Jeremiáš 12
1 Spravedlivý zůstaneš, Hospodine, povedu-li odpor proti tobě, a však o soudech tvých mluviti budu s tebou. Proč se cestě bezbožníků šťastně vede? Mají pokoj všickni, kteříž se pyšně zpronevěřili.
PONO no oe, e Iehova, i ko'u wa e paio aku ai me oe; aka, e kamailio aku no au ia oe ma ka hooponopono ana. No ke aha la e pomaikai ai ka aoao o ka poe hewa? E maluhia anei ka poe hana ma ka wahahee nui loa?
2 Štěpuješ je, ano i vkořeňují se; rostou, ano i ovoce nesou ti, jejichžto úst blízko jsi, ale daleko od ledví jejich.
Ua kauu no oe ia lakou, oia, ua kolo ko lakou aa; ke ulu nei no lakou, oia, ke hua mai nei lakou i ka hua; ua kokoke no oe i ko lakou waha, ua loihi aku nae mai ko lakou naau aku.
3 Ale ty, Hospodine, znáš mne, prohlédáš mne, a zkusils srdce mého, že s tebou jest, onyno pak táhneš jako ovce k zabíjení, a připravuješ je ke dni zabití.
Aka, o oe e Iehova, ke ike mai nei no oe ia'u; ua nana mai no oe ia'u, ua hoao mai oe i ko'u naau ma ou la. E hookaawale oe ia lakou, e like me na hipa no ke kaluaia, a e hoomakaukau hoi ia lakou no ka la o ka pepehi ana.
4 Dokudž by žalostila země, a bylina všeho pole svadla pro zlost přebývajících v ní, a hynulo každé hovado i ptactvo? Nebo říkají: Nevidíť Bůh skončení našeho.
Pehea la ka loihi o ke kumakena ana o ka aina, a me ka mae wale ana o na laalaau o ke kula, no ka hewa o ka poe e noho ana maloko? Ua laweia'ku na holoholona, a me na manu; no ka mea, olelo no lakou, Aole ia e ike mai i ko makou hopena.
5 Poněvadž tebe s pěšími běžícího k ustání přivodí, kterakž bys tedy stačil při koních? A poněvadž v zemi pokojné, jíž jsi se dověřil, ustáváš, což pak spravíš při tom zdutém Jordánu?
Ina i holo pu oe me ka poe hele wawae, a ua hoomaloeloe mai lakou ia oe, pehea la e hiki ai ia oe ke kukini me na lio? A ina hilinai oe ma ka aina malu, pehea la oe e hana'i maloko o ka nani o Ioredane?
6 Nebo i bratří tvoji i dům otce tvého zpronevěřili se tobě, a ti také povolávají za tebou plnými ústy. Nevěř jim, byť pak mluvili s tebou přátelsky.
No ka mea, o kou poe hoahanau, o ko ka hale o kou makuakane, oia, ua hana hoopunipuni mai iakou ia oe; a ua hea aku mamuli ou me ka leo nui; mai manaoio aku ia lakou, ina paha lakou e olelo mai i na olelo malimali ia oe.
7 Opustil jsem dům svůj, zavrhl jsem dědictví své, dal jsem to, což velice milovala duše má, v ruce nepřátel jeho.
Ua haalele au i ko'u hale, a ua waiho aku au i ko'u aina hooili: a ua haawi aku hoi au i ka mea a kuu uhane i aloha nui ai iloko o ka lima o kona poe enemi.
8 Učiněno jest mi dědictví mé podobné lvu v lese, vydává proti mně hlas svůj, pročež ho nenávidím.
Ua like ko'u aina hooili ia'u me ka liona iloko o ka ululaau. Uwo ku e mai oia ia'u. Nolaila i ukiuki aku ai au ia ia.
9 A což ptákem dravým jest mi dědictví mé? Což ptactvo vůkol bude proti němu? Jdětež nu, shromažďte se všecka zvířata polní, sejděte se k jídlu.
He hiena hae ko'u aina hooili ia'u; a hae mai ia ia na mea a pau e puni ana. E hele mai oukou, e akoakoa mai, e na holoholona a pau o ke kula, no ka ai aku.
10 Mnozí pastýři zkazí vinici mou, pošlapají podíl můj, podíl mně velmi milý obrátí v poušť nejhroznější,
Ua nui na kahu i anai aku i ko'u pawaina. ua hahi lakou i ko'u aina, ua hoolilo lakou i ko'u wahi maikai, i waonahele neoneo.
11 Obrátí jej v pustinu. Kvíliti bude, spustošen jsa ode mne; spustne všecka tato země, nebo není žádného, kdo by to v srdci skládal.
Ua anai lakou ia wahi, a no kona neoneo, ua uwe mai oia ia'u; au anaiia ka aina a pau, no ka mea, aohe kanaka i manao ma ka naau.
12 Na všecka místa vysoká po poušti potáhnou zhoubcové, meč zajisté Hospodinův zžíře od jednoho kraje země až do druhého, nebude míti pokoje žádné tělo.
Ua hiki mai ka poe luku maluna o na wahi kiekie a pau o ka waonahele; no ka mea, e luku aku no ka pahikaua o Iehova, mai kekahi kukulu o ka aina a i kekahi kukulu o ka aina; aohe io e maluhia ana.
13 Nasejí pšenice, ale trní žíti budou; bolestně to ponesou, že užitku nevezmou, a styděti se budou za úrody své pro prchlivost hněvu Hospodinova.
Ua lulu lakou i ka hua palaoa, aka, e hooiliili no lakou i kakalaioa. Ua hoeha lakou ia lakou iho, aole nae ia he mea e pomaikai ai: a e hilahila auanei lakou i na mea i loaa'i ia oukou, no ko Iehova huhu nui.
14 Takto praví Hospodin o všech mých sousedech zlých, jenž se dotýkají dědictví, kteréž jsem uvedl v dědictví lidu svému Izraelskému: Aj, já vypléním je z země jejich, když dům Judský vypléním z prostředku jejich.
Penei ka olelo ana mai a Iehova, no ko'u poe hoalauna hewa, ka poe i pa mai i ka hooilina a'u i, hooili aku ai na ko'u poe kanaka o ka Iseraela; Aia hoi, e lawe no wau ia lakou, mai ko lakou aina aku, a e lawe aku hoi au i ko ka hale o Iuda, mai waena aku o lakou.
15 Stane se však, když je vypléním, že se navrátím a smiluji se nad nimi, a přivedu zase jednoho každého z nich k dědictví jeho, a jednoho každého do země jeho.
A mahope iho o ko'u lawe ana aku ia lakou, alaila, e hoi hou no wau, a e aloha aku ia lakou, a e hoihoi hou mai ia lakou i kela kanaka, i keia kanaka i kona aina hooili, a i kela kanaka keia kanaka i kona aina iho.
16 Stane se také, jestliže by se pilně učili cestám lidu mého, a přisahali by ve jménu mém, říkajíce: Živť jest Hospodin, jakž oni učívali lid můj přisahati skrze Bále, že vzděláni budou u prostřed lidu mého.
A e hiki mai no hoi keia, ina e ao ikaika lakou i na aoao o ko'u poe kanaka, e hoohiki ma ko'u inoa, Ke ola la no o Iehova; e like me lakou i ao ai i ko'u poe kanaka e hoohiki ma Baala; alaila, e kukulu hou ia lakou iwaenakonu o ko'u poe kanaka.
17 Jestliže by pak neposlouchali, tedy pléniti budu národ ten ustavičně a hubiti, dí Hospodin.
Aka, ina aole lakou e malama mai, alaila, e uhuki loa wau, a e anai loa aku i kela lahuikanaka, wahi a Iehova.
