Jeremiáš 14
1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi o suchu.
LEUM GOD El kaskas nu sik ke sie pacl in tuka.
2 Kvíliti bude země Judská, a brány její zemdlejí, smutek ponesou na zemi, a naříkání Jeruzaléma vzejde.
“Judah el muta in asor; Wanginla ma orek ke mutunpot lun siti we. Mwet lal uh ona in fohk uh in asor, Ac Jerusalem el wowoyak in suk kasru.
3 Také nejznamenitější z nich rozsílati budou i nejšpatnější své pro vodu. Přijdouce k čisternám, a nenaleznouce vody, navrátí se s nádobami svými prázdnými, hanbíce a stydíce se; protož přikryjí hlavu svou.
Mwet leum uh supwala mwet kulansap lalos in ut kof; Elos som nu ke nien kof Tusruktu wangin kof we. Elos foloko ac wangin koanon mwe neinyuk kof lalos. Ke sripen elos fohsak ac mwekinla, Elos okanla mutalos.
4 I oráči stydíce se, přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé, proto že deště nebude na zemi.
Mwet orek ima uh arulana supwarla, Ac afinya mutalos Ke sripen wanginna af, Ac infohk uh paolana.
5 Anobrž i laň na poli, což porodí, opustí; nebo mladistvé trávy nebude.
Soko deer mutan isusla inimae Ac sisla natu natul ac som, Mweyen wanginna mah.
6 A divocí oslové stojíce na vysokých místech, hltati budou vítr jako draci; přehledí se oči jejich, nebo nebude žádné trávy.
Donkey lemnak uh tu fin mangon inging uh Ac mongolos tuhyak ke mal, oana kosro jackal. Ohkla mutalos Mweyen wangin mwe mongo nalos.
7 Ó Hospodine, poněvadž nepravosti naše svědčí proti nám, slituj se pro jméno své. Nebo mnohá jsou odvrácení naše, toběť jsme zhřešili.
Mwet luk elos wowoyak nu sik ac fahk, ‘Ma koluk lasr finne fal in liskutla, LEUM GOD, kasre kut oana ke kom wulema. Kut forla liki kom pacl pus; Kut orekma koluk lain kom.
8 Ó naděje Izraelova, vysvoboditeli jeho v čas ssoužení, proč býti máš jako příchozí v této zemi, a jako pocestný stavující se na noclehu?
Kom mukena pa mwe finsrak lun mwet Israel, Kom na pa molikutla liki mwe ongoiya. Efu kom ku oana sie mwetsac in facl sesr, Oana sie mwet fufahsryesr su muta yorosr ke fong se na?
9 Proč se ukazuješ jako muž ustalý, jako silný, kterýž nemůže vysvoboditi? Všaks ty u prostřed nás, Hospodine, a jméno tvé nad námi vzýváno jest; neopouštějž nás.
Efu kom oana sie mwet ma lut ke ma sikyak uh, Oana sie mwet mweun ma tia ku in kasru? LEUM GOD, kom muta inmasrlosr! Eteyuk kut lah kut mwet lom; Nimet siskutla.’”
10 Takto praví Hospodin o lidu tomto: Tak milují toulky, noh svých nezdržují, až Hospodin nemá v nich líbosti, a nyní zpomíná nepravost jejich, a navštěvuje hříchy jejich.
Pa inge ma LEUM GOD El fahk ke mwet inge: “Elos lungse in kaingla likiyu, ac tia sifacna karingin ouiyalos. Ke ma inge, nga tia insewowo selos. Nga fah esam orekma tafongla lalos, ac kalyaelos ke sripen ma koluk lalos.”
11 Potom řekl ke mně Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrému.
LEUM GOD El fahk nu sik, “Nik kom siyuk sik in kasru mwet inge.
12 Když se postiti budou, já nikoli nevyslyším volání jejich, a když obětovati budou obět zápalnou a suchou, já nikoli neoblíbím sobě těch věcí, ale mečem a hladem a morem já do konce zhubím je.
Elos finne lalo, nga fah tia lohng pusren tung lalos. Elos finne oru mwe kisa firir ac mwe kisa wheat nu sik, nga ac fah tia engan kac. A nga fah onelosi ke mweun ac ke sracl ac ke mas.”
13 Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, tito proroci říkají jim: Neuzříte meče, a hlad nepřijde na vás, ale pokoj pravý dám vám na místě tomto.
Na nga fahk, “LEUM GOD Fulatlana, kom etu lah mwet palu elos fahkang nu sin mwet uh lah ac fah wangin mweun ku sracl, mweyen elos fahk mu kom wulela tari mu ac fah oasr misla mukena in facl sesr uh.”
14 I řekl Hospodin ke mně: Lež prorokují ti proroci ve jménu mém. Neposlalť jsem jich, aniž jsem přikázal jim, anobrž aniž jsem mluvil k nim. Vidění lživé a hádání, a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám.
Na LEUM GOD El topuk, “Mwet palu elos kaskas kikiap Inek. Nga tiana supwalos, ac nga tia sapkin elos in oru kutena ma, ku fahkang kutena ma nu selos. Aruruma elos fahk uh tia ma sik. Kas in palu lalos ma na elos sifacna kinauk ac wanginna sripa.
15 Protož takto praví Hospodin o prorocích, kteříž prorokují ve jménu mém, ješto jsem já jich neposlal, a kteříž říkají: Meče ani hladu nebude v zemi této: Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou.
Nga, LEUM GOD, fahk nu sum ma nga ac oru nu sin mwet palu ingan su nga tia supu a elos kaskas Inek, ac fahk mu mweun ac sracl fah tia sun facl se inge. Nga fah onelosi ke mweun ac ke sracl.
16 Lid pak ten, jemuž oni prorokují, rozmetán bude po ulicích Jeruzalémských hladem a mečem, aniž bude, kdo by je pochovával, je, manželky jejich, a syny jejich, a dcery jejich. Tak vyleji na ně nešlechetnost jejich.
Ac funu mwet ma elos fahk ma inge nu se, ac fah anwuki pac elos ke mweun ac ke sracl. Manolos ac fah sisilana ke inkanek Jerusalem. Ac fah wangin mwet in puknelosi. Ma inge ac sikyak nu selos nukewa — mukul, mutan, ac tulik. Nga ac fah oru nu selos fal nu ke ma koluk lalos.”
17 Protož rciž jim slovo toto: Z očí mých tekou slzy dnem i nocí bez přestání; nebo potřína bude velmi velice panna dcera lidu mého ranou náramně bolestnou.
LEUM GOD El sapkin nu sik in fahkang nu sin mwet uh ke asor luk. Na nga fahk: “Lela sroninmutuk in soror ke len ac fong. Lela nga in tia tui ke tung, Mweyen acn virgin nutik — su mwet luk — arulana kinkineta Ac apkuran in misa.
18 Vyjdu-li na pole, aj, tam zbití mečem; pakli vejdu do města, aj, tam nemocní hladem. Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají.
Ke nga illa nu likin siti uh, Nga liye monin mwet anwuki ke mweun. Ke nga som nu in siti srisrik, Nga liye mwet misa ke masrinsral. Mwet palu ac mwet tol uh oru na orekma lalos, Tusruktu elos tia etu ma elos oru.”
19 Zdaliž do konce zamítáš Judu? Zdali Sion oškliví sobě duše tvá? Proč nás biješ, tak abychom již nebyli uzdraveni? Èekáme-li pokoje, a aj, nic dobrého pakli času uzdravení, a aj, hrůza.
LEUM GOD, ya kom ngetla na pwaye liki Judah? Ya kom srunga mwet Zion? Efu kom ku puok kut Pwanang kut apkuran in misa? Kut suk misla, a wangin ma wo sikyak; Kut finsrak mu kut ac kwela, a mwe aksangeng mukena pa kut liye.
20 Poznávámeť, Hospodine, bezbožnost svou i nepravost otců svých, že jsme hřešili proti tobě.
Kut orekma koluk lain kom, LEUM GOD; Kut fahkak ma koluk lasr sifacna Ac ma koluk lun mwet matu lasr.
21 Nezamítejž pro jméno své, nezlehčuj stolice slávy své; rozpomeň se, neruš smlouvy své s námi.
Esam wuleang lom ac nimet ngetla liki kut; Nimet akmwekinye acn Jerusalem, Acn sin tron wolana lom. Karinganang wuleang se kom orala inmasrlosr, ac tia kunausla.
22 Zdaliž jsou mezi marnostmi pohanskými ti, kteříž by déšť dávali? A zdaliž nebesa dávají přívaly? Zdaliž ty nejsi sám, Hospodine, Bůh náš? Protož na tebeť očekáváme, nebo ty působíš všecko to.
Ma sruloala uh tia ku in supwama af; Pukunyeng uh tia ku in sifacna oru in afi. Kom na pa oru ma inge, Pwanang kut filiya finsrak lasr in kom, LEUM GOD lasr.
