Jeremiáš 17
1 Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich,
[Yahweh said, “It is as though a list of] the sins [committed by the people of] Judah is engraved with an iron chisel, or engraved using the fine point of a very hard stone, on the altars [where they worship idols]. And [it is as though] this list is engraved on their inner beings!
2 Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých.
[Even] their children are happy to go to the altars [to worship their gods], and to the poles [that represent the goddess] Asherah [at which their parents worshiped], shrines that are underneath all the big trees and on [all] the high hills.
3 Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých.
So, I will allow your enemies to capture [Zion], your holy hill, and all your wealth and your (treasures/valuable things), and [even] the shrines on all those hills, because of the sins that you people have committed throughout your land.
4 A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude.
The [wonderful] land that I gave to you will no longer belong to you. I will tell your enemies to take you to a land that you do not know about, and you will become their slaves. [I will do that] because I am extremely angry [with you]; my being angry is [like] a fire that will burn forever.”
5 Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.
This is [also] what Yahweh says: “[I] will curse/condemn those who trust in human beings [to help them], those who rely on their own strength and turn away from me.
6 Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí.
They are like [dry] bushes in the desert, they are people who will not experience any good things. Those people will live in the barren desert in a salty area, where nothing grows.
7 Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.
But I am pleased with those who trust in [me], Yahweh, and who confidently expect [me to take care of them].
8 Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.
Those people are like [SIM] fruit trees that have been planted along a riverbank, trees that have roots that go down into the [wet ground beside] the water. They are trees whose leaves remain green when it becomes hot, trees that continue to bear fruit when there are many months in which there is no rain.
9 Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?
Human minds are extremely corrupt/deceitful, and you cannot change that. It is also completely impossible [RHQ] for anyone to understand that.
10 Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
But I, Yahweh, search what is in everyone’s inner being, and I examine what they are thinking. I will give all people rewards, what they deserve for what they have done.”
11 Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem.
[I, Jeremiah, agree, because I know that] people who become rich by doing things that are unjust are like birds that hatch eggs that they (did not lay/stole from another nest). So, when those people have lived only half of the years [that they expect to live], their wealth will disappear. Then [other people will realize that] those rich people have been foolish.
12 Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá.
Yahweh, your temple is [like] a glorious throne that is still on a high hill.
13 Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina.
You are the one whom [we] Israeli people confidently expect [to bless us], and all those who turn away from you will be disgraced. Their names will be written [only] in the dust, [and will soon disappear], because they have abandoned you, [who are like] [MET] a fountain where people obtain fresh water.
14 Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má.
Yahweh, [please] heal me, because [if you heal me], I will truly be healed. [If you] rescue me, I will truly be safe, because you are the [only] one whom I praise.
15 Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde.
People often ridicule me and say, “You tell us messages that you say came from Yahweh, but (why have the things that you predicted not happened?/those predictions have not come true!)” [RHQ]
16 Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest.
Yahweh, you [appointed me to take care of your people like] a shepherd [takes care of his sheep] [MET]; I have not abandoned that work, and you know that I have not [previously] wanted this time of disaster [to come to people who ridicule me]. And you know everything that I have said [MTY] [to your people].
17 Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení.
Do not cause me to be terrified! When disasters come/occur, you are the one to whom I will go to be safe.
18 Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je.
[So now], cause those who (persecute me/cause me to suffer) to be ashamed and dismayed, but do not [do things to me that will] cause me to be ashamed and dismayed. Cause them to be terrified! Do to them many things that will completely destroy them!
19 Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských,
This is what Yahweh said to me: “Go to the city gates in Jerusalem. [First] go to the gate where the kings of Judah go in and out of the city, and [then] go to each of the [other] gates.
20 A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto:
Say to the people [at each gate], ‘You kings of Judah and everyone [else] who is living in Jerusalem and all [you other people of] Judah who enter these gates, listen to this message from Yahweh!
21 Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské.
He says, “Listen to this warning carefully! [Stop doing work] on (Sabbath/our rest) days! Stop carrying loads through these gates [on those days]!
22 Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim.
Do not carry loads out of your houses or do any [other] work on Sabbath days! Instead, cause Sabbath days to be (holy/set apart for me). I commanded your ancestors to do that,
23 (Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.)
but they did not listen to me or obey me. When I did things to correct them, they stubbornly [IDM] refused to pay attention to what I said or to accept it.
24 Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla,
But I say that if you obey me, and if you do not carry loads through these gates [on Sabbath days] or do any other work on Sabbath days, and if you dedicate the Sabbath days to me,
25 Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost.
kings of Judah [MTY] and [their] officials will [continue to] go in and out of these gates. There will [always] be someone who is a descendant of [MTY] [King] David ruling [here] [MTY] in Jerusalem. Kings and their officials will go in and out of these gates, riding in chariots and on horses, and there will be people living in this city forever.
26 I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova.
And people will come [to Jerusalem] bringing offerings to be completely burned [on the altar] and [other] offerings. They will bring to the temple grain offerings and incense and offerings to thank [me]. People will bring those offerings from the towns in Judah and the villages near Jerusalem and from the land [where the tribe] of Benjamin [lives] and from the western foothills and from the desert in the south.
27 Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.
But if you do not pay attention to what I say, and if you refuse to dedicate the Sabbath days to me, and if you [continue to] carry loads through these gates into the city on Sabbath days, I will burn these gates completely. The fire will spread to the palaces, and no one will be able to put out that fire.”’”
