Jeremiáš 17
1 Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich,
猶大的罪是用鐵筆記下來的，用鑽石尖刻在他們的心坎上和他們的祭壇上，好叫他們的子孫記得他們在高崗上，青綠樹下和平原的山上，
2 Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých.
設立了祭壇和神木。
3 Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých.
你的財產和所有的寶藏，我必使人掠奪，以抵償你在全境內犯過的一切罪惡。
4 A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude.
我必由你手中撤回我賜與你的產業，叫你在不相識的地方給你敵人為奴，因為我的怒火已燃起，將永遠不熄。
5 Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.
上主這樣說：「凡信賴世人，以血肉的人為自己的臂膊，決心遠離上主的人，是可咒罵的!
6 Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí.
他必像在曠野中的檉柳，即使來到，一點也不覺察，只住在乾燥處，滿含鹽質無人居住之地。
7 Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.
凡信賴上主，以上主作倚靠的人，是可祝福的；
8 Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.
他必像一株栽在水邊的樹木，生根河畔，不怕災熱的侵擊，枝葉茂盛，不愁旱年，不斷結實。
9 Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?
人心最狡滑欺詐，已不可救藥；誰能透識﹖
10 Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
我上主透察人心，考驗肺腑，依照各人的行徑和作為的結果，給人酬報。
11 Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem.
誰不以正義積聚財物，就像一隻鷓鴣孵化不是自己產的卵，中途必要拋棄；結果，還是自己糊塗。
12 Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá.
我們聖所的地方，從起初就是設在崇高之處的光榮實座。
13 Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina.
上主，以色列的希望! 凡離棄你的，必要蒙羞；上主，凡離棄你的，必被記錄在地上，因為他們離棄了活水的泉源。
14 Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má.
上主，求你醫治我，我必能痊愈；你拯救我，我必能獲救，因為你是我的榮耀。
15 Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde.
看，世人對我說：上主的話在哪裏﹖讓它來吧!
16 Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest.
我沒有強迫你加害，也沒有期望災禍的日子；你知道：凡出自我口的，都先向你面陳過。
17 Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení.
請你不要成為我的恐怖，你原是我患難之日的避難所。
18 Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je.
願迫害我的人蒙羞；而不是我驚慌；請你給他們招來災禍的日子，以雙倍的毀滅，消滅他們。
19 Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských,
上主這樣對我說：「你去立在猶大出入的本雅明門前，立在耶路撒冷各門前，
20 A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto:
向他們說：猶大的君王、全體猶大人和耶路撒冷居民，即由這門進來的，他們聆聽上主的話!
21 Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské.
上主這樣說：你們應該小心，不要在安息日擔運重載，進入耶路撒冷的城門。
22 Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim.
不要在安息日從你們的家裏擔運重載；不要做任何工作，卻要按照我給你們祖先所吩咐的，聖化安息日。
23 (Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.)
他們不但不側耳傾聽，反而硬著頭頸，不願依從，不願受教。
24 Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla,
設若你們認真聽從我──上主的斷語──在安息日，不將重擔搬進這城門，卻聖化安息日，不做任何工作；
25 Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost.
那麼，坐在達味實座上的君王和王侯，便會乘車騎馬，與自己的公卿、猶大人和耶路撒冷的居民，從這槷的門進來；這城必永遠有人居住；
26 I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova.
人們從猶大各城、耶路撒冷四週、本雅明地、平原、山地和南方前來，帶著全燔祭。犧牲、素祭和乳香，在上主的殿裏奉獻感恩祭。
27 Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.
但是，我不聖化安息日，反在安息日擔運重載，進入耶路撒冷的城門，我必在城門口放火，吞滅耶路撒冷的宮殿，決不熄滅。
