Jeremiáš 17

1 Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich,

Judah zaehaih loe sum cacung, diamond thlung kamsum hoiah tarik pae boeh, na hmaicam takiinawk nuiah tarik ih baktiah nihcae palung thungah tarik pae boeh;

2 Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých.

a caanawk mah doeh maesom nui ih kahing thingnawk taengah, angmacae ih hmaicamnawk to suek o moe, thing hoi sak o cop ih krangnawk to bok o.

3 Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých.

Aw kai ih mae, azawn ih hmuenmaenawk, na tawnh ih tacongnawk hoi na prae thungah zae sak haih hmuensangnawk boih to na misanawk ban ah ka paek han boeh.

4 A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude.

Kang paek ih qawk to na pathlong ving tih boeh; kadueh thai ai palung ka phuihaih hmai baktiah angqong hanah na sak pongah, na panoek ai ih prae ah na misanawk ih misong ah kang suek han.

5 Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho.

Angraeng mah hae tiah thuih; Angraeng khae hoi poek amkhraeng ving moe, minawk oep lat kami, taksa thacakhaih oep kami loe kasae tongh kami ah oh.

6 Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí.

Anih loe long karoem ahmuen ih thing kazaek baktiah oh, khosak hoihaih hnu mak ai; anih loe kami om ai paloi long hoi praezaek ahmuen ah khosah tih.

7 Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.

Toe Angraeng khaeah amha moe, anih oephaih tawn kami loe tahamhoih.

8 Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce.

Anih loe tui taengah thling moe, tuipui ah tangzun pakhrah, ni kana panoek ai, aqam kahing poe, khokha naah mawnhaih tawn ai, boeng ai ah kathai, thing baktiah om tih.

9 Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu?

Palung loe hmuennawk boih thungah aling thaih koek ah oh; poekhaih doeh set parai, mi mah maw anih to panoek thai tih?

10 Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho.

Kai, Angraeng loe kami boih a caeh o haih loklam baktih, a sak o ih hmuen baktih toengah paek hanah, poekhaih to ka khet moe, palungthin to ni ka caek.

11 Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem.

Toenghaih loklam hoi na ai ah hmuenmae pakrong pongah, angraeng kami loe acaa khaek thai mak ai, angmah ih tadui awh ai tavaa baktiah ni oh; a hinghaih saning ahap phak naah, minawk mah caeh o taak tih, anih amthuhaih loe hnukkhuem ah amtueng tih.

12 Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá.

Tangsuek hoi kaom lensawk kasang angraeng tangkhang loe, kaicae ih hmuenciim ah oh.

13 Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina.

Aw Angraeng, Israel caanawk oephaih, Nang pahnawt kaminawk boih loe azathaih tong o tih; ka thuih ih lok angqoi taak kaminawk loe hinghaih tuibap ah kaom, Angraeng to pahnawt o ving pongah, long ah ahmin tarik o tih.

14 Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má.

Aw Angraeng, ka nathaih hae hoisak ah; to tih nahaeloe ngan ka tui tih boeh; na pahlong ah, to tih nahaeloe pahlong ah ka om tih, nang loe ka pakoehhaih ah na oh.

15 Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde.

Khenah, nihcae mah kai khaeah, Angraeng ih lok loe naa ah maw oh? Vaihi akoep lai nasoe, tiah ang naa o.

16 Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest.

Kai loe nang hnuk ah kabang zaehoikung ah oh hanah kang aek ai; kai loe tahamsethaih ani koeh ai kami ah ka oh, tiah na panoek; ka pakha hoi tacawt lok loe na hmaa ah oh.

17 Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení.

Kai han zit koi hmuen ah om hmah; kam rohaih niah nang loe ka buephaih ah na oh.

18 Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je.

Kai pacaekthlaek kaminawk loe azathaih tong o nasoe, toe kai loe azathaih na tongsak hmah; nihcae to zithaih hoiah koisak ah, toe kai loe ziisak hmah; nihcae nuiah amrohaih ani to phasak ah loe, nihcae to alet hnetto amrohaih phasak ah.

19 Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských,

Angraeng mah kai khaeah hae tiah thuih; Caeh ah loe, Judah siangpahrangnawk akunhaih hoi tacawthaih khongkha, nawktanawk ih khongkha hoi Jerusalem ih khongkhanawk boih ah angdoe ah,

20 A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto:

nihcae khaeah, Hae khongkha hoiah akun, Judah siangpahrangnawk, Judah kaminawk boih, Jerusalem ah kaom kaminawk boih, Angraeng ih lok hae tahngai oh;

21 Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské.

Angraeng mah hae tiah thuih; Sabbath niah kazit hmuen to phaw o hmah, Jerusalem khongkha thung hoiah kawbaktih hmuen doeh sin han ai ah, acoe oh:

22 Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim.

Sabbath niah imthung hoi kazit hmuen to phaw o hmah, tok doeh sah o hmah, nam panawk khaeah ka thuih pae ih lok baktih toengah, Sabbath ni to kaciim ah zaa oh.

23 (Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.)

Toe nihcae mah tahngai o ai, naa doeh patueng o ai; a thaih o han ai, thuitaekhaih lok talawk o han ai ah, tahnong to amtaak o sak.

24 Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla,

Toe Angraeng mah hae tiah thuih; ka lok hae na tahngaih o moe, Sabbath niah hae khongkhanawk hoiah kazit hmuen na sin o ai, toksah ai ah Sabbath ni to kaciim ah na zah o nahaeloe,

25 Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost.

David ih angraeng tangkhang pongah anghnu, siangpahrang hoi siangpahrang capanawk, hrang lakok hoi hrang angthueng kaminawk, angmacae hoi angmacae ukkung angraengnawk, Judah kaminawk hoi Jerusalem ah kaom kaminawk loe, hae khongkhanawk hoiah akun o tih, hae vangpui doeh dungzan khoek to cak poe tih.

26 I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova.

Judah avang, Jerusalem taeng ih avang, Benjamin prae ih avang, tangtling ah kaom avang, mae nui hoi aloih bang prae ah kaom kaminawk loe Angraeng ih im ah angzo o tih. Nihcae loe angbawnhaih congca, hmai angbawnhaih, moi angbawnhaih, hmuihoih angbawnhaih, pakoeh angbawnhaih to sin o tih.

27 Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.

Toe Sabbath niah hmuen phawh moe, Jerusalem khongkha ah akun pacoengah, Sabbath ni to kaciim ah zah han oh; ka paek ih lok to tahngai ai nahaeloe, to ih khongkhanawk to hmai hoiah ka thlaek han, kadueh thai ai hmai mah Jerusalem angraeng ohhaih ahmuennawk to kang boih tih, tiah Angraeng mah thuih.