Jeremiáš 14
1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi o suchu.
Hina Gode da esoi bagade ea hou olelema: ne, nama amane sia: i,
2 Kvíliti bude země Judská, a brány její zemdlejí, smutek ponesou na zemi, a naříkání Jeruzaléma vzejde.
“Yuda soge da da: i dioiwane didigia: su. Ea moilai bai bagade huluane da bogogia: lala. Ea fi dunu huluane da da: i dione, osoboga dia dafia: sa. Amola Yelusaleme da enoga fidima: ne wele sia: nana.
3 Také nejznamenitější z nich rozsílati budou i nejšpatnější své pro vodu. Přijdouce k čisternám, a nenaleznouce vody, navrátí se s nádobami svými prázdnými, hanbíce a stydíce se; protož přikryjí hlavu svou.
Bagade gagui dunu da ilia hawa: hamosu dunu hano dima: ne asunasisa. Ilia da hano si amoga asili, hano hame dialebe ba: sa. Ilia hano nasu ganagu hano hamedei hagiwane bu gaguli maha. Ilia da: i dioiwane amola gagoudanu, gogosiane ilia odagi dedebole, buhagisa.
4 I oráči stydíce se, přikryjí hlavu svou příčinou země vyprahlé, proto že deště nebude na zemi.
Gibu da hame sa: iba: le, amola osobo huluane da hafoga: iba: le, ifabi ouligisu dunu da baligili da: i dione heawisa. Ilia amola odagi dedebosa.
5 Anobrž i laň na poli, což porodí, opustí; nebo mladistvé trávy nebude.
Sogega, “dia” ohe ame da ea gaheabolo lalelegei mano amo fisiagasa. Bai gisi hame galebeba: le.
6 A divocí oslové stojíce na vysokých místech, hltati budou vítr jako draci; přehledí se oči jejich, nebo nebude žádné trávy.
Sigua ‘dougi’ da agolo da: iya lela. Ilia sigua wa: me defele ha: ha: sa. Ilia da ha: i manu hameba: le, ilia si da wadela: sa.
7 Ó Hospodine, poněvadž nepravosti naše svědčí proti nám, slituj se pro jméno své. Nebo mnohá jsou odvrácení naše, toběť jsme zhřešili.
Na fi dunu da Nama amane wele sia: sa, ‘Dafawane! Ninia wadela: i hou da ninima diwane udidisa. Be Hina Gode! Dia musa: ilegele sia: i defele, nini fidima! Ninia da eso bagohame Di baligi fa: sea, wadela: le hamoi ba: sa.
8 Ó naděje Izraelova, vysvoboditeli jeho v čas ssoužení, proč býti máš jako příchozí v této zemi, a jako pocestný stavující se na noclehu?
Be Di fawane da Isala: ili fi gaga: musa: dawa: Di fawane da nini mae wadela: lesima: ne, gaga: musa: dawa: Di da abuliba: le ga fi dunu amo da gasi afadafa fawane ninia soge ganodini esalebe, agoane ba: sala: ?
9 Proč se ukazuješ jako muž ustalý, jako silný, kterýž nemůže vysvoboditi? Všaks ty u prostřed nás, Hospodine, a jméno tvé nad námi vzýváno jest; neopouštějž nás.
Di da abuliba: le, dunu da fofogadigibi agoane ba: sala: ? Abuliba: le, gasa hame dadi gagui nini fidimusa: hame dawa: agoane ba: sala: ? Hina Gode! Di da dafawane ninimagale esala! Ninia da Dia fi dunu! Nini mae yolesima!’”
10 Takto praví Hospodin o lidu tomto: Tak milují toulky, noh svých nezdržují, až Hospodin nemá v nich líbosti, a nyní zpomíná nepravost jejich, a navštěvuje hříchy jejich.
Hina Gode da Ea fi dunu ilia hou olelema: ne, amane sia: sa, “Ilia da Na fisimusa: hobeamu hanai gala. Ilia da ilia hou amoma hina esaloma: ne hame dawa: Amaiba: le, Na da ilima hahawane hame. Na da ilia wadela: i hou bu dawa: mu amola amoba: le, se ilima imunu.”
11 Potom řekl ke mně Hospodin: Nemodl se za lid tento k dobrému.
Hina Gode da nama amane sia: i, “Amo dunu fidima: ne, Nama mae adole ba: ma!
12 Když se postiti budou, já nikoli nevyslyším volání jejich, a když obětovati budou obět zápalnou a suchou, já nikoli neoblíbím sobě těch věcí, ale mečem a hladem a morem já do konce zhubím je.
Ilia da ha: i mae nawane sia: ne gadosea, Na da ili fidima: ne wele sia: su hame nabimu. Amola ilia da Nama ohe gobele salasu amola gagoma iasu iasea, Na da ili hahawane hame ba: mu. Be amo mae dawa: le, Na da gegesu amola ha: naba amola olo ilima iasili, ili medole lelegemu.”
13 Tedy řekl jsem: Ach, Panovníče Hospodine, aj, tito proroci říkají jim: Neuzříte meče, a hlad nepřijde na vás, ale pokoj pravý dám vám na místě tomto.
Amalalu, na da amane sia: i, “Ouligisudafa Hina Gode! Di dawa: ! Balofede dunu da Dia fi dunu da ha: i bagade amola gegesu hame ba: mu, amo ilima agoane sia: sa. Bai Di da sia: i dagoi, olofosu fawane da Dia soge amo ganodini ba: mu, ilia sia: sa.”
14 I řekl Hospodin ke mně: Lež prorokují ti proroci ve jménu mém. Neposlalť jsem jich, aniž jsem přikázal jim, anobrž aniž jsem mluvil k nim. Vidění lživé a hádání, a marné věci i lest srdce svého oni prorokují vám.
Be Hina Gode da nama bu adole i, “Amo balofede dunu da Na Dioba: le ogogosa. Na da ili hame asunasi amola ilia da Na sia: alofele olelema: ne, Na da hamedafa sia: i. Ilia esala ba: su olelebe amo da Nama hame misi. Ilia ba: la: lusu liligi da hamedei liligi amo ilisu ilia asigi dawa: su ganodini hamoi.
15 Protož takto praví Hospodin o prorocích, kteříž prorokují ve jménu mém, ješto jsem já jich neposlal, a kteříž říkají: Meče ani hladu nebude v zemi této: Mečem a hladem i ti sami proroci zhynou.
Na, Hina Gode, da dima olelemu. Amo balofede dunu (amo Na da hame asunasi, be ilia da Na Dioba: le gegesu amola ha: i bagade da hame misunu ogogole sia: sa) Na da ili gegesu amola ha: i bagade amoga medole legemu.
16 Lid pak ten, jemuž oni prorokují, rozmetán bude po ulicích Jeruzalémských hladem a mečem, aniž bude, kdo by je pochovával, je, manželky jejich, a syny jejich, a dcery jejich. Tak vyleji na ně nešlechetnost jejich.
Dunu amoma ilia amo liligi ogogole sia: i, ilia amola da gegesu amola ha: i bagade amoga medole legei ba: mu. Ilia bogoi da: i hodo da Yelusaleme logoga ha: digi dagoi ba: mu, amola amo uli dogoma: ne, dunu afae da hame ba: mu. Amo hou da ili huluanema doaga: mu. Amoga ilia uda amola dunu mano amola uda mano, huluane medole legei dagoi ba: mu. Ilia wadela: i hou hamoiba: le, dabe lamu.”
17 Protož rciž jim slovo toto: Z očí mých tekou slzy dnem i nocí bez přestání; nebo potřína bude velmi velice panna dcera lidu mého ranou náramně bolestnou.
Hina Gode da na da Ea fi dunu ilima na da: i dioi ilima olelema: ne sia: i. Ea sia: beba: le, na da ilima amane sia: i, “Haga amola gasia amola na si hano da gudu sa: imu da defea. Na dibi da hamedafa dagomu. Bai na fi dunu da oso dogone fa: ginisi amola se bagade naba.
18 Vyjdu-li na pole, aj, tam zbití mečem; pakli vejdu do města, aj, tam nemocní hladem. Nebo jakož prorok tak kněz obcházejíce, kupčí zemí, a lidé toho neznají.
Na da moifufu amoga ahoasea, na da dunu gegesu ganodini medole legei ilia bogoi da: i hodo ba: sa. Na da moilai gagagai amo ganodini ahoasea, na da dunu ha: ga bogogia: lalebe ba: sa. Balofede amola gobele salasu dunu amola da mugululi, soge amo ilia hame dawa: soge amoga afugili asi.”
19 Zdaliž do konce zamítáš Judu? Zdali Sion oškliví sobě duše tvá? Proč nás biješ, tak abychom již nebyli uzdraveni? Èekáme-li pokoje, a aj, nic dobrého pakli času uzdravení, a aj, hrůza.
Hina Gode! Di da dafawanedafa Yuda fi fisiagabela: ? Di da Saione dunu higasala: ? Di da abuliba: le nini mae uhima: ne ninima se bagadedafa ibala: ? Ninia da olofosu hogoi helei, be hahawane hou da hame doaga: i. Ninia da uhinisisu hogoi helei, be beda: su bagade fawane ba: i.
20 Poznávámeť, Hospodine, bezbožnost svou i nepravost otců svých, že jsme hřešili proti tobě.
Hina Gode! Ninia da dima wadela: le bagade hamoi. Ninia wadela: i hou amola ninia aowalalia ilia wadela: i hou, amo ninia Dima fofada: nana.
21 Nezamítejž pro jméno své, nezlehčuj stolice slávy své; rozpomeň se, neruš smlouvy své s námi.
Dia hahawane ninima imunu sia: i ilegesu amo bu dawa: ma! Dia nini mae higama! Yelusaleme da Dia hadigi fisu ea sogebi. Amaiba: le, Yelusaleme da gogosiasa: besa: le, gaga: ma. Dia gousa: su ninima hamoi amo mae fima.
22 Zdaliž jsou mezi marnostmi pohanskými ti, kteříž by déšť dávali? A zdaliž nebesa dávají přívaly? Zdaliž ty nejsi sám, Hospodine, Bůh náš? Protož na tebeť očekáváme, nebo ty působíš všecko to.
Fifi asi gala ilia loboga hamoi ogogosu ‘gode’ da gibu iasimu hame dawa: Mu hisu da gibu hamomu hame dawa: Ninia Hina Gode! Di fawane da amo hamomusa: dawa: Amaiba: le, ninia dafawaneyale esaloma: beyale dawa: lusu da Di fawane.
