Jeremiáš 17
1 Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich,
Pakaiyin aseiye, “Judahte chonset hi, thih-mol hemtah khat’a kijih’a, chule songmantam ning-hem khat’a kijih’a, song bang’a tah alungsung uva chu kijihlut peh’a, chule amaicham phung ningho’a kigeilult peh ahitauve’’ ati.
2 Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých.
Molvum tin leh thingphung tin’a, asemdoh u milim doi pathen maicham leh Ahsherah pathenu melchihna kitunna min jouse, achateu kisen acheuvin chibai agaboh jiuve.
3 Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých.
Hijeh’a chu, nagamsung uva nahaona jouseu leh nakholdoh jouseu, chuleh na maicham phung jouseu chu, nachonset jeh uva, namelmateu khut’a kapehdoh diu nahitauve.
4 A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude.
Chule nagoulo dinga kapehdohsa jong chu nangma khut’a kon’a kitoldoh’a nalhaso ding ahi. Keiman namelmate khut’a kapehdoh ding, nangman nahetkhah louhel gam’a sohchang a naumding ahi. Ajeh chu, kalunghanna meikou bangin akou jengtan, aitih’a kou jing ding ahitai.
5 Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.
Pakaiyin aseiye, “Pakaiya kon’a alungthim kiheimanga, mihem’a kisonga chuleh mihem thahat kisonpi hochu gaosap changhen, ati.
6 Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí.
Hitobang michu, nelgam’a hamphung keh tobangbep ahiuvin, kinepna ding ima aneipouve. Amaho chu gamthip leigo lah’a cheng hidiu, mihem chenna theilou chilei lah’a cheng hidiu ahi.
7 Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.
Amavang, koi hileh, Pakaiya kingaiya, chule akinepna leh akisonna Pakai hijingpa chu anunnom ahi.
8 Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.
Amaho chu luipanga thingphung keh tobangm twi lah’a thuhtah’a ajung kholut’a hingjing tobang ahiuve. Hitobang thingphung chun, nipilai nisat ding leh gotwi lhahlou ding agingpoi. Aphatseh in ana ahingjing in chule aphatchan agadoh jing in ahi, ati.
9 Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?
Mihem lungsung hi, adang jouse sanga phatlouna leh lheplhahna dimset a, sea ahitai. Mihem lungsung hekhen them ding koiham?
10 Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.
Amavang, kei Pakaiyin miho lunggil jouse kakhol toh jin, achonnau dungjuiyin kape cheh jin ahi.
11 Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem.
Adihlouva sum mkua haodohpa chu, athah louhel midang twi oppeh tobang ahi. Ama chu ahin hoilai tah’a, ahaona ho hung'ah mang ding; Achaina le, achunga vaichatna leh ngolna hung chu ding ahi.
12 Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá.
Amavang, na laltouna tonsot’a umjing chu, sangtah le loupitah ahin, keihon nangma chibai kaboh jing uve.
13 Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina.
Vo Pakai, Israel mite kinepna! Nanga kon’a kiheimanga nadalha ho abon'uva kijumso diu ahi. Ajeh chu, amahon Pakai anungsun’uva, hinna twinah jong adalhah tah jeh’un, amaho leivui lah a kivui diu ahitai.
14 Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má.
Vo Pakai, keima neidam sah in, chutile damtheng tange, neihuhhing in chutileh hinna tahbeh kachan ding ahi. Chuteng keiman nang jeng bou kavahchoi ding nahi.
15 Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde.
Vetan, mihon ei-enghouvun, kajah’a “Pakaiya kon naphondoh ho chu iti hitam? Ibol’a nathusei ho guilhung lou ham?’’ atiuve.
16 Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest.
Pakai, namite chingtup’a neipansahna katong jing e. Namite chunga thohgimna alhun ding kadeipoi. Kakamsung sohsa kathusei ho abon’a nahetsoh ahi.
17 Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení.
Pakai, kichat tijat umtah in neibol hih in! Ajeh chu nikhophalou hunglhun nia, kakiselna leh kakinepna nangbou nahi.
18 Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je.
Keima bolsea pangho chunga jum le ja lhunsah in, Amavang keiman jum le ja kathoh ding ho’a konin neihuh doh in. Amaho chung joh’a tijat naleh manthahna, alenia nasajon lhunsah in.
19 Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských,
Pakaiyin kajah’a hitin aseiye, “Chenlang Jerusalem khopi kelkot phung jousea gadingin. Amasan Judah lengte lut leh potna kelkot’a gadingin; chujoule kelkot dangho jong gakhol suh in.’’
20 A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto:
Miho jouse henga seiyin, “Judah lengte leh Jerusalem a cheng Judah mite jouse, hiche hi, Pakai thusei ahi, ngaiyun.’’
21 Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské.
Pakaiyin hitin aseiye, “Nahinkho diuvin kigingphauvin, kasei hi ngaiyun. Sabbath nikhon Jerusalem kelkot ho’a, na sumkol veinau thilho pohlut leh pohdoh bol hih un.
22 Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim.
Sabbath nikho’n nangma insung cheh’a jong, natong hih un. Amavang, napu napateu henga thupeh kapehsa bangin, Sabbath nikho chu atheng in nit jing un.’’
23 (Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.)
Ahinlah, amahon kathusei hi angaipouve. Louchal tah in aum uvin, kathupeh jouse donlouvin akoi uve.
24 Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla,
Pakaiyin hitin aseiye, “Amavang, nanghon kathupeh chengse najui uva, Sabbath nikho chu theng tah’a nanit dingu ahi. Hiche nikhole kelkot dunga thil napoh le lou diu, chule na natohlou diu ahi.
25 Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost.
Chutengle, lengho leh achapateu kelkot hoa chu lutle potle jing diu, chule leng David laltouna chu alah uva umjing ding ahi. Lengho leh achapateu chu kangtalai leh sakol chunga tou’uva, Judah mipite toh kilhonlut le jing diu ahitai.
26 I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova.
Chutah le, Jerusalem kimvel’a kon, Judah gamsung leh Benjamin gamsung khopi jousea kon, thinglhang gam’a kon, chule Negep gam’a kon in, mipi tamtah hung kikhom uvintin, amahon govam thilto, kilhaina gamtha, chang le bego thilto chule thangvahna thilto tampi, Pakai houin sung a ahinpohlut diu ahi.
27 Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.
Amavang, nanghon kathusei na ngaidauva, chule Sabbath nikho chu atheng’a nanit lou’uleh; Chule Sabbath nikho’a jong, Jerusalem kelkot dunga nikho dang banga, nathil hou napohlut leuleh; Veuvin, keiman kelkot phung dunga mei kahal ding, hichua leng inpiho geiya akahlhah ding, koiman aphelmit joulou hel ding ahi,’’ati.
