Siasinoman nga agsapul iti daytoy ket saan a mabannog. Mapanda iti daytoy iti kabulanan ti panagmayana.
25 Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.
Masapul a lappedam dagiti sakam nga agsakasaka ken ti karabukobmo iti pannakawaw! Ngem kinunam, 'Awan namnama! Saan, pagaayatko dagiti ganggannaet ket surotek ida!”
26 Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,
Kas iti pannakaibabain iti agtatakaw no kasta a matakuatan isuna, kastanto met ti pannakaibabain ti balay ti Israel—isuda, dagiti arida, dagiti prinsipeda, ken dagiti papadi ken profetada!
27 Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.
Isuda dagiti nangibaga iti kayo, 'Sika ti amak,' ken iti bato, 'Impasngaynak.' Gapu ta ti likudda ti nakasango kaniak a saan ket a dagiti rupada. Nupay kasta, ibagbagada iti tiempo ti riribuk, 'Tumakderka ket isalakannakami!'
28 I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.
Ngem sadino ti ayan dagiti didiosen nga inaramidmo para kenka? Tumakderda koma ngarud a no tarigagayda nga isalakandaka kadagiti tiempo a mariribukanka, ta agpada ti bilang dagiti didiosem kadagiti siudadmo, sika Juda!
29 Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin.
Isu nga apay nga akusarandak a nakaaramidak iti biddut? Aminkayo ket nagbasol kaniak—kastoy ti pakaammo ni Yahweh.
30 Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
Awan serserbina ti panangdusak kadagiti tattaoyo. Saanda nga awaten ti panangiwanwanko. Inalun-on ti kampilanyo dagiti profetayo a kas iti naranggas a leon!
31 Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě?
Dakayo a maibilang iti daytoy a henerasion! Ipangagyo ti saok, a sao ni Yahweh! Nagbalinak kadi a let-ang iti Israel? Wenno daga a kasta unay iti kinasipngetna? Apay nga ibaga dagiti tattaok, 'Mapankami iti sadinoman a kaykayatmi, saankamin nga umay kenka'?
32 Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.
Malipatan kadi ti birhen ti alahasna, ti nobia dagiti belona? Ngem nalipatannak dagiti tattaok iti saan a mabilang nga aldaw!
33 Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.
Anian a panangaramidmo iti amin a kabaelam nga agbirok iti ayat. Insurom pay dagiti wagasmo kadagiti nadangkes a babbai.
34 Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích.
Ti dara nga isu ti biag dagiti awan nakabasolanna, a napanglaw a tattao ket nasarakan kadagiti kawesmo. Dagitoy a tattao ket saan a nasarakan nga agar-aramid iti panagtakaw.
35 A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem.
Ngem ketdi, iti laksid amin dagitoy a banbanag, ibagbagam latta, 'Awan basolko. Awan duadua a bimmaawen ti pungtot ni Yahweh kaniak.' Ngem kitaem! Maukomkanto agsipud ta kunam, 'Saanak a nagbasol.'
36 Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.
Apay a nalag-an laeng ti panangibilangmo iti daytoy a panagbaliw kadagiti wagasmo? Paayennakanto met ti Egipto, a kas iti pannakapaaymo iti Asiria.
37 Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.
Rummuarkanto met sadiay a naliday, a nakaparabaw dagiti imam iti ulom, ta linaksid ni Yahweh dagiti pagtaltalkam, isu a saandaka a matulongan dagitoy.”
