Jeremiáš 15
1 Tedy řekl Hospodin ke mně: Byť se postavil Mojžíš i Samuel před oblíčejem mým, nikoli srdce nemohu míti k lidu tomuto. Pusť je ode mne, a nechť jdou pryč.
Eka Jehova Nyasaye nowachona kama: “Kata dabed ni Musa gi Samuel ema nyalo chungʼ e nyima, to ok anyal weyonegi richogi. Golgi oko e nyima! Wegi gidhi!
2 A řeknou-liť: Kam bychom šli? tedy díš jim: Takto praví Hospodin: Kdo k smrti, na smrt, a kdo k meči, pod meč, a kdo k hladu, k hladu, a kdo k zajetí, do zajetí.
To ka gipenji ni, ‘Ere kama wanyalo dhiyoe?’ To nyisgi ni, ‘Ma e gima Jehova Nyasaye wacho: “‘Mago matho ochomo, tho nonegi; mago ma ligangla ochomo, noneg gi ligangla; to mago ma kech ochomo, kech nonegi; to mago ma twech ochomo, noter e twech.’”
3 Představím zajisté jim to čtvero, dí Hospodin: Meč k zmordování, a psy, aby je rozsmýkali, a ptactvo nebeské i zvěř zemskou, aby je sežrala a zkazila.
Jehova Nyasaye owacho niya, “Abiro oro masiche angʼwen mopogore opogore, ma gin ligangla mar nek kod guogi maywayo gi mabor gi winy mafuyo e kor polo gi ondiegi mag bungu mondo okidhgi kendo tiekogi.
4 A musejí se smýkati po všech královstvích země příčinou Manassesa syna Ezechiášova, krále Judského, pro ty věci, kteréž páchal v Jeruzalémě.
Anami pinjeruodhi duto mag piny bed gibuok kuomgi nikech gima Manase wuod Hezekia ruodh Juda notimo e Jerusalem.
5 Nebo kdo by se slitoval nad tebou, Jeruzaléme? A kdo by tě politoval? Aneb kdo by přišel, aby se zeptal, jakť se vede?
“Ere ngʼama nokechi, yaye Jerusalem? Ere ngʼama biro ywagi? Ere ngʼama nochungʼ ma penji kaka idhi?”
6 Tys opustil mne, dí Hospodin, odšels nazpět; protož vztáhnu ruku svou na tebe, abych tě zkazil. Ustal jsem, želeje.
Jehova Nyasaye owacho niya, “Isedaga. Isiko mana kibaro iweyo yo. Omiyo anaket lweta kuomi kendo tieki; ok anatimni ngʼwono kendo.
7 Protož přetříbím je věječkou skrze brány země této, na sirobu přivedu a zkazím lid svůj, nebo se od cest svých nenavracují.
Anapiedhgi gi odhech pietho e dhorangeye mag dala maduongʼ mar piny. Anakel lit kod kethruok ne joga, nimar gitamore loko yoregi.
8 Větší bude počet vdov jeho než písku mořského. Přivedu na ně, na matky, na mládence zhoubce i v poledne; způsobím to, aby náhle připadli na to město, i budou zděšeni.
Anami mon ma chwogi otho mag-gi bedo mathoth moloyo kwoyo manie dho nam. E odiechiengʼ tir anakel ngʼama nego mana rowere; kendo apoya nono anakelnegi lit kod bwok maduongʼ.
9 Zemdlí i ta, kteráž rodívala po sedmerém; vypustí duši svou, zapadne jí slunce ještě ve dne, hanbiti a styděti se bude. Ostatek pak jich vydám pod meč před oblíčejem nepřátel jejich, dí Hospodin.
Miyo man-gi nyithindo abiriyo nobed mool matho. To chiengʼ marienyne nopodhi kapod en odiechiengʼ; wiye nokuodi kendo chunye nochandre. Ananeg jogo motony gi ligangla, e nyim wasikgi,” Jehova Nyasaye owacho.
10 Běda mně, matko má, že jsi mne porodila, muže sváru a muže různice vší zemi. Nepůjčoval jsem jim, aniž mi oni půjčovali, a každý mi zlořečí.
Wuololo, minwa, angʼo momiyo ne inywola, an ngʼat ma piny ngima piemgo kendo kedogo! Pok aholo ngʼato kata an bende pok ohola, to kata kamano ji duto kwongʼa.
11 I řekl Hospodin: Zdaliž tobě, kterýž pozůstaneš, nebude dobře? Zdaliž nebudu tvým zástupcím u nepřítele v čas trápení a v čas ssoužení?
Jehova Nyasaye nowacho, “Adier anaresi gi gima omiyo maber; adier anami wasiki sayi, e kinde mag masira kod kinde mag thagruok.
12 Zdaliž železo poláme půlnoční železo a ocel?
“Bende dhano nyalo turo chuma, chuma moa yo nyandwat kata mula?
13 Jmění tvé, ó Judo, i poklady tvé vydám v rozchvátání darmo, po všech končinách tvých, a to pro všelijaké hříchy tvé.
“Mwandu magu kod mago ma ukano anachiw mondo yaki, maonge chudo, nikech richo magu duto e pinyu mangima.
14 A způsobím to, že musíš jíti s nepřátely svými do země cizí, když oheň zanícený v prchlivosti mé na vás pálati bude.
Anaketu ubed wasumbini ne wasiku e piny ma ok ungʼeyo, nimar mirimba biro moko mach mabiro wangʼou.”
15 Ty znáš mne, Hospodine, rozpomeň se na mne, a navštěv mne, a pomsti mne nad těmi, kteříž dotírají na mne. Shovívaje jim, nezachvacuj mne; věz, že snáším pro tebe pohanění.
In ingʼeyo, yaye Jehova Nyasaye; para kendo konya. Chul kuor ne joma sanda. Isenano koda omiyo kik iweya; par kaka osesanda kochaya nikech in.
16 Když se naskytly řeči tvé, snědl jsem je, a měl jsem slovo tvé za radost a potěšení srdce svého, poněvadž jsi ty mne povolal sám, ó Hospodine Bože zástupů.
Ka wechegi nobiro, ne achamogi; ne gin morna, kendo ilo mar chunya, nimar iluonga gi nyingi, yaye Jehova Nyasaye Maratego.
17 Nesedám v radě posměvačů, aniž pléši; pro přísnost tvou samotný sedám, nebo prchlivostí naplnils mne.
Ne ok abedo e kanyakla mar jojaro, ne ok atimo nyasi kodgi; to ne abedo kenda nikech lweti ne ni kuoma kendo ne ipongʼa gi mirima.
18 Proč má býti bolest má věčná, a rána má smrtelná, kteráž se nechce zhojiti? Proč mi býti máš naprosto jako oklamavatelný, jako vody nestálé?
Angʼo momiyo rem mara ok rum kendo adhonda lich ma ok nyal thiedhore? Bende inyalo bedona ka aora modwono, mana ka soko motwo?
19 Protož takto praví Hospodin: Jestliže se obrátíš, také tě zase obrátím, abys stál před oblíčejem mým; oddělíš-li věc drahou od ničemné, jako ústa má budeš. Nechť se oni obrátí k tobě, ty pak neobracej se k nim.
Emomiyo ma e gima Jehova Nyasaye wacho: “Ka ilokori iweyo richoni, anaduogi mondo itina; ka iwacho weche mowinjore, ma ok manono, to ni inibed ngʼat ma wuoyo e loya. We jogi oduog ira, to in kik idog irgi.
20 Nebo jsem tě postavil proti lidu tomuto jako zed měděnou pevnou. Kteříž bojovati budou proti tobě, ale neodolají tobě; nebo já jsem s tebou, abych tě vysvobozoval a vytrhoval, dí Hospodin.
Anaketi ibed ohinga ne jogi, ohinga moger motegno mar mula; giniked kodi to ok gini loyi, nimar an kodi mondo akonyi kendo resi,” Jehova Nyasaye owacho.
21 Vytrhnu tě zajisté z rukou nešlechetníků, a vykoupím tě z ruky násilníků.
“Anaresi e lwet joma timbegi mono kendo akonyi e lwet joma ger.”
