Jeremiáš 18

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:

Parole adressée à Jérémie de la part de l’Eternel et conçue en ces termes:

2 Vstaň a sejdi do domu hrnčířova, a tam způsobím to, abys slyšel slova má.

"Lève-toi et descends dans la maison du potier, c’est là que je te ferai entendre mes paroles."

3 I sešel jsem do domu hrnčířova, a aj, on dělal dílo na kruzích.

Je descendis dans la maison du potier, et voici, il était occupé à façonner l’ouvrage au tour.

4 Když se pak zkazila nádoba v ruce hrnčířově, kterouž on dělal z hliny, tehdy zase udělal z ní nádobu jinou, jakouž se dobře líbilo hrnčíři udělati.

Or, quand le vase qu’il façonnait se trouvait manqué, ainsi qu’il arrive à l’argile sous la main du potier, il se mettait à en faire un nouveau vase, comme c’était le bon plaisir du potier d’agir.

5 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

Alors la parole de l’Eternel me fut adressée en ces termes:

6 Zdaliž jako hrnčíř tento nemohl bych nakládati s vámi, ó dome Izraelský? dí Hospodin. Aj, jakož hlina v ruce hrnčíře, tak jste vy v ruce mé, ó dome Izraelský.

"Est-ce que je ne pourrai pas agir à votre égard, ô maison d’Israëldit l’Eternelà la façon de ce potier? Certes, vous êtes sous ma main comme l’argile sous la main du potier, ô maison d’Israël!

7 Mluvil-li bych proti národu a proti království, že je v okamžení vypléním a zkazím, i vyhubím,

Tantôt j’exprime contre un peuple et un royaume la menace d’extirper, de renverser et de détruire.

8 Však odvrátil-li by se národ ten od nešlechetnosti své, proti němuž bych mluvil: i já litoval bych toho zlého, kteréž jsem myslil učiniti jemu.

Mais que ce peuple, ainsi menacé par moi, se repente de ses fautes, je change d’avis quant aux calamités que j’avais l’intention de lui infliger.

9 Zase mluvil-li bych o národu a o království, že je v okamžení vzdělám a vštípím,

Tantôt j’énonce au sujet d’un peuple et d’un royaume la promesse de bâtir et de planter.

10 Však činil-li by, což zlého jest před očima mýma, neposlouchaje hlasu mého: i já litoval bych dobrodiní toho, kteréž bych řekl učiniti jemu.

Mais qu’il fasse ce qui déplaît à mes yeux en refusant d’écouter ma voix, je rétracte le bien que j’avais promis de lui faire.

11 Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským, řka: Takto praví Hospodin: Aj, já strojím na vás zlou věc, a obrátím na vás pohromu; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé, a polepšte cest svých i předsevzetí svých.

Et maintenant parle donc aux gens de Juda et aux habitants de Jérusalem en ces termes: "Voici, je prépare contre vous des malheurs et nourris contre vous des projets! Abandonnez donc tous votre mauvaise conduite et amendez vos voies et vos oeuvres!"

12 Kteřížto řekli: To nic, nebo za myšlénkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme.

Mais ils riposteront! "Peine perdue! Car nous voulons suivre nos idées, agir chacun au gré des penchants de notre coeur qui est mauvais."

13 Protož takto praví Hospodin: Vyptejte se nyní mezi pohany, slýchal-li kdo takové věci? Mrzkosti veliké dopustila se panna Izraelská.

C’Est pourquoi ainsi parle l’Eternel: Interrogez donc les nations: qui a ouï pareille chose? La vierge d’Israël a commis d’horribles excès!

14 Zdaliž kdo pohrdá čerstvou vodou Libánskou z skály? Zdaž pohrdají vodami studenými odjinud běžícími?

Est-ce que la neige du Liban disparaît des roches en plein champ? Est-ce qu’elles tarissent, les eaux venant de loin fraîches et rapides?

15 Lid pak můj zapomenuvše se na mne, kadí marnosti. Nebo k úrazu je přivodí na cestách jejich, na stezkách starobylých, chodíce stezkami cesty neprotřené,

Pourtant mon peuple m’a oublié pour encenser de vaines idoles; on les a fait trébucher dans leurs vraies voies, ces routes des temps antiques, pour les amener sur d’autres routes, sur des chemins non frayés.

16 Tak abych musil obrátiti zemi jejich v poušť na odivu věčnou; každý, kdož by šel skrze ni, aby se užasl, a pokynul hlavou svou.

Et ainsi ils font de leur pays une désolation, un objet d’éternelles railleries: quiconque passe dans le voisinage est stupéfait et hoche la tête.

17 Větrem východním rozptýlím je před nepřítelem; hřbetem a ne tváří pohledím na ně v čas bídy jejich.

Tel que le vent d’est, je les disperserai devant l’ennemi; c’est de dos et non de face que je les verrai au jour de leur désastre.

18 I řekli: Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost; neboť nezhyne zákon od kněze, ani rada od moudrého, ani slovo od proroka. Poďte a zarazme jej jazykem, a nemějme pozoru na žádná slova jeho.

Alors ils dirent: "Allons, montons une cabale contre Jérémie; car la loi ne sera pas perdue faute de prêtre, ni l’expérience faute de sage, ni l’éloquence faute de prophète. Allons, frappons-le avec notre langue, et ne prêtons l’oreille à aucune de ses paroles."

19 Pozoruj mne, Hospodine, a slyš hlas těch, kteříž se vadí se mnou.

Prête-moi ton oreille, ô Eternel, et entends les discours de mes adversaires.

20 Zdaliž má odplacováno býti za dobré zlým, že mi jámu kopají? Rozpomeň se, že jsem se postavoval před oblíčejem tvým, abych se přimlouval k jejich dobrému, a odvrátil prchlivost tvou od nich.

Le bien se paie-t-il par le mal, qu’ils aient creusé une fosse à mon intention? Rappelle-toi comme je me tenais devant toi pour plaider leur cause, en vue de détourner d’eux ta colère.

21 Protož dopusť na syny jejich hlad, a způsob to, ať jsou násilně zmordování mečem, a nechť jsou ženy jejich osiřelé a ovdovělé, a muži jejich ať jsou ukrutně zmordováni, a mládenci jejich zbiti mečem v boji.

Aussi, livre leurs enfants en proie à la famine, précipite-les sous le tranchant de l’épée. Que leurs femmes soient privées de leurs enfants et réduites au veuvage, les époux étant enlevés par la mort et les jeunes gens tués par le glaive dans le combat!

22 Nechť jest slýchati křik z domů jejich, když přivedeš na ně vojsko náhle. Nebo vykopali jámu, aby popadli mne, a osídla polékli nohám mým;

Qu’on entende des cris d’effroi sortir de leurs maisons, quand soudain tu feras fondre sur eux des troupes armées, puisqu’ils ont creusé une fosse pour s’emparer de moi et dissimulé des pièges sous mes pas!

23 Ješto ty, Hospodine, povědom jsi vší rady jejich o mém usmrcení. Nebuď milostiv nepravosti jejich, a hříchu jejich před tváří svou neshlazuj, ale nechť jsou k úrazu dostrčeni před oblíčejem tvým, a v čas prchlivosti své s nimi zacházej.

Mais toi, ô Seigneur, tu connais toutes leurs machinations meurtrières contre moi; ne pardonne point leur crime et ne laisse pas s’effacer devant toi leur iniquité. Puissent-ils s’effondrer sous tes yeux! Sévis contre eux à l’heure de ta colère.