Jeremiáš 14
1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi o suchu.
耶和华论到干旱之灾的话临到耶利米：
2 Kvíliti bude země Judská, a brány její zemdlejí, smutek ponesou na zemi, a naříkání Jeruzaléma vzejde.
犹大悲哀，城门衰败。 众人披上黑衣坐在地上； 耶路撒冷的哀声上达。
3 Také nejznamenitější z nich rozsílati budou i nejšpatnější své pro vodu. Přijdouce k čisternám, a nenaleznouce vody, navrátí se s nádobami svými prázdnými, hanbíce a stydíce se; protož přikryjí hlavu svou.
他们的贵胄打发家僮打水； 他们来到水池， 见没有水，就拿着空器皿， 蒙羞惭愧，抱头而回。
4 I oráči stydíce se, přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé, proto že deště nebude na zemi.
耕地的也蒙羞抱头； 因为无雨降在地上， 地都干裂。
5 Anobrž i laň na poli, což porodí, opustí; nebo mladistvé trávy nebude.
田野的母鹿生下小鹿，就撇弃， 因为无草。
6 A divocí oslové stojíce na vysokých místech, hltati budou vítr jako draci; přehledí se oči jejich, nebo nebude žádné trávy.
野驴站在净光的高处，喘气好像野狗； 因为无草，眼目失明。
7 Ó Hospodine, poněvadž nepravosti naše svědčí proti nám, slituj se pro jméno své. Nebo mnohá jsou odvrácení naše, toběť jsme zhřešili.
耶和华啊，我们的罪孽虽然作见证告我们， 还求你为你名的缘故行事。 我们本是多次背道，得罪了你。
8 Ó naděje Izraelova, vysvoboditeli jeho v čas ssoužení, proč býti máš jako příchozí v této zemi, a jako pocestný stavující se na noclehu?
以色列所盼望、在患难时作他救主的啊， 你为何在这地像寄居的， 又像行路的只住一宵呢？
9 Proč se ukazuješ jako muž ustalý, jako silný, kterýž nemůže vysvoboditi? Všaks ty u prostřed nás, Hospodine, a jméno tvé nad námi vzýváno jest; neopouštějž nás.
你为何像受惊的人， 像不能救人的勇士呢？ 耶和华啊，你仍在我们中间； 我们也称为你名下的人， 求你不要离开我们。
10 Takto praví Hospodin o lidu tomto: Tak milují toulky, noh svých nezdržují, až Hospodin nemá v nich líbosti, a nyní zpomíná nepravost jejich, a navštěvuje hříchy jejich.
耶和华对这百姓如此说： 这百姓喜爱妄行， 不禁止脚步， 所以耶和华不悦纳他们。 现今要记念他们的罪孽， 追讨他们的罪恶。
11 Potom řekl ke mně Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrému.
耶和华又对我说：“不要为这百姓祈祷求好处。
12 Když se postiti budou, já nikoli nevyslyším volání jejich, a když obětovati budou obět zápalnou a suchou, já nikoli neoblíbím sobě těch věcí, ale mečem a hladem a morem já do konce zhubím je.
他们禁食的时候，我不听他们的呼求；他们献燔祭和素祭，我也不悦纳；我却要用刀剑、饥荒、瘟疫灭绝他们。”
13 Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, tito proroci říkají jim: Neuzříte meče, a hlad nepřijde na vás, ale pokoj pravý dám vám na místě tomto.
我就说：“唉！主耶和华啊，那些先知常对他们说：‘你们必不看见刀剑，也不遭遇饥荒；耶和华要在这地方赐你们长久的平安。’”
14 I řekl Hospodin ke mně: Lež prorokují ti proroci ve jménu mém. Neposlalť jsem jich, aniž jsem přikázal jim, anobrž aniž jsem mluvil k nim. Vidění lživé a hádání, a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám.
耶和华对我说：“那些先知托我的名说假预言，我并没有打发他们，没有吩咐他们，也没有对他们说话；他们向你们预言的，乃是虚假的异象和占卜，并虚无的事，以及本心的诡诈。
15 Protož takto praví Hospodin o prorocích, kteříž prorokují ve jménu mém, ješto jsem já jich neposlal, a kteříž říkají: Meče ani hladu nebude v zemi této: Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou.
所以耶和华如此说：论到托我名说预言的那些先知，我并没有打发他们；他们还说这地不能有刀剑饥荒，其实那些先知必被刀剑饥荒灭绝。
16 Lid pak ten, jemuž oni prorokují, rozmetán bude po ulicích Jeruzalémských hladem a mečem, aniž bude, kdo by je pochovával, je, manželky jejich, a syny jejich, a dcery jejich. Tak vyleji na ně nešlechetnost jejich.
听他们说预言的百姓必因饥荒刀剑抛在耶路撒冷的街道上，无人葬埋。他们连妻子带儿女，都是如此。我必将他们的恶倒在他们身上。”
17 Protož rciž jim slovo toto: Z očí mých tekou slzy dnem i nocí bez přestání; nebo potřína bude velmi velice panna dcera lidu mého ranou náramně bolestnou.
你要将这话对他们说： 愿我眼泪汪汪， 昼夜不息， 因为我百姓受了裂口破坏的大伤。
18 Vyjdu-li na pole, aj, tam zbití mečem; pakli vejdu do města, aj, tam nemocní hladem. Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají.
我若出往田间， 就见有被刀杀的； 我若进入城内， 就见有因饥荒患病的； 连先知带祭司在国中往来， 也是毫无知识。
19 Zdaliž do konce zamítáš Judu? Zdali Sion oškliví sobě duše tvá? Proč nás biješ, tak abychom již nebyli uzdraveni? Èekáme-li pokoje, a aj, nic dobrého pakli času uzdravení, a aj, hrůza.
你全然弃掉犹大吗？ 你心厌恶锡安吗？ 为何击打我们，以致无法医治呢？ 我们指望平安，却得不着好处； 指望痊愈，不料，受了惊惶。
20 Poznávámeť, Hospodine, bezbožnost svou i nepravost otců svých, že jsme hřešili proti tobě.
耶和华啊，我们承认自己的罪恶， 和我们列祖的罪孽， 因我们得罪了你。
21 Nezamítejž pro jméno své, nezlehčuj stolice slávy své; rozpomeň se, neruš smlouvy své s námi.
求你为你名的缘故， 不厌恶我们， 不辱没你荣耀的宝座。 求你追念， 不要背了与我们所立的约。
22 Zdaliž jsou mezi marnostmi pohanskými ti, kteříž by déšť dávali? A zdaliž nebesa dávají přívaly? Zdaliž ty nejsi sám, Hospodine, Bůh náš? Protož na tebeť očekáváme, nebo ty působíš všecko to.
外邦人虚无的神中有能降雨的吗？ 天能自降甘霖吗？ 耶和华—我们的 神啊， 能如此的不是你吗？ 所以，我们仍要等候你， 因为这一切都是你所造的。
