Jeremiáš 13

1 Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a zjednej sobě pás lněný, a opaš jím bedra svá, do vody pak nedávej ho.

Tako mi govori Gospod: »Pojdi in si priskrbi lanen pas in ga daj na svoja ledja, v vodo pa ga ne daj.«

2 Tedy zjednal jsem ten pás podlé slova Hospodinova, a opásal jsem bedra svá.

Tako sem dobil pas glede na Gospodovo besedo in si ga nadel na ledja.

3 Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně podruhé, řkoucí:

Gospodova beseda je drugič prišla k meni, rekoč:

4 Vezmi ten pás, kterýž jsi zjednal, kterýž jest na bedrách tvých, a vstana, jdi k Eufrates, a skrej jej tam do díry skalní.

»Vzemi pas, ki si ga dobil, ki je na tvojih ledjih in vstani, pojdi k Evfratu in ga tam skrij v skalno luknjo.«

5 I šel jsem, a skryl jsem jej u Eufrates, jakž mi byl přikázal Hospodin.

Tako sem odšel in ga skril pri Evfratu, kakor mi je Gospod zapovedal.

6 Stalo se pak po přeběhnutí dnů mnohých, že řekl Hospodin ke mně: Vstana, jdi k Eufrates, a vezmi odtud ten pás, kterýžť jsem přikázal skrýti tam.

Po mnogih dneh se je pripetilo, da mi je Gospod rekel: »Vstani, pojdi k Evfratu in vzemi od tam pas, ki sem ti ga tam zapovedal skriti.«

7 I šel jsem k Eufrates, a vykopav, vzal jsem ten pás z místa toho, kdež jsem jej byl skryl. A aj, zkažený byl ten pás, aniž se k čemu hodil.

Potem sem odšel k Evfratu in kopál ter vzel pas iz kraja, kjer sem ga skril. Glej, pas je bil iznakažen, ni bil koristen za nič.

8 Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

Potem je prišla k meni Gospodova beseda, rekoč:

9 Takto praví Hospodin: Takť zkazím pýchu Judských i pýchu Jeruzalémských velikou.

»Tako govori Gospod: ›Na ta način bom oškodoval Judov ponos in velik ponos Jeruzalema.

10 Lidu toho přenešlechetného, kteříž nechtí poslouchati slov mých, kteříž chodí podlé zdání srdce svého, a chodí za bohy cizími, sloužíce jim, a klanějíce se jim. I bude podoben pasu tomu, kterýž se nehodí k ničemu.

To zlo ljudstvo, ki zavrača poslušati moje besede, ki hodijo v zamisli svojega srca in hodijo za drugimi bogovi, da jim služijo in da jih obožujejo, bodo torej kakor ta pas, ki ni dober za nič.

11 Nebo jakož se drží pás na bedrách muže, tak jsem byl připojil k sobě všecken dům Izraelský i všecken dům Judský, dí Hospodin, aby byli lidem mým, a to k slávě, a k chvále, i k ozdobě, ale nebyli poslušni.

Kajti kakor se pas trdno drži moževih ledij, tako sem storil, da se me trdno drži celotna Izraelova hiša in celotna Judova hiša, ‹ govori Gospod, ›da mi bodo lahko za ljudstvo, za ime, za hvalo in za slavo. Toda nočejo slišati.

12 Protož rci jim slovo toto: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem. Kdyžť pak řeknou: Zdaliž nevíme dobře, že všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem?

Zato jim boš govoril to besedo: ›Tako govori Gospod, Izraelov Bog: ›Vsak meh bo napolnjen z vinom.‹ Rekli ti bodo: ›Mar ne vemo zagotovo, da bo vsak meh napolnjen z vinom?‹

13 I díš jim: Takto praví Hospodin: Aj, já naplním všecky obyvatele země této i krále, kteříž sedí místo Davida na stolici jeho, i kněží i proroky, a tolikéž všecky obyvatele Jeruzalémské opilstvím,

Potem jim boš rekel: ›Tako govori Gospod: ›Glejte, s pijanostjo bom napolnil vse prebivalce te dežele, celo kralje, ki sedijo na Davidovem prestolu, duhovnike, preroke in vse prebivalce [prestolnice] Jeruzalem.

14 A rozrazím jednoho o druhého, jakož otce, tak také syny, dí Hospodin. Nebudu šanovati, aniž odpustím, aniž se smiluji, abych zkaziti jich neměl.

Treščil jih bom enega ob drugega, celo očete in sinove skupaj, ‹ govori Gospod. ›Ne bom se usmilil niti prizanašal niti imel usmiljenja, temveč jih uničim.‹«

15 Poslouchejte a ušima pozorujte, nepovyšujte se, neboť Hospodin mluví.

Poslušajte in pazljivo prisluhnite. Ne bodite ponosni, kajti Gospod je govoril.

16 Dejte Hospodinu Bohu svému čest, dřív než by tmu uvedl, a dříve nežli by se zurážely nohy vaše o hory tmavé. I čekali byste světla, ale obrátil by je v stín smrti, proměnil by je v mrákotu.

Dajte slavo Gospodu, svojemu Bogu, preden povzroči temo in preden se vaša stopala spotaknejo na temnih gorah in medtem ko gledate za svetlobo, jo obrne v smrtno senco in jo naredi [za] veliko temo.

17 Jestliže pak toho neuposlechnete, v skrýších plakati bude duše má pro pýchu vaši, a náramně kvíliti bude. Potekou, pravím, z očí mých slzy, nebo zajato bude stádce Hospodinovo.

Toda če tega ne boste poslušali, bo moja duša jokala na skrivnih krajih zaradi vašega ponosa. Moje oko bo hudo jokalo in teklo s solzami, ker je bil Gospodov trop ujet odveden.

18 Rci králi i královně: Seďte na zemi; nebo odjata bude přednost vaše, koruna ozdoby vaší.

»Reci kralju in kraljici: ›Ponižajta se, usedita se, kajti vajine kneževine bodo propadle, celó krona vajine slave.

19 Města polední uzavírána budou, tak že nebude žádného, kdo by otevříti mohl. Zastěhováno bude všecko Judstvo, zastěhováno bude docela.

Južna mesta bodo zaprta in nihče jih ne bo odprl. Ves Juda bo odveden v ujetništvo, v celoti bo odveden v ujetništvo.‹

20 Pozdvihněte očí svých, a vizte ty, kteříž táhnou od půlnoci. Kdež jest to stádo, kteréžť dáno bylo, stádce ozdoby tvé?

Povzdigni svoje oči in poglej tiste, ki prihajajo iz severa. Kje je trop, ki ti je bil dan, tvoj krasen trop?

21 Co díš, když tě navštíví, ještos ty naučila je, aby byli nad tebou vůdcové přední? Zdaliž bolesti tebe nezachvátí jako ženu rodící?

Kaj boš rekla, ko te bo kaznoval? Kajti učila si jih, da so poveljniki in kakor vodja nad teboj. Ali te ne bodo zajele bolesti kakor žensko v porodnih mukah?

22 Díš-li v srdci svém: Proč by mne to potkati mělo? Pro množství nepravosti tvé odkryti budou podolkové tvoji, násilně odjata bude obuv tvá.

Če rečeš v svojem srcu: ›Zakaj so prišle nadme te stvari?‹ Zaradi veličine tvoje krivičnosti so odkriti krajci tvojih oblačil in tvoje pete so razgaljene.

23 Může-li změniti Mouřenín kůži svou, aneb pardus peřestost svou, také vy budete moci dobře činiti, naučivše se zle činiti.

Mar lahko Etiopijec spremeni svojo kožo ali leopard svoje lise? Potem bi lahko tudi vi delali dobro, ki ste navajeni, da delate zlo.

24 Protož rozptýlím je, jako vítr pouště rozptyluje plevy.

Zato jih bom razkropil kakor strnišče, ki ga odnaša veter iz divjine.

25 Ten bude los tvůj a díl odměřený tobě ode mne, praví Hospodin, proto žes se zapomněla nade mnou, a úfalas v lež.

To je tvoj žreb, delež tvojih zmožnosti od mene, ‹ govori Gospod; ›ker si me pozabila in zaupala v neresnico.

26 A tak i já také odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou, aby spatřína byla hanba tvá,

Zato bom odkril krajce tvojih oblačil nad tvojim obrazom, da se lahko prikaže tvoja sramota.

27 Cizoložství tvá, a řehtání tvá, nešlechetná smilství tvá, na pahrbcích i na poli. Vidělť jsem ty ohavnosti tvé; běda tobě, Jeruzaléme. A což se ještě neočistíš? I až dokud pak?

Videl sem tvoja zakonolomstva in tvoja rezgetanja, nespodobnost tvojega vlačugarstva in tvoje ogabnosti na hribih polj. Gorje ti, oh [prestolnica] Jeruzalem! Mar ne boš očiščena? Kdaj bo to enkrat prišlo?‹«