Jeremiáš 17
1 Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich,
Jehova Nyasaye wacho niya, “Richo mar Juda ondik gi kalamb chuma; ogor gi gima bith e chunygi, kendo e tunge kende mag misango miwangʼoe liswa.
2 Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých.
Kata mana nyithindgi paro kendegi mag misango miwangʼoe liswa, kod sirni mag Ashera mantie bath yiende motimo otiep, kendo e gode matindo motingʼore gi malo.
3 Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých.
Goda maduongʼ manie piny kod mwanduni gi nyak magi duto anami wasiki, kaachiel gi kuonde magi motingʼore gi malo, nikech richo manie pinyu duto.
4 A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude.
Kethou uwegi nomi nomau girkeni mane amiyou. Anami ubed wasumb wasiku e piny ma ok ungʼeyo, nimar usemedo mirimba, kendo enowangʼ nyaka chiengʼ.”
5 Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.
Ma e gima Jehova Nyasaye wacho: “Okwongʼ ngʼatno ma genone ni kuom dhano, ngʼatno mogeno kuom ringruok mondo omiye teko, kendo ma chunye aa kuom Jehova Nyasaye.
6 Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí.
Enochal ka bungu manie thim; ok enowinj maber ka ber obiro. Enodag kuonde motwo motimo ongoro, kama otimo chumbi maonge ngʼama odakie.
7 Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.
“To ogwedh ngʼatno moketo geno mare kuom Jehova Nyasaye, kendo oyie kuome.
8 Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.
Enochal gi yien mopidh but pi ma tiende nyaa e tiend aora. Ok obed gi luoro ka liet obiro; ite osiko mana ka ngʼich. Oonge gi parruok e higa mar oro kendo ok owe ma ok onyago olemo.”
9 Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?
Chuny en jawuond moloyo gik moko duto kendo ok nyal thiedhe. En ngʼa manyalo ngʼeye?
10 Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
“An Jehova Nyasaye ema anono chuny kendo apimo paro, mondo achiwne ngʼato kaluwore gi timne, kendo kaluwore gi kaka kite chalo.”
11 Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem.
Kaka winyo ma butno e tongʼ mane ok onywolo, e kaka ngʼatno mayudo mwandu gi yore ma ok kare. Ka nus ngimane oserumo, mwandune noweye, kendo gikone nonere malongʼo ni en ngʼama ofuwo.
12 Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá.
Kom duongʼ, motingʼ malo aa chakruok, e kama ler mar lemo marwa.
13 Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina.
Yaye Jehova Nyasaye, geno mar Israel, jogo duto mojwangʼi noyud wichkuot. Jogo molokoni ngʼegi nondik nying-gi e buru nikech gisejwangʼo Jehova Nyasaye, soko mar pi ngima.
14 Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má.
Changa, yaye Jehova Nyasaye, kendo anachangi; resa kendo anaresra, nimar in kendi ema apaki.
15 Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde.
Gisiko ka giwachona ni, “Ere wach Jehova Nyasaye? Dak otimre sani!”
16 Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest.
Pok aweyo bedo jakwath mari; ingʼeyo ni pok agombo odiechiengʼ mar thagruok. Gima wuok e dhoga ingʼeyo.
17 Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení.
Kik ilokrina masira; in e kar pondana e kinde mar thagruok.
18 Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je.
Mad jogo masanda ne wichkuot, to an kik wiya kuodi; mad gibed gi bwok maduongʼ to an kik ibwoga. Kel gigi kuomgi e kinde mar masira; kethgi gi kethruok manyadiriyo.
19 Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských,
Ma e gima Jehova Nyasaye nowachona: “Dhi kendo ichungʼ e dhorangach miluongo ni dhoranga ji, kama ruodhi mag Juda donjogo kendo wuok godo oko; chungʼ bende e rangeye duto mag Jerusalem.
20 A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto:
Wachnegi, ‘Winj wach Jehova Nyasaye, yaye ruodhi mag Juda kod jo-Juda duto gi ngʼato angʼata modak e Jerusalem madonjo gie rangeyegi.
21 Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské.
Ma e gima Jehova Nyasaye wacho: Bed motangʼ ma kik itingʼ misigo chiengʼ Sabato kata ikele kokalo e rangeye mag Jerusalem.
22 Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim.
Kik ukel misike koa ei uteu kata timo tich moro chiengʼ Sabato, to rit chiengʼ Sabato maler, mana kaka ne achiko kwereu.
23 (Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.)
Kata kamano ne ok gichiko itgi kata winja; tokgi ne tek ta ma ok ginyal winjo wach kata winjo puonj.
24 Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla,
To ka inyalo bedo motangʼ kiluora, Jehova Nyasaye owacho, kendo onge misigo mikadhogo dhoranga dala maduongʼni chiengʼ Sabato, to irito chiengʼ Sabato maler ma ok itimo tich moro chiengʼno,
25 Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost.
eka ruodhi mabet e kom duongʼ Daudi nobi kakalo e rangeye mag dala maduongʼni gi jotendgi. Gin kod jotelo mag-gi ginibi ka giriembo geche kod farese, ka gin kaachiel gi jo-Juda kod jogo modak e Jerusalem, kendo dala maduongʼni enodage nyaka chiengʼ.
26 I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova.
Ji nobi koa e dala mag Juda kod mier molworo Jerusalem, koae gwengʼ Benjamin gi tiend gode matindo ma yo podho chiengʼ, koa e piny manie gode matindo kod Negev, ka gikelo misango miwangʼo pep kod misengini mamoko, chiwo mag cham, ubani gi chiwo mag goyo erokamano e od Jehova Nyasaye.
27 Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.
To ka ok umiya luor mondo urit Sabato maler ma ok utingʼo misigo ka udonjo e rangeye Jerusalem chiengʼ Sabato, to anamok mach ma ok tho e rangeye mag Jerusalem manowangʼ kuondegi mochiel motegno.’”
