< Jeremiáš 2 >
1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
A HIKI mai la ka olelo a Iehova ia'u, i mai la,
2 Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána.
O hele, e kala ma na pepeiao o ko Ierusalema, e i aku, Ke olelo mai nei o Iehova, penei, Ua hoomanao aku au ia oe, i ka lokomaikai o kou wa opiopio, i ke aloha o kou wa i mare hou ia'i, i kou hahai ana mamuli o'u maloko o ka waonahele, ma ka aina i lulu ole ia.
3 Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin.
Ua laa no ka Iseraela no Iehova, a me na hua mua o kona mea ulu. O na mea a pau i hoopau ia ia, ua hewa no lakou; e hiki mai no ka hewa maluna o lakou, wahi a Iehova.
4 Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského.
E hoolohe mai oukou i ka olelo a Iehova, e ko ka hale o Iakoba, a me na ohana a pau o ka hale o ka Iseraela.
5 Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou,
Ke i mai nei o Iehova penei, Heaha ka hewa i loaa i ko oukou mau makua iloko o'u, i hele loihi aku ai lakou mai o'u aku nei, a ua hele hoi mamuli o ka lapuwale, a ua lilo lakou i mea lapuwale?
6 Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil?
Aole hoi lakou i ninau iho, Auhea o Iehova, ka mea nana i lawe mai ia kakou, mai ka aina o Aigupita mai, a alakai hoi ia kakou maoko o ka waonahele, maloko hoi o ka aina i paapu i na auakua, a me na lua, mawaena hoi o ka aina maloo, a me ke aka o ka make, mawaena o ka aina i hele ole ia e kanaka, a noho ole ia hoi e ke kanaka?
7 Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste.
A lawe mai au ia oukou maloko o ka aina ai nui i ai oukou i kolaila hua, a me kolaila maikai. Aka, i ko oukou komo ana, hoohaumia oukou i ko'u aina, a hoolilo hoi i ko'u hooilina i mea e hoopailua ai.
8 Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili.
Aole i olelo na kahuna, Auhea o Iehova? A o ka poe hoi i lawelawe ma ke kanawai, aole lakou i ike mai ia'u. A hana hewa mai no hoi ia'u ka poe kahu, a ao mai no hoi na kaula ma Baala, a hahai no hoi lakou mamuli o na mea kokua ole.
9 Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím.
Nolaila, e paio aku au ia oukou, wahi a Iehova, a e paio aku no hoi au i na keiki a ka oukou keiki.
10 Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového.
E hele ae hoi ma na aina o Kitima, a e nana; a e hoouna aku hoi i Kedara, a e noonoo pono, a ike, ina paha he mea like me ia.
11 Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou.
Ua hoololi ae nei anei he lahuikanaka i na'kua, i na mea akua ole? Aka, ua hoololi ae nei no ko'u poe kanaka i ko lakou nani i mea kokua ole.
12 Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin.
E kahaha mai, e na lani i keia, a e weliweli loa hoi, e lilo oukou i neoneo loa hoi, wahi a Iehova.
13 Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody.
No ka mea, ua hana ko'u poe kanaka i na hewa elua; ua haalele mai lakou ia'u, i ke kumu wai ola, a ua eli lakou i na luawai, i na luawai nahaha, aole e paa ka wai maloko.
14 Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež?
He mea hooluhiia anei o Iseraela? he kauwa i hanau ohua ia? No ke aha la ia i lilo ai i ka haoia?
15 Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele.
Uwo mai la na liona hou ia ia, a hoonui aku hoi i ko lakou leo, a hooneoneo iho la i kona aina. Ua pau i ka wela kona mau kulanakauhale, aohe mea e noho ana.
16 Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé.
Ua hoopau no hoi na keiki o Nopa, a me Tahapanesa i kou piko poo.
17 Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své?
Aole anei nau iho i hana i keia maluna ou, i kou haalele ana ia Iehova, i kou Akua, ia ia i alakai aku ai ia oe ma ke ala?
18 A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky?
Heaha hoi kau ma ka aoao o Aigupita, e inu ai i na wai o Sihora? Heaha hoi kau ma ka aoao o Asuria, e inu ai i na wai o ka muliwai?
19 Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů.
Na kou hewa iho no e paipai ia oe, a na kou mau lawehala e ao mai ia oe. E ike hoi oe, a e hoomaopopo, he mea ino, a he mea walania hoi kou haalele ana ia Iehova, i kou Akua, a me ka noho ole ana o ka makau ia'u iloko ou, wahi a Iehova, ka Haku o na kaua.
20 Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko.
No ka mea, mai kahiko loa mai, ua uhaki au i kou auamo, a ua moku hoi ia'u kou mau kaula i paa ai; a olelo iho la oe, Aole au e noho i kauwa, oiai, ua kulou oe maluna o na puu kiekie a pau, a malalo hoi o na laau uliuli a pau, a ua moe kolohe hoi oe.
21 Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene?
Aka, ua kanu no wau ia oe i kumu waina maikai, he hua pono wale no. Pehea la hoi oe i hoololiia'i i lala o ke kumu waina e ia'u?
22 Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin.
Ina e holoi oe ia oe i ka paakai holoi, a hoonui hoi i ka sopa, ua palahea no kou hewa imua o'u, wahi a Iehova, ka Haku.
23 Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých.
Pehea la e hiki ai ia oe ke olelo, Aole au i haumia, aole au i hahai mamuli o na Baala? E nana i kou ala ma ke awawa, e hoomaopopo hoi i ka mea au i hana'i. He kamelo mama no oe e holoholo ana i kona mau ala iho:
24 Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím.
He hoki hihiu hoi, ua maa ma ka waonahele, e hau ana i ka makani no kona makemake iho. Ia ia e lapa kane ai, owai ka mea hiki ke hoohuli aku ia ia? o ka poe a pau e imi ana ia ia, aole lakou e hoomaloeloe ia lakou iho, no ka mea, a hiki i kona mahina, loaa no ia ia lakou.
25 Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu.
E malama oe i kou wawae, o kamaa ole, a me kou puu, o maloo. Aka, olelo mai la oe, Make hewa. Oia, ua makemake au i na malihini, a e hahai no au ia lakou.
26 Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich,
E like me ka aihue i hilahila i kona wa e loaa'i, pela no e hilahila ai ko ka hale o ka Iseraela, o lakou, a me ko lakou alii, a me ko lakou poe luna, a me ko lakou poe kahuna, a me ko lakou poe kaula,
27 Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás.
E olelo ana hoi i ka laau, O oe ko'u makuakane; a i ka pohaku hoi, Nau no wau i hanau: a ua huli lakou i ke kua ia'u, aole i ka maka. Aka, i ka manawa o ko lakou poino, e olelo mai no lakou, E ala, e hoola mai oe ia makou.
28 I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo.
Auhea kou poe akua au i hana'i nou? E ala mai lakou, ina paha e hiki ia lakou ke hoola ia oe i kou popilikia. No ka mea, o ka heluna o kou mau kulanakauhale, oia no ka heluna o kou poe akua, e Iuda.
29 Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin.
No ke aha la oukou e paio mai ia'u? Ua hana hewa mai ia'u, oukou a pau, wahi a Iehova.
30 Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví.
Ua make hewa ko'u paipai ana i ka oukou poe keiki: aole i loaa ia lakou ka naauao. Na ka oukou pahikaua no i hoopau i ko oukou poe kaula, e like me ka liona luku.
31 Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě?
E ka hanauna kanaka, e nana oukou i ka olelo a Iehova. He waouahele anei au ne ka Iseraela? He aina pouli hai? No ke aha la i olelo ai ko'u poe kanaka, E aea lealea aku makou, aole makou hei hou aku iou la?
32 Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné.
E hiki anei ke kaikamahine ke hoopoina i kona kahike ana, a me ka wahine mare hoi i kona kaei? Aka, ua hoopoina ko'u poe kanaka ia'u i na la pau ole i ka helu.
33 Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým.
No ke aha la oe e hoomaikai nei i kou aoao, e imi i ke aloha? Nolaila, ua ao aku oe i ka poe hewa i kou mau aoao.
34 Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích.
Ma na kihi o kou aahu, ua loaa ke koko o na uhane o ka poe ilihune hewa ole; aole i loaa ma ka huli ana, aka, maluna no ia o keia mau mea a pau.
35 A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem.
Aka, ke olelo nei oe. Aole o'u hewa, holaila, e huli aku ai kona huhu, mai o'u aku nei. Aia hoi, e paio aku no au ia oe, no ka mea, na olelo oe. Aole au i hewa.
36 Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš.
Heaha kou mea e hele nui aku ai, e hoololi hou i kou aoao? E hilahila no hoi oe ia Aigupita. e like me oe i hilahila ai ia Asuria.
37 Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.
Oia, e hele aku no oe, mai ona aku la, a aia hoi kou mau lima maluna e kou poo: no ka mea. ua hoowahawaha o Iehova i kou mea i hiliuai ai, aole hoi oe e pomaikai ia lakou.