< Jeremiáš 19 >
1 Takto řekl Hospodin: Jdi a zjednej báni záhrdlitou od hrnčíře, hliněnou, a pojma některé z starších lidu a z starších kněží,
Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Barƣin, sapalqidin bir sapal kozini alƣin; andin ǝlning aⱪsaⱪalliridin wǝ kaⱨinlarning aⱪsaⱪalliridin birnǝqqini apirip,
2 Vejdi do údolí Benhinnom, kteréž jest u vrat brány východní, a ohlašuj tam slova ta, kteráž mluviti budu tobě.
«Sapal parqiliri» dǝrwazisiƣa yeⱪin bolƣan «Ⱨinnomning oƣlining jilƣisi»ƣa berip xu yǝrdǝ Mǝn sanga eytidiƣan sɵzlǝrni jakarliƣin.
3 A rci: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští i obyvatelé Jeruzalémští: Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já uvedu bídu na místo toto, o kteréž kdokoli uslyší, zníti mu bude v uších jeho,
Mundaⱪ degin: — Pǝrwǝrdigarning sɵzini anglanglar, i Yǝⱨudaning padixaⱨliri wǝ Yerusalemdikilǝr! Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar, Israilning Hudasi mundaⱪ dǝydu: — Mana, Mǝn muxu yǝrgǝ balayi’apǝtni qüxürimǝnki, kimki uni anglisila ⱪulaⱪliri zingildap ketidu.
4 Proto že mne opustili, a poškvrnili místa tohoto, kadíce na něm bohům cizím, jichž neznali oni, ani otcové jejich, ani králové Judští, a naplnili toto místo krví nevinných.
Qünki bu hǝlⱪ Mǝndin waz keqip, bu yǝrni Manga «yat» ⱪilƣan, uningda nǝ ɵzliri, nǝ ata-bowiliri, nǝ Yǝⱨuda padixaⱨliri ⱨeq tonumiƣan baxⱪa ilaⱨlarƣa huxbuy yaⱪⱪan; ular bu yǝrni gunaⱨsizlarning ⱪanliri bilǝn toldurƣan.
5 Vzdělali také výsosti Bálovi, aby pálili syny své ohněm v zápaly Bálovi, čehož jsem nepřikázal, aniž jsem o tom mluvil, nýbrž ani nevstoupilo na mé srdce.
Ular Baalƣa ɵz balilirini kɵydürmǝ ⱪurbanliⱪlar süpitidǝ kɵydürüx üqün Baalning «yuⱪiri jaylar»ini ⱪurƣan; Mǝn bundaⱪ bir ixni ⱨeqⱪaqan buyrup baⱪmiƣan, ⱨeq eytmiƣan, u ⱨǝrgiz oyumƣa kirip baⱪmiƣan.
6 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž nebude slouti více toto místo Tofet, ani údolí Benhinnom, ale údolí mordu.
Xunga mana, xundaⱪ künlǝr keliduki, — dǝydu Pǝrwǝrdigar, — bu yǝr kǝlgüsidǝ «Tofǝt», yaki «Ⱨinnomning oƣlining jilƣisi» dǝp atalmaydu, bǝlki «Ⱪǝtl jilƣisi» dǝp atilidu.
7 Nebo v nic obrátím radu Judovu i Jeruzalémských v místě tomto, způsobě to, aby padli od meče před nepřátely svými, a od ruky těch, kteříž hledají bezživotí jejich, i dám mrtvá těla jejich za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským.
Mǝn bu yǝrdǝ Yǝⱨuda ⱨǝm Yerusalemning pilan-tǝdbirlirini ⱪuruⱪ ⱪiliwetimǝn; Mǝn ularni düxmǝnlirining ⱪiliqi bilǝn, yǝni janlirini izdigüqilǝrning ⱪolida yiⱪitimǝn; Mǝn jǝsǝtlirini asmandiki uqar-ⱪanatlarƣa wǝ yǝr-zemindiki ⱨaywanatlarƣa ozuⱪ boluxⱪa beriwetimǝn.
8 Obrátím také město toto v poušť na odivu. Každý, kdožkoli půjde mimo ně, užasne se, a ckáti bude pro všelijaké rány jeho.
Mǝn bu xǝⱨǝrni dǝⱨxǝt basidiƣan ⱨǝm kixilǝr ux-ux ⱪilidiƣan obyekt ⱪilimǝn; uningdin ɵtüwatⱪanlarning ⱨǝmmisi uning barliⱪ yara-wabaliri tüpǝylidin dǝⱨxǝt besip üxⱪirtidu.
9 A způsobím to, že žráti budou maso synů svých a maso dcer svých, tolikéž jeden každý maso bližního svého žráti bude, v obležení a v ssoužení, kterýmž ssouží je nepřátelé jejich, a ti, kteříž hledají bezživotí jejich.
Mǝn ularni düxmǝnlirining ⱨǝm janlirini izdigüqilǝrning ⱪattiⱪ ⱪistaydiƣan ⱪorxawining besimi astida oƣullirining gɵxini ⱨǝm ⱪizlirining gɵxini yǝydiƣan ⱪilimǝn, ularning ⱨǝrbiri ɵz yeⱪinining gɵxini yǝydu.
10 Potom roztluc tu záhrdlitou báni před očima těch lidí, kteříž půjdou s tebou,
Əmdi sǝn ɵzüng bilǝn billǝ aparƣan ⱨǝmraⱨliringning kɵz aldida ⱨeliⱪi kozini qeⱪiwǝtkin;
11 A rci jim: Takto praví Hospodin zástupů: Tak potluku lid tento i město toto, jako ten, kdož rozráží nádobu hrnčířskou, kteráž nemůže opravena býti více, a v Tofet pochovávati budou, proto že nebude žádného místa ku pohřbu.
xundaⱪ ⱪilip ularƣa mundaⱪ degin: — Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar mundaⱪ dǝydu: — Birsi sapalqining kozisini ⱪaytidin ⱨeq yasiyalmiƣudǝk dǝrijidǝ qeⱪiwǝtkinidǝk Mǝnmu bu hǝlⱪ wǝ bu xǝⱨǝrni xundaⱪ qeⱪiwetimǝn. Ular jǝsǝtlirini Tofǝttǝ kɵmidu, ⱨǝtta kɵmgüdǝk yǝr ⱪalmiƣuqǝ.
12 Tak učiním místu tomuto, dí Hospodin, i obyvatelům jeho, a naložím s městem tímto tak jako s Tofet.
Mǝn bu yǝrni wǝ buningda turuwatⱪanlarnimu muxundaⱪ ⱪilimǝn, — dǝydu Pǝrwǝrdigar, — bu xǝⱨǝrni Tofǝtkǝ ohxax ⱪilimǝn.
13 Nebo budou domové Jeruzalémských i domové králů Judských tak jako toto místo Tofet zanečištěni se všechněmi domy těmi, na jejichž střechách kadili všemu vojsku nebeskému, a obětovali oběti mokré bohům cizím.
Yerusalemdiki ɵylǝr wǝ Yǝⱨuda padixaⱨlirining ɵyliri, — yǝni ularning ɵgziliridǝ turup asmandiki barliⱪ yultuz-sǝyyarilǝrgǝ huxbuy yaⱪⱪan wǝ Mǝndin baxⱪa yat ilaⱨlarƣa «xarab ⱨǝdiyǝ»lǝrni tɵkkǝn barliⱪ ɵyliri huddi Tofǝt degǝn jaydǝk bulƣanƣan jaylar bolidu.
14 Tedy navrátiv se Jeremiáš z Tofet, kamž jej byl poslal Hospodin, aby prorokoval tam, postavil se v síňci domu Hospodinova, a řekl ke všemu lidu:
Wǝ Yǝrǝmiya Pǝrwǝrdigar uni bexarǝt berixkǝ ǝwǝtkǝn Tofǝttin ⱪaytip kelip, Pǝrwǝrdigarning ɵyining ⱨoylisiƣa kirip turup barliⱪ hǝlⱪⱪǝ mundaⱪ dedi:
15 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já uvedu na město toto i na všecka města jeho všecko to zlé, kteréž jsem vyřkl proti němu; nebo zatvrdili šíji svou, aby neposlouchali slov mých.
— Samawi ⱪoxunlarning Sǝrdari bolƣan Pǝrwǝrdigar, Israilning Hudasi mundaⱪ dǝydu: — Mana, Mǝn bu xǝⱨǝr wǝ uning barliⱪ xǝⱨǝrlirigǝ ⱪarap eytⱪan balayi’apǝtning ⱨǝmmisini ularning bexiƣa qüxürimǝn; qünki ular boynini ⱪattiⱪ ⱪilip Mening sɵzlirimni ⱨeqⱪaqan anglimiƣan.